Bohužel ministerstvo zemědělství a zodpovědný ministr tuto situaci nijak neřeší. Realizací Koncepce MZe k hospodářské politice s.p. LČR, tzv. Dřevěné knihy, došlo k narušení sociální rovnováhy v lesnickém a dřevařském sektoru.
KDU-ČSL již před dvěma lety upozorňovala prostřednictví senátora Petra Šilara na vážnou situaci ve dřevozpracujícím průmyslu, kde hrozí sociální problémy. Následně se ukázalo, že toto upozornění bylo na místě - v rámci dřevozpracujícího průmyslu přišlo o práci cca 1000 lidí. V březnu 2011 inicioval Petr Šilar veřejné slyšení na téma Dřevěné knihy. Z něho vyplynulo, že je nutné rozšířit koncepci - Dřevěnou knihu - o sociální a ekologický pilíř.
Systém tendrů, který Lesy ČR nyní praktikují a kde je hlavním kritériem cena, je z dlouhodobého hlediska pro stát, jeho ekonomiku a samotné lesní porosty devastující.
LČR soustavným vyhlašováním tendrů s jediným kritériem - nejnižší cenou - docílily toho, že dodavatelské subjekty ve snaze získat zakázku nabízely dumpingové ceny, které je následně přivedly do velmi složité situace. LČR však zároveň nevyřadily nabídky těch uchazečů, jejichž cena byla nepřiměřeně nízká.
Negativní důsledky tohoto postupu vidíme na případu insolvence holdingu LESS.
Ze 118 územních jednotek LČR vyhrál holding LESS na 32 jednotkách a dnes podle insolvenčního návrhu dluží bankám za poskytnuté úvěry téměř 2,17 miliardy korun, závazky z faktoringových smluv činí zhruba 311 milionů Kč a závazky z bankovních záruk vystavených bankami k zajištění plnění závazků společnostmi ze skupiny LESS přibližně 493 milionů korun. Mnoho obchodních partnerů holdingu LESS za své služby či dodávky již peníze nikdy neuvidí.
Takto nastavený systém tendrů může v dlouhodobém měřítku znamenat pro naši ekonomiku a státní rozpočet výrazné ztráty.
Zodpovědný podnikatel dbá i na to, aby jeho dodavatelské firmy pracovaly za takových podmínek, které umožní jejich existenci s přiměřeným ziskem, a tedy DALŠÍ možností rozvoje. Management LČR ovšem toto nedokáže.
Insolvence holdingu LESS bude znamenat výdaje ze státního rozpočtu či výpadky jeho příjmů ve výši stovek milionů korun (podpory v nezaměstnanosti, daňové ztráty subdodavatelů, výběr DPH). Z tohoto pohledu je hospodářský význam LČR pro ekonomiku ČR výrazně jiný, než jak jej deklaruje vedení LČR.
KDU-ČSL požaduje, aby management Lesů ČR předložil ucelenou koncepci řízení a správy podniku, která odpovídá standardům řízení velkých firem se státní účastí. Pokud vedení LČR tvorby takovéto koncepce založené na standardních principech Corporate Governance není schopno, musí stát jako hlavní akcionář přeobsadit řízení firmy. Tentokrát jinak než podle klíče spřátelených vazeb.
Marian Jurečka, 1. místopředseda KDU-ČSL
