já vás tady vítám na této mimořádné schůzi v jejím úvodu. Musím říct, že jsem rád, že přišli alespoň tito členové vlády, že tady je pan vicepremiér Havlíček, že tady je pan ministr kultury Zaorálek, protože jeden z bodů se bude velmi týkat otázky pomoci podnikatelům zasažených covidem. A myslím si, že je důležité, aby tady páni ministři se k této záležitosti také postavili čelem, vyjádřili. A pak tady také máme bod, který se velmi týká i gesce pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka, takže jsem rád, že tady je i on, protože si myslím, že korespondenční volba je velmi důležitý bod, který má co do činění s agendou Ministerstva zahraničí. A pokud se nepletu, tak si myslím, že to je i věc, kterou sociální demokraté také chtěli a chtějí. A dokonce i celá vláda, pokud se nepletu, ústy pana premiéra říkala, že korespondenční volbu podporuje a chce.
Nicméně teď k tomu programu schůze. My jsme ten program koncipovali velmi střídmě, řekli jsme si, vybereme velmi důležité a podstatné body, které opravdu teď jsou aktuální a mohly by především pomoci lidem v době covidu. Proto jako hlavní bod je tady předložen ten odškodňovací zákon. Odškodňovací zákon, který by jasně stanovil pravidla, předvídatelná a čitelná pro podnikatelský sektor, nejenom v této době pandemie, ale i v budoucnu. Chápu, že krizový zákon a jeho způsoby možných kompenzací byl koncipován na základě jiných historických zkušeností, byly tam především promítnuty povodně. Teď jsme v jiné situaci. Ale myslím si, že není možné, aby tady Česká republika fungovala ve stavu, že tady žádný čitelný předvídatelný mechanismus není. Kdy se ty podpory stanovují ad hoc, často podle toho, kdo ze kterého sektoru je více slyšet a vidět, a podle toho se to stanovuje a vůbec se nehledí, jestli v tom sektoru ten dotyčný podnikatelský subjekt má rozsah činnosti a služeb takový či onaký, zdali má splacené své závazky, jaké má odpisy. Prostě dá se paušální platba, tady máte na sedačky, tady máte na lůžka. Ano, některým to třeba kompenzuje tu situaci, některým to tu situaci kompenzuje, ale většině z nich naprosto nedostatečně. A proto je tady skupina poslanců, která tento návrh předkládá.
Byl bych rád, aby na něj vláda zodpovědně reagovala, obzvláště když tady v systém eKLEP vláda připravuje novelu krizového zákona, kdy vlastně celou tu stávající pasáž, která se týká nějaké možnosti formy kompenzace vůči zasaženým subjektům, vláda úplně vyndává. Takže tady máme stav, kdy za loňský rok několik set subjektů podalo žaloby na stát z důvodu značných ztrát, které byly způsobeny opatřeními vlády. A místo aby vláda řekla: Chápeme to, podle současného znění krizového zákona ale toto odškodňování dělat nechceme, tak pojďme nají nějaký jiný, objektivní, předvídatelný způsob, jak reagovat na to, když taková to opatření se zavádí a v budoucnu případně zavádět budou, ať ten podnikatel ví, že například při omezení svých tržeb o 50 % bude mít nárok na takovou a takovou částku. Máme tady účetnictví, máme tady elektronickou evidenci tržeb, nástroje, ze kterých lze jasně vytáhnout to, jak ten podnikatel v minulosti fungoval a na základě i těchto dat ho rozumně, solidárně kompenzovat a podpořit. Takže bych vítal to, kdyby vláda v takové situaci řekla dobře, my to tady rušíme v krizovém zákonu, ale uděláme jiný zákon, kdy tyto věci nastavíme tak, aby tady bylo férové prostředí i pro tyto situace.
Byl bych rád, kdyby tady někdo z členů vlády se vyjádřil, pokud tady koaliční většina bude chtít odmítnout program dnešní mimořádné schůze, tak aby někdo z vlády také vystoupil a řekl proč. Vždycky jsem to bral tak, že půda Parlamentu a Sněmovny má být o soubojích argumentů a faktů, nikoliv o tom, že tady někdo má většinu, kterou může takovou diskusi smést ze stolu a vůbec ji nepřipustit, což se s vysokou pravděpodobností asi dnes stane, pokud ten program mimořádné schůze nebude schválen.
Ke korespondenční volbě se vyjádřím pouze okrajově. Jsem ale přesvědčen, že je nefér, jestliže tady máme desetitisíce až statisíce lidí, kteří jsou občany České republiky a jsou v zahraničí z důvodu studijních pobytů, z důvodu pracovních pobytů. Nejsou to lidé, kteří by desítky let nežili v České republice, jsou to lidé, kteří třeba na půl roku, na rok musí být v nějaké části světa, kde dojet například na ambasádu do volební místnosti znamená jeden, dva dny cestování a několik set kilometrů k tomu. A mně přijde logické, abychom v 21. století těmto lidem, našim spoluobčanům, našim dětem, které jsou v zahraničí, takovouto možnost umožnili. Pokud se nepletu, tak i pan premiér říká, že takovouto myšlenku podporuje a že bude chtít, aby se tato věc prosadila ještě v tomto volebním období.
A pak se pozastavím déle u materiálu, který zpracoval kolega Vít Kaňkovský, poslanec, který reaguje na situaci, která je obzvláště naléhavá v této době covidu, v době, kdy některé úřady mají velmi omezenou dostupnost, lidé tam pracují na home office, ti úředníci jsou tam často z padesáti procent, nebo jsou někteří z nich v karanténě a podobně, ale má to smysl nejenom v době covidové, ale i mimo ni. A tato novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením velmi zjednodušuje situaci těchto lidí, kteří potřebují vydávání zdravotního průkazu, kdy jim končí ta platnost toho průkazu a oni jsou dost často v situaci, kdy mají takovou anamnézu, kdy je zřejmé, že nemůže dojít ke zlepšení zdravotního stavu. Jsou to stavy, kdy tito lidé mají výrazné zrakové a sluchové postižení, nebo kombinace těchto postižení, nebo jsou to stavy, kdy chybí části končetin a kdy je zřejmé, že prostě nemůže dojít ke zlepšení toho stavu. A my v současné legislativě tyto lidi ženeme k tomu posudkovému lékaři, který nemůže dát jiné než kladné stanovisko, ale přesto ti lidé naprosto nesmyslně, nelogicky se dostávají do stavu, kdy tam na tu prohlídku musí, kdy tím zabíjí čas a kdy v této době covidu, kdy je tady nedostatečná kapacita, ta je dlouhodobě u těch posudkových lékařů, kdy jsou tady omezené dostupné ordinace a úřady, tak my ty lidi tam ženeme. Často se jim stává, že klidně dva, tři i čtyři měsíce ten průkaz nemají, komplikuje jim to výrazně jejich fungování v životě z hlediska parkování, z hlediska cestování, z hlediska nároku na to koupit třeba auto pro osobu, kterou v rodině mají s takovýmto hendikepem. A proto nám přijde naprosto jednoduché, banální a logické udělat drobnou legislativní úpravu, která už tady leží tři čtvrtě roku a říct: umožněme těmhle lidem, aby se tento jejich postup, kdy musí k tomu lékaři, nemusel takto odehrávat, ale u těchto stavů to prodloužení proběhlo automaticky. Myslím si, že takováto věc je logická, navíc by to nestálo žádné finanční náklady státního rozpočtu, ba naopak by došlo k drobné úspoře nákladů ve výdajích státu, k rozvolnění kapacit posudkových lékařů pro jiné činnosti, které potřebujeme a víme, že tam ti posudkoví lékaři nestíhají, že jich je nedostatek.
Takže já na vás, prosím, apeluji, abyste zvážili dát prostor k projednání těchto tisků. Jsou to zákony v prvním a druhém čtení, aby tady koalice nebyla zbabělá tím, že z pozice síly odmítne program této schůze, ale ukáže, že má na sílu argumentů, případně čísel a pojďme rozhodnout o těch věcech v demokratickém hlasování. Pojďme rozhodnout po podání pozměňovacích návrhů, pojďme rozhodnout v hlasování ve třetích čteních. Ale říct, že zákony, které tady některé leží prakticky více než rok, třeba tento zákon, o kterém já tady hovořím, tak ten byl podán někdy v prvním pololetí loňského roku, tak aby se tyto věci dokázaly projednat. Na mě se obrátilo mnoho lidí, když jsem včera o tom hovořil, lidí, kteří jsou buďto osoby se zdravotním postižením, nebo mají tyto lidi jako blízké ve svých rodinách a říkají: ano, je to naprosto nesmyslné. Navíc tato právní úprava jde i v ústrety tomu, že nabízí mechanismus, když ten průkaz má vypršet, aby nejpozději dva měsíce před ukončením jeho platnosti lidé byli osloveni s tím, že jim ta platnost končí, aby si zavčas šli vyřídit ten nový. To znamená klientský přístup tohoto státu. Takže projednat takovýto tisk je dneska záležitost deseti minut a můžeme to během měsíce dokončit a může to pomoci velkému množství lidí. Takže vás žádám o to, abyste na toto pamatovali a zvažovali, jak budete potom ve finále hlasovat, jestli dáte prostor i takovýto tisk na dnešní mimořádné schůzi projednat.
Děkuji za pozornost.
