Já si také dovolím zahájit tu odpověď trošku šířeji i ve světle té debaty, která zde bohužel probíhala včera. Říkám bohužel, protože mě překvapily některé výroky, které tady zazněly od vašeho pana předsedy. Myslím si, že říkat tady výroky typu - česká vláda se stará víc o ukrajinské uprchlíky než o české občany, je věc, která není pravdivá - když to někdo řekne, ať to doloží v konkrétních faktech a číslech.
Já jsem tady včera jasně říkal, že když se podíváme na výdaje, především MPSV, výdaje, které jdou na sociální oblast, na důchodovou oblast, tak výdaje za ty poslední tři roky za naší vlády rostou a rostou nad inflaci. Žádná pomoc, která se týká českých občanů, nebyla krácena, nebyla snížena. Naopak, když se díváme na ty konkrétní míry podpor, tak jsme je rozšířili, zvýšili, upravili jsme například i ta stropová čísla, ty normativy u lidí, kteří potřebují pomoc s úhradou nákladů na bydlení, ta pomoc výrazně vzrostla, navýšila se, rozšířila se a tak dále. Tak to chci vyvrátit první tvrzení, které zde včera zaznělo a dostalo se také i do titulků či perexů článků, stejně jako definice. A mně opravdu vadí, když tady ve Sněmovně zaznívají slova jako odrbali a bordel, pardon, cituju pana premiéra Babiše ze včerejška, bývalého premiéra, předsedu hnutí ANO. Říkat tady, že někdo někde dělá jeho slovy bordel, tak já myslím, že to zase je něco, co tady vytváří náladu v té společnosti, která spíše podporuje tu nějakou míru nenávisti. Mně to opravdu vadí a chci se tady z tohoto místa vůči tomu znovu ohradit, protože si myslím, že to, co zaznělo v té včerejší diskusi k tomuto tématu, bylo nefér, bylo za hranou.
Protože když se podíváme na obecná čísla, tak Česká republika za ty poslední tři roky čelila v té své víc jak stoleté historii největšímu příchodu uprchlíků. Přišlo za tři roky víc jak 600 tisíc lidí na území České republiky. Naše společnost, občané, instituce, stát jako celek tu situaci nebývale dobře zvládl. Před čtyřmi roky, kdybychom tady byli a někdo by řekl, že takové číslo lidí sem přijde, tak by asi nikdo nevěřil tomu, že se to zvládnout dá. Notabene ani scénáře, které byly připraveny za předchozích vlád na takovouto migrační vlnu, nikdy nepočítaly s takovým objemem lidí. Přesto ti lidé přicházeli, byli velmi rychle odbaveni, zaregistrováni, zapojeni do oblasti veřejného pojištění, zapojeni do toho, aby si velmi rychle našli práci, vlastní bydlení a tak dále, a tak dále.
Když se podíváme dál v té situaci právě třeba na míru té podpory, tak dneska je to tak, že pouze 92 tisíc lidí z těch současných zhruba 380 tisíc dostává tu takzvanou humanitární dávku. A z těchto 92 tisíc sedm z deseti osob jsou lidé zranitelní, a to především děti.
Podíváme-li se na data nezaměstnanosti, máme tady přes 10 tisíc lidí, kteří jsou nezaměstnaní s dočasnou ochranou. Když se na to podíváme z pohledu trhu práce, jak jsem to říkal včera z dat ČSSZ, víc jak 150 tisíc lidí pracuje. Když se na to podíváme v mezinárodním srovnání, v žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémně vysoký podíl lidí, kteří přišli z Ukrajiny za poslední tři roky a byli v takové míře zapojení do trhu práce. Česká ekonomika i podíl na HDP je dnes také i ovlivňován tím, jak jsou tito lidé zapojeni na trhu práce. Máme sektory - a jsem rád, že tady to včera uznal i Andrej Babiš, které by měly velký problém, kdyby ti lidé zde dneska nebyli a nepracovali. Tak bych byl rád, kdybychom si toto na začátku vyjasnili.
Já oceňuju, pane kolego Juchelko, prostřednictvím paní předsedající, že jste to tady v úvodu vy sám za sebe podtrhl a řekl, že v tomhle my nemáme spor. To oceňuju, za to jsem rád, ale když jsem poslouchal včera vašeho pana předsedu, tak jsem zdaleka ten pocit neměl, že to je názor, který je podtrhován potom i v těch činech a v těch výrocích, v těch diskuzích, které zaznívají.
Já jsem vám v interpelaci odpovídal na to, jak se vyvíjí ta situace. A když to shrnu v těch obecných číslech, pak se dostanu k tomu detailu. Tak ta bilance je taková, že v roce 2022, kdy válka začala, kdy byl největší příchod těch lidí, tak jsme byli v situaci, kdy ty výdaje, do kterých počítáme vlastně všechny věci, které souvisejí opravdu s pomocí těmto lidem, ať už jsou to výdaje sociální, výdaje zdravotní, výdaje v oblasti školství, výdaje v oblasti nouzového ubytování a tak dále, tak ty výdaje byly v objemu 25 miliard korun, příjmy byly v objemu 11,1 miliard korun.
V roce 2023 ty výdaje byly v objemu 22 miliard korun, příjmy 19,4 miliardy korun. Je to rok, kdy od poloviny roku se ten trend otočil a už třetí a čtvrtý kvartál toho roku 2023 příjmy byly větší, než byly výdaje na pomoc lidem s dočasnou ochranou. Bylo to v tom třetím kvartálu plus 0,4 miliardy korun, ve čtvrtém kvartálu loňského roku plus 1 miliarda korun. Rok 2024: doposud výdaje 11,4 miliardy korun, příjmy 17,1 miliardy korun. A když se podíváme na celkovou bilanci za ten rok 2023, na jeho druhou polovinu, za letošní rok, tak bilance v saldu je plus 7,1 miliardy korun ve prospěch příjmů státního rozpočtu a zdravotního pojištění v tomto roce a půl. Když uděláme určitý odhad ještě pro ten čtvrtý kvartál letošního roku, tak se budeme pohybovat v saldu zhruba plus 9 až 10 miliard korun za poslední rok a půl. A to nepočítám i ten dopad na to, že tito lidé zde pracují a vlastně pomáhají také zvyšovat celkový výkon ekonomiky a podíl na tvorbě HDP.
Vy jste se ptal, jak to do toho počítáme. Do modelu na straně příjmů započítáváme výběr pojistného na zdravotním i sociálním pojištění, daň z příjmu fyzických osob, podíl také na spotřebě těchto lidí, to už je potom dopočítáváno se zohledněním příjmové úrovně těchto lidí na odvodech na DPH, spotřební daně za naftu, benzín, tabák, alkohol, energetickou daň a daň z příjmu právnických osob. Nezapočítáváme do toho další věci, jako je třeba otázka příjmů zase osob, které pronajímají těmto lidem obydlí. To už se dopočítává opravdu poměrně složitě. Ale tady je evidentní, že tito lidé nebydlí ve vlastním. A tito lidé a tyto domácnosti platí zase ubytování právnickým a fyzickým osobám tuto úhradu. Takže to jsou další příjmy, které v české ekonomice také máme.
My jsme započítali do nákladů, jak jsem říkal, všechny výdaje, které můžeme přes státní pokladnu identifikovat, to znamená, nejsou to ty, které jsem jenom zmiňoval, jsou to i náklady, které se třeba právě týkají i přímé vojenské pomoci, kterou ve státní pokladně můžeme vidět.
Pokud jde o přesné hodnoty pojistné, sociální, zdravotní, celkem za roky 2022, 2023 je to 14 miliard korun. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, je to 0,9 miliardy korun za tyto dva uzavřené roky. Pokud jde o spotřební daně, je to 6,3 miliardy korun. Pokud jde o DPH, je to 9,3 miliardy korun. To znamená suma sumárum rok 2022, 2023 30,5 miliardy korun. Za rok 2024 vám to můžu říct po kvartálech. Například pojistné na sociálním a zdravotním za první kvartál tohoto roku 2,95; druhý kvartál 2,91; třetí kvartál 3,32 miliardy korun. Když se podíváme na výnos daně z příjmu právnických osob, tak tady jsme na těch hodnotách, které se pohybují za tyto kvartál letošního roku 0,25 první kvartál; 0,24; třetí kvartál 0,27 miliardy korun.
Ty položky, tak jak jsem včera slíbil i vašemu panu předsedovi, v detailu rád pošlu, abyste je měl v přehledu. Mohu vám tu tabulku tady předčítat celou, a to asi není smyslem. Chápu, že vy chcete mít ten detailní přehled, já vám ho velmi rád poskytnu, abychom o těchto věcech nemuseli vést spor, který si myslím, že když se ta debata potom posouvá do těch zkratek mediálních, tak ten spor si myslím, že není důstojný té situaci a není důstojný vůči těm lidem, o kterých my tady vedeme debatu.
Dovolím si ještě připomenout, že český systém je velmi motivační. Někdy vedeme debaty se zástupci nevládních organizací, jestli není vlastně moc přísný. Ale je velmi motivační v tom, že ti lidé si musí velmi brzy po příchodu do České republiky najít vlastní ubytování. Nouzové ubytování je dneska poskytováno pouze na prvních 90 dnů. Upravili jsme a zpřísnili ty podmínky. Takže ještě před 1. 9. tohoto roku jsme měli skoro 12 000 lidí v takzvaném nouzovém ubytování, které jsme hradili poskytovatelům. A tou změnou od 1. 9., která byla provedena, tak ten počet lidí klesl zhruba na něco přes 700 osob v nouzovém ubytování. Ti lidé vlastně dneska už využívají humanitární dávku, kde se započítávají a zohledňují náklady na bydlení, ale zároveň se také plně zohledňuje příjem těch osob z jejich pracovní aktivity a činnosti. To znamená třeba tímto opatřením jsme zase dále přistoupili k tomu, že se vlastně snižují náklady státu a veřejného rozpočtu. A tito lidé vlastně jsou nuceni opravdu být proaktivní v tom, aby si to ubytování byli schopni hledat sami.
Takže to jsou asi ta podstatná data, shrnutí k tomu, jakým způsobem probíhá celý integrační proces, zapojování lidí na trh práce. Chci podotknout, že za úřady práce se opravdu intenzivně snažíme rozšiřovat tu nabídku a také i komunikačně do té komunity vstupovat, aby ti lidé poté, co dneska mají tu základní znalost češtiny, se tu kvalifikaci v té jazykové znalosti zvyšovali, aby také byli schopni do budoucna si třeba dokončit ten proces nostrifikace tak, aby mohli fungovat a pracovat na pozicích, které jsou adekvátní jejich vzdělání, jejich předchozí kvalifikaci, protože tady jednoznačně vidíme, že potenciál těch lidí vlastně z hlediska zapojí na trhu práce by mohl být mnohem vyšší. Není naším zájmem, aby doktor se vzděláním, s praxí dělal nějaké podřadné činnosti, ale aby pokud možno se s plnými zákonnými podmínkami České republiky a s jejich splněním mohl zapojit do opravdu odborné činnosti. To stejné i v celé řadě jiných profesí, kde je předpoklad naplnění odborných kvalifikací, aby se tomu tak stalo.
To znamená, opravdu velmi intenzivně do ukrajinské komunity přes nevládní organizace společně s ambasádou dáváme ty informace o nabídce kurzů, oslovujeme konkrétní lidi, zaměstnavatele, aby tyto nabídky umožnili. A myslím si, že vlastně dneska tím největším limitem, jak tohle dělat rychleji, je to, že vlastně máme dneska nedostatek lektorů češtiny pro zahraniční osoby. Asi jsme logicky nepředpokládali, že bychom někdy takovýto počet lektorů češtiny potřebovali. Takže to je dneska jednou z věcí, které nás v tom průběhu a procesu drobet brzdí.
To jsou asi ty nejpodstatnější věci, kterými bych chtěl reagovat na vaši interpelaci. Děkuji vám za zájem o toto téma. Budu rád, když potom budete i v detailu informací, které ještě i v písemné podobě doplním, vnímat skutečnost, jakým způsobem tito lidé se podílejí na fungování naší společnosti i na příjmu do české ekonomiky.
Děkuji za pozornost.
