Děkuji. Když jsem poslouchal návrh usnesení, který tady přednesl kolega pan poslanec Rais, tak se přiznám, že když takovéto usnesení navrhují poslanci opozičních stran, tak tomu plně rozumím. Ale když usnesení s úkolem pro vlastního ministra navrhují předkladatelé dvou koaličních vládních stran ANO a ČSSD, tak tomu úplně nerozumím.
Já jsem zažíval praxi toho, že když jsem byl ministrem, tak poslanecké kluby koaličních stran se mnou komunikovaly, a když byl problém, tak jsem se s nimi sešel a dokázali jsme to řešit. Vůbec nerozumím tomu, proč tady nejste schopni se dohodnout v rámci vlády, proč premiér tady říká jiná stanoviska než ministr školství, proč Sněmovna v této věci má úkolovat ministra a takovýto podnět přichází od poslanců koaličních stran. Tomu opravdu vůbec nerozumím. Ale budiž. Klidně. Bavme se tady o těchto věcech.
My podporujeme to, aby tady byl především jasný řád, aby už studenti věděli, co je skutečně čeká. Myslím si, že mnoho ředitelů škol k tomu přistupovalo velmi zodpovědně a využije ty podmínky, které upravil ministr školství. Co je samozřejmě důležité, tak aby vysoké školy třeba reagovaly na rozdílné maturity v tom případě ze strany slovenských studentů, kteří se budou ucházet o místa v rámci přijímacích řízení na vysoké školy. To je asi velmi palčivý problém. A o tom jsem nezaznamenal, že by v tom usnesení byla nějaká zmínka. A i na to by se mělo reagovat.
A poslední, ale to je jenom taková spíš ilustrující poznámka vůči tomu, jak to tady funguje, v této Sněmovně. Před dvaceti minutami tady vládní hnutí ANO si vezme přestávku na jednání klubu a vyobstruuje bod, protože řekne, že usnesení nedostali písemně. Tak máme sto chutí jako opozice si vzít taky teď přestávku a říct, že jsme nedostali to usnesení písemně na každou lavici, že se potřebujeme poradit. Tak si jenom řekněme, jakým způsobem a dvojím metrem vy tady měříte. Když se vám to hodí, tak to zneužijete. A když to potřebujete, tak teď tady budete apelovat na to, ať se to doprojedná. Toto určitě není fér přístup.