Podle ministra není možné nadále přihlížet situaci, kdy jsou spotřebitelé v některých státech očividně diskriminováni. Rada se zabývala i nekalými obchodními praktikami či novými pravidly Společné zemědělské politiky po roce 2020.
„Stávající situaci považuji za nepřijatelnou, dvojí kvalita potravin je pro nás prioritní téma, kterému se věnujeme již delší dobu. Jsem rád, že se k naší snaze přidávají další země, kterým vadí diskriminace části zákazníků na jednotném trhu EU,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Minulý týden o tématu jednali ministři zemědělství a premiéři zemí V4 na mimořádném summitu ve Varšavě. Shodli se, že dvojí kvalitou je třeba se zabývat a nalézt účinná opatření na unijní úrovni pro ochranu spotřebitelů na jednotném trhu EU.
Česká republika poskytla již minulý rok Komisi důkazy, že na společném trhu EU existuje dvojí kvalita potravin. Spolu s dalšími čtyřmi členskými státy apelovala ve společném prohlášení na Komisi, že je nutné se touto problematikou zabývat. V první polovině tohoto roku chystá Ministerstvo zemědělství velký srovnávací test výrobků stejných obchodních značek prodávaných v ČR a okolních státech EU.
Evropská komise na jednání přislíbila, že se problémem dvojí kvality potravin bude aktivně zabývat. V polovině března se komisařka Věra Jourová v této věci sejde se zástupci spotřebitelů. Plánuje zmapovat situaci v rámci celé EU a následně v červnu předložit výsledky. Jako základ vnímá transparentní postup, informovanost spotřebitelů a lepší využití stávajícího legislativního rámce.
Dalším tématem jednání Rady byly nekalé obchodní praktiky. Ty výrazně znevýhodňují postavení zemědělců v potravinovém řetězci a znehodnocují i úsilí věnované podpoře zemědělců.
„Ať už jde o uplatňování dvojích marží, dumpingové ceny či nerovné rozdělování ziskových marží, to vše fakticky poškozuje nejslabší články v řetězci, tedy prvovýrobce a zpracovatele. Jde o problém, který nás velmi tíží a vyžaduje rychlé a účinné řešení,“ uvedl ministr Jurečka.
Ve spolupráci se Slovinskem a několika dalšími členskými státy připravilo MZe dokument, který by měl Komisi sloužit jako jeden ze základních podkladů pro vypracování legislativy, jež by nekalé obchodní praktiky postavila mimo zákon na úrovni celé EU.
V Bruselu se diskutovalo i o podobě Společné zemědělské politiky po roce 2020. Ta by dle postoje ČR měla i nadále představovat především nástroj pro zajištění strategické míry produkce potravin v EU, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a udržitelný rozvoj venkovských oblastí.
„Neměli bychom vymýšlet nějaké revoluční změny, ale navázat na to, co se podařilo a pokračovat tak, aby SZP byla živá, moderní politika, schopná reagovat na aktuální výzvy, kterým bude čelit. Mělo by se jít cestou evoluce, nikoliv revoluce,“ řekl ministr Jurečka.
Za klíčovou prioritu označil jednoduchost budoucí SZP. Měly by se snížit počty kontrol, odstranit jejich duplicity či zjednodušit sankční systém. SZP by měla reagovat i na aktuální výzvy, např. změnu klimatu, degradaci půdy, ochranu vod nebo dobré životní podmínky zvířat či zajištění kvalitních potravin za rozumné ceny. ČR se rovněž ohradila proti diskriminaci zemědělských podniků na základě jejich velikosti.
„Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. Velké zemědělské podniky jsou významným zaměstnavatelem ve venkovských oblastech a aktivně přispívají k naplňování cílů SZP, včetně těch environmentálních,“ upozornil ministr Jurečka.
V neposlední řadě je třeba zajistit adekvátní financování SZP, aby mohla naplňovat všechny výzvy, kterým bude v nadcházejícím období čelit. V tomto ohledu ČR požaduje, aby SZP byla i nadále financována z rozpočtu EU.
