Pomoc českým občanům
„Přes složitou situaci na Ukrajině nezapomínáme ani na pomoc českým občanům, které nyní trápí především velké zdražování a nejistota dalšího vývoje. Každý měsíc lidem vyplácíme 1,4 milionu různých dávek, podle konkrétních životních potřeb. Celkem je to měsíčně 9,3 miliardy korun,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní pomoc pro různé skupiny obyvatel je přehledně a podrobně rozepsána na webu Deštník proti drahotě.
Veškeré důchody (starobní, invalidní aj.) se letos zvýšily třikrát. Průměrný senior si polepší o 2 500 korun. V součtu je to letos přibližně 55 miliard navíc ze státního rozpočtu. Další významnou pomocí rodinám je jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 tisíc korun. Ten pomůže rodičům zvládnout finančně náročné období začátku roku. Stát jeho prostřednictvím domácnostem celkem přispěje 7,8 miliard korun. Rodiny si nově také mohou zvýšit měsíční výši rodičovského příspěvku z 10 na 13 tisíc korun. Kromě toho se od ledna navýšila sleva na poplatníka, také vznikají nové dětské skupiny. Na jejich podporu míří celkem 10 miliard korun, což umožní vytvoření asi 10 tisíc nových míst.
Pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatel se navýšila v souvislosti s růstem životního a existenčního minima. To poskočilo letos už dvakrát – poprvé v dubnu o 10 procent a nyní od července o dalších 8,8 procenta. Od nových částek se odvíjí dávky vyplácené v rámci pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Zvýší se zároveň počet rodin, které dosáhnou například na přídavek na dítě nebo porodné. Významnou roli životní a existenční minimum hraje i u dávek pro osoby se zdravotním postižením. Navyšuje se také mimořádná okamžitá pomoc. Zatímco do června bylo maximum 63 750 Kč, nově lze při náhlých nepříznivých situacích, třeba při škodách v důsledku živelných pohrom, obdržet jednorázově až 69 300 Kč.
„Nyní také připravujeme pomoc zdravotně znevýhodněným občanům. Chceme ji směřovat cíleně, a přitom nezasáhnout jen několik úzce vymezených skupin. Ve vládě je na těchto opatřeních shoda a v blízké době balíček budeme moci představit veřejnosti,“ přiblížil Jurečka. Změny reagují zejména na stávající inflaci a zdražování energií. Navýší se příspěvek na mobilitu nebo na zvláštní pomůcky, vzroste podpora při zaměstnávání zdravotně postižených.
Významným pokrokem je také digitalizace žádostí a komunikace s úřady. Odstartovaly ji dvě nové dávky, které souvisejí s pomocí občanům Ukrajiny. Od začátku července je možné v přívětivém online prostředí požádat také o příspěvek na bydlení. Jeho průměrná výše činí 4 084 korun, nově se o něj nemusí žádat každý rok, ale chodí automaticky na účet každý měsíc. „Digitalizace jednoznačně zůstává naší prioritou. Příspěvkem na bydlení určitě nekončíme. Už brzy bude následovat digitalizace žádosti o rodičovský příspěvek a přídavek na dítě,“ dodal ministr.
Pomoc v souvislosti s válkou na Ukrajině
Dění v poslední době zásadně ovlivnila válka na Ukrajině, která z domovů vyhnala miliony lidí. Bezpečí před ruskou agresí v České republice našlo více než 386 tisíc lidí, kteří u nás dostali statut dočasné ochrany. „Už od počátku krize jsme začali intenzivně pracovat na tom, abychom tuto uprchlickou vlnu zvládli. Začali jsme s informační kampaní a změnili jsme legislativu tak, aby ukrajinští občané s dočasnou ochranou měli volný vstup na trh práce. Víme, že dosud u nás začalo pracovat bezmála 85 tisíc uprchlíků. To je skvělé číslo,“ uvedl Jurečka.
Klíčovou formou pomoci ukrajinským uprchlíkům byla humanitární dávka. V rekordním čase se podařilo vyvinout aplikaci, která administraci výrazně zjednodušila a ulevila úřadům práce. Vyřízeno je více než 847 tisíc žádostí o humanitární dávku, na kterých bylo vyplaceno přibližně 4,3 miliard korun. Další důležitou finanční pomocí státu je příspěvek pro solidární domácnosti. „Jde o historicky první příspěvek, který vyplácíme pouze pomocí online žádosti. Chtěli jsme najít cestu, jak alespoň částečně kompenzovat náklady těm domácnostem, které nezištně ubytovaly lidi prchající před válkou. I díky nim se podařilo celou situaci zvládnout,“ připomněl ministr Jurečka. V rámci tohoto příspěvku MPSV v součtu zatím vyplatilo více než 486 milionů korun.
„Mezi příjemci humanitární dávky také v poslední době provádíme podrobný průzkum. Mám radost, že zatím šetření pokrylo asi 50 tisíc uprchlíků, díky čemuž získáváme důležitá data. Na podrobné analýze pracujeme a brzy přineseme nový vhled do celé situace v oblasti zaměstnanosti, potřeb, bydlení či struktury domácností,“ řekl Jurečka. Z prvních analýz vyplývá, že pokud jde o uplatnění na pracovním trhu, přes 80 % respondentů působí v jiném oboru než před odchodem z Ukrajiny. „Znamená to, že pravděpodobně přicházíme o značný potenciál, který uprchlíci nabízí. Přitom mezi příchozími je velký podíl vysokoškoláků. Co se týče jejich finanční situace, polovina ji zvládá obstojně, čtvrtina dokonce nezvládá, jen půl procenta tvoří dobře zajištění lidé,“ dodal ministr.
U těch, kterým se zatím nedaří najít práci, je naprosto dominantní bariérou nedostatečná znalost češtiny. Jazykové vzdělávání je tedy to, s čím potřebují uprchlíci pomoci nejčastěji. MPSV proto spolupracuje s MŠMT na jazykových kurzech či rekvalifikacích.
