jenom velice stručně shrnu věci, které jsou pro mě také podstatné, netýkají se pouze toho aktuálního problému, který se, myslím, včera vyřešil, za to chci vládě poděkovat. Velice krátce k tomu celému, jak to probíhalo.
Je tady potřeba zopakovat po kolegyni, paní místopředsedkyni našeho podvýboru Žákové, my jsme to před 14 dny zvedli, to téma samotné, těch energií, protože podnikatelé, které dovedl pan místopředseda Horník, viděli velký problém v tom, že nemají budoucnost a vizi toho, jak budou fungovat v příštích týdnech. Nechme to být, zkrátka nějak to probíhalo, teď se to nastartovalo těch posledních 14 dnů, za to chci vládě také poděkovat, že trochu šlápla do toho plynu a nějaké řešení tady k nám přišla.
Co je potřeba říct na začátku, vládě bychom měli poděkovat. My jsme se postavili, jako ČR, pan premiér a další, Putinovi opravdu na začátku a velice dobře. Ale to b) k tomu právě chybělo, to byla podpora a vyjasnění naší společnosti, co nás to bude stát, že nás to něco stát bude.
Dostali jsme se do té situace k tomu, že podnikatelé najednou začali přemýšlet, že zkrachují ve velkém. Konečně včera se nějaké řešení našlo. Já bych jenom upozornil, posílal jsem interpelaci panu premiérovi, panu ministru financí a panu ministru průmyslu a obchodu, s tím evropským problémem. Tady bych chtěl pana ministra průmyslu požádat, aby ještě setrval v tom návrhu vyřadit ty plynové elektrárny z výpočtu té margin price, zkrátka té ceny mezní. Vím, že to není lehká věc, je to komunikace s Německem, s Francií, které jsou na tom mnohem hůře v tom objemu výroby elektriky z těchto elektráren.
Ale podle mého názoru to je jediné správné řešení. My tady zavádíme nějaký koloběh dotací, které platíme z národního rozpočtu. A ta cena by mohla být ještě trochu nižší i pro ty podnikatele. Nicméně chápu, že v tuto chvíli je to jediné možné řešení, které můžeme akčně přijmout, aby nějaká stabilita byla. Co tady padlo od pana ministra průmyslu, je pravda. Ono to nezačalo válkou v Rusku, ale už minulý rok. Měli jsme tady příklad firmy Bohemia Energy, která vlastně spekulovala dlouhodobě na trhu, ceny šly pomalu nahoru. A jenom proč je potřeba to říct? Ta elektrika byla opravdu extrémně levná. A to bylo proto, že vlastně se neinvestovalo do nových technologií dlouhodobě. My jsme se vezli na nějaké vlně vlastně dlouhodobého vybydlování vlastně těch technologií, které tady byly už dlouhodobě v minulosti zavedeny. A ty ceny už nebudou nikdy zpátky na těch cenách, které byly před tou válkou.
Nicméně co je potřeba říci, ta pátá kolona, která je tady jak u nás, v Německu, ve Francii, bude dál pokračovat v úsilí vlastně nám vstupovat do těch našich změn. A taky je potřeba na to myslet. A právě proto se chci dostat k tomu, kdyby se podařilo panu ministrovi, což je asi nadlidský úkol, ale třeba to po nějakých pár týdnech pochopí i jiné členské státy, podařilo té změny toho, že bychom vyjádřili plynové elektrárny z těch kalkulací, mám tady číslo nařízení, které přímo to nějakou formou definuje, říká se tomu nařízení REMIT, nebudu ten detail tady sdělovat, tak ten problém zkrátka máme pryč a my si odlehčíme i ze státního rozpočtu. Protože ten koloběh, který tady je, a tady padlo, bude asi nějaká, myslím, že pan premiér říkal „válečná daň“, tomu budeme říkat. Ono to je de facto sektorová daň, ale tady si každý uvědomil, že to je daň kvůli Putinovi a jeho útokům vůči svobodnému světu.
Tady mám jeden malý podnět. Myslím, že se uvažuje o bankách, což je logické, opravdu oni mají teď velké marže, i ta inflace táhne jakoby cokoliv dalšího, samozřejmě o výrobcích, možná na zváženou, my jsme to řešili na naší půdě i, telekomunikace, které sice přímo nejsou spojeny s tou válkou, ale máme nejdražší telekomunikační služby v Evropě. A myslím, že i kdybyste se na to chtěli podívat, zvážit, tady nějaká sektorová daň by mohla být, protože to řešení tady dlouhodobě zkrátka není.
A teďka k té budoucnosti, protože tady ještě jednou chci poděkovat za to řešení, i když to chvilku trvalo, ale máme ho. A za mě 6 korun za elektriku a 3 koruny za plyn je alespoň v tuto chvíli adekvátní tomu trhu, který je bohužel tažen těmi plynovými elektrárnami. Mohlo by to být levnější. Ta budoucnost – teďka řešíme aktuální problém, lidé jsou ve stresu, ale co bude dál? A to je potřeba. Řeší-li tady pan ministr zásobníky, LNG terminály atd., pan premiér tam byl přímo, to je skvělá věc. Dlouhodobě to ale nebude stačit. My to tady řešíme v Senátu už několik let, a to je ta dlouhodobá vize fungování energetiky jako celku.
Víme, že bude další tlak na obnovitelné zdroje a je to logické, já za to taky jsem vděčný, protože nechceme si ničit přírodu. Ale ty stabilní zdroje, protože uhlí nám bude odcházet, ten tlak bude, podle mého názoru budou jedině malé a střední modulární reaktory. Už tady několikrát jsme to probírali, takzvané SMR řešení. A tady bych chtěl vládu požádat, i pana ministra průmyslu, aby také případně – dneska nemusíme odpovídat, ale nějaké řešení zkrátka začali aktivně a fakt akčně řešit. Chápu, že tam je velký problém s byrokracií. Pochopil jsem vůbec certifikaci třeba jedné té lokace nové, která trvá několik let.
Otázka je, kolik těch lokací máme certifikovaných? Nejsem si jistý, jak na tom pracujete, ale prosím vás o to, začněme tady na tom pracovat. To aktuální jsme asi vyřešili a díky vám za to, ale to dlouhodobé, co nás vytáhne z toho vlivu, to nejpodstatnější je opravdu aktivně řešit. Chápu, že lokace Temelína je v tuto chvíli opravdu jediná, která se dá aktuálně rychle použít, ale to nás nezachrání. Podle mého názoru až já budu v důchodu, tak jediné řešení tady bude, že místo každé uhelné elektrárny bude modulární reaktor, který nám bude držet stabilitu toho napětí sítě, a budou obnovitelné zdroje, které nám budou táhnout primárně elektriku. Třeba ne, třeba vymyslí něco nového, bude fúzní reaktor, nevím, ale v tuhle chvíli jiné řešení nemáme.
Co bych ještě zmínil, je jedna věc, kterou také jsme na podvýboru probírali. A to se bude týkat také těch budoucích kroků. A to je společnost ČEZ a její ovládání. Vím, že to vláda nějakou formou řešení, ale nevím jak. A jsem si jistý, že tady dneska nějakou konkrétní odpověď na to nedostanu, protože ty věci jsou relativně tajné. Ale co bych já řekl nahlas a je potřeba, já si myslím, že je potřeba mít 100% kontrolu nad touto společností. A řeknu proč. Pokud je to ten lídr tady toho řešení malých reaktorů do budoucna, tak kontrola musí být. Jak víme dlouhodobě, když vidíme tu evropskou úroveň výstavby velkého jádra, ty velké tendry většinou padají. Může to napadnout kdokoliv. A většinou se nic nevystaví včas a je to předražené.
Nabízí se možnost třeba nějakých G2G kontraktů, mezivládních s našimi spojenci, kteří tu technologii budou mít. Pokud ten ČEZ bude pod kontrolou. Bude to jednodušší a bude to bezpečné. Ta bezpečnost je teďka primárně pro nás podstatná. A tady zmíním jednu věc k podnětu. My jsme to také tady řešili u nás. Byla to společnost ÚJV Řež, která má technologická řešení, která je pod tou strukturou holdingovou. Ale jak – tady možná mi pan ministr třeba odpoví, třeba ne, nevím, ale pochopil jsem, že její vlastník akcionář je Škoda JS, která byla pod kontrolou částečně Rusů. Ale já jsem si myslel, že ten ČEZ to vykoupí. Ale aktuálně, co jsem koukal do rejstříku, je to v nějakém trestu někde v Lucemburku, který mi připadá offshorový.
Takže možná já pak případně pošlu interpelaci, ale chtěl bych vědět, kdo to vlastní aktuálně. Nevlastní to stoprocentně ČEZ. Vlastní to ČEZ a někdo. Nevím, třeba to je pouze nějaká transakce, která probíhá, ale třeba také ne. A my už tady zkušenosti s těmi offshory všichni máme dobré, když tam někdo v té struktuře v tuto chvíli je, mohlo by to být na úrovni, o které tady nechci uvažovat. Tak to je za mě asi všechno. A děkuji za pozornost.
A ještě jednou děkuji vládě, že za těch 14 dnů nastartovala ten trend a že po včerejšku už máme nějakou vizi. I když bude hodně drahá, bude nás hodně stát. A poslední můj takový jenom komentář. Vím, že to je velice těžká, citlivá věc, ale my budeme muset asi hodně šetřit teďka, abychom nějakou formou tohle všechno zvládli. Chápu, že jednání odborů, pana ministra Jurečky s odbory není jednoduchá věc, ale řeknu za sebe – pokud někdo podniká a přemýšlí o tom, že jeho firma má přežít, a zároveň pak vidí, že vláda jedná s odbory a je to velice těžké a chce jim nějakou formou navyšovat tarifní platy, tak jakoby je to velice citlivá věc, ale pro ty podnikatele to může být frustrující. Protože oni řeší, aby ty lidi nepropouštěli.
Takže tady také poděkuji. Pokud ten tlak na jakékoliv snižování výdajů státního rozpočtu bude maximální, a já doufám, že ti úředníci – ale ať to jsou úředníci a ostatní zaměstnanci státu – pochopí, že minimálně ten rok bychom mohli být všichni solidární s tím, aby nám přežila ekonomika. A vydržíme alespoň nějakou chvilku to, že omezíme nějakou spotřebu.
Děkuji za pozornost.
