Omlouvám se, že vstupuji podruhé. Něco jsem zapomněl. Již mně je 40 let a už zapomínám. Jenom jednu věc, která je pro mě podstatná, taková ta, která byla na konci toho, co jsem chtěl říct. K problémům financování to je asi jasná věc, ale k tomu fungování rad.
V životě jsem už zažil pár případů, kdy máte nějaký názor, stojíte si za ním, ale stojíte relativně proti silnému protihráči, partnerovi. Dneska tady máme třeba pana premiéra, máme komise, auditory, také nějakou formou komunikují, mají nějaké postavení a mohou nějakou formou názory obhajovat. Když to postavení máte rovnoprávné, tak je to docela komfortní situace. Ale když to postavení není rovnoprávné, když tím protipartnerem je premiér, který má velkou moc nebo prezident, nebo kdokoliv jiný. Teď se bavím o roli samozřejmě těch nejvyšších ve dvou institucích – v rozhlase a ČT. Ty dva lidi musím opravdu chránit, protože současná situace fakt není příjemná. A jenom řeknu druhou věc. Pokud tito lidé by nebyli chráněni a mohlo by docházet – jak říct to slovo – k sebecenzuře. A nemyslím teď v tom slova smyslu mediálním, ale v tom toho konání, nekonání. Vezměte si, že budete zaměstnanec Českého rozhlasu nebo České televize a budete vědět, když uděláte nějaký výstup ohledně nějaké kauzy, nějakého politika, že by to nikdo nemusel de facto chtít. Pak tu máme lidi v dozorových orgánech, kteří jsou nově zvoleni. Už jsem tady jednoho zmínil. Máme tam třeba i člověka, který říká veřejně, že by zrušil Českou televizi, Český rozhlas, a tito lidé mají moc nad odvoláváním a jmenováním těch nejvyšších, a už jenom to může bez jakéhokoli pokynu začít vyvolávat nějaký vnitřní pocit, negativní pocit toho, aby třeba nekonal. A to je to nejhorší. K tomuto musíme přispět, aby se to nemohlo dít. Je fakt, že tady dnes mohou vystupovat zaměstnanci Českého rozhlasu, mít kritické názory na Radu, teď nebudu hodnotit věcný meritorní spor, který tady asi v tuto chvíli je, jeden názor je, že Rada nefunguje, jak má, ta se obhajuje. Je asi potřeba to dál sledovat a řešit, ale už to, že k tomu mohou vystoupit, je úžasné, že to mohou udělat. Ale připomeňme si, kolik jiných zaměstnanců Českého rozhlasu nebo ČT sem přijde a na půdě Senátu budou říkat kritický názor, pokud ho budou mít, a který se bude zaměřovat na ty tlaky, které jsou přímé nebo nepřímé, až na vrcholné úrovni, přes politiky Poslanecké sněmovny až na samotnou Radu, která dohlíží, a může nějakou formou odvolat toho nejvyššího. V tomto směru bych byl velice rád, abychom tomu mohli maximálně zabránit. Jde o to, aby vnitřní pocit zaměstnanců, kteří mají důležitou práci pro celou naši společnost, dávat objektivní a vyvážené informace, aby tak dělali a aby nikdo z nich neměl ani sebemenší pocit, že když tuto práci udělá dobře, že ho třeba někdo odvolá nebo že mu sníží plat nebo cokoliv jiného.
Toto je pro mě to podstatné, v životě už jsem to zažil kolikrát, mě to tedy nikdy nezviklalo, ale je mnoho lidí, kteří mohou být zvikláni. Mají hypotéku a když přijdou o příjem, tak budou úplně v neživotní situaci. I to jsou takové různé nuance vazeb, které tady jsou, a opravdu to je nejpodstatnější, aby jak byli chráněni ti dva nejvyšší, kteří támhle sedí, pánové, kterých si moc vážím, aby oni byli chráněni právě i díky nám. Ale pak aby i oni dva bránili ty své zaměstnance maximálně. To je jejich hlavní role, jejich nejnepříjemnější práce, a to, aby se dělo, aby to fungovalo, jak fungovat má. Už to je za mě dnes vše a díky za pozornost.
