Děkuji. Dobrý podvečer, pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi také, abych se tady v řádné, přihlášené rozpravě vyjádřil k návrhu rozpočtu. Já se budu především teď stručně orientovat především na kapitolu Ministerstva zemědělství. A sice, když jsem se podíval na programové prohlášení této vlády a našel jsem si prioritu číslo šest, tak tady je napsáno, mimo jiné, že potřebujeme co nejvíce udržet vodu v krajině, a že proto logicky vláda to bere jako ze jednu ze svých priorit a bude se snažit, aby v této věci se podařilo mnoho změnit. A já, když se podívám na rozpočtovou kapitolu Ministerstva zemědělství, tak i po tom dohadovacím řízení o prázdninách se sice zvýšila z původních 23 miliard korun na 24, a přesto je to zhruba o 400 milionů korun, než je v letošním roce.
Tady zaznělo, že mnoho kapitol jiných resortů bylo navýšeno a má větší rozpočet než v letech minulých, dokonce padají slova jako rekordní, ale bohužel kapitol Ministerstva zemědělství, přestože celkový rozpočet má více než 120 miliard korun navíc meziročně, se to vůbec nedotklo. A myslím si, že je tady několik důležitých oblastí, které je potřeba zmínit a požádat případně potom většinu v Poslanecké sněmovna, zdali v rámci druhého čtení by nebyla vůle ještě některé tyto oblasti posílit. Protože když se například podíváme na to, jakým způsobem se to dotýká resortu Ministerstva zemědělství, tak dochází ke snížení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu o 500 milionů korun na částku 1 miliarda korun.
Já jsem v době svého působení na resortu tento fond, když jsem tehdy působil, tak měl rozpočet mezi 1,5 až 1,8 miliardami korun, protože tento fond podporuje, především svými opatřeními, malé a střední zemědělce. Dává jim dotace k úrokovým sazbám, dává jim nevratnou podporu při nákupu zemědělské půdy jako klíčového výrobního prostředku pro zemědělce. Dává jim také zvýhodněné úvěry na nákup zemědělské techniky, technologií do potravinářství, do rybářství, do lesnictví a tady dochází k takovémuto výraznému snížení rozpočtu tohoto fondu. Myslím si, že to je špatně. Je to svým způsobem alarmující.
Když se podíváme na oblast lesního hospodářství, klíčovou oblast, která dnes prochází velkou kalamitní krizí a ještě v příštích letech bude procházet, tak zde sice došlo k mírnému navýšení na 1,1 miliardy korun zase po tom letním dohadovacím řízení. Ale dovolím si upozornit, kolegyně, kolegové, nepočítá ten rozpočet s tím, že by se měli odškodňovat pěstitelé, majitelé lesa v rámci té kůrovcové kalamity. Nepočítá se tam vůbec s odškodněním za roky 2019, 2020.
To, co teď proběhne i díky novele lesního zákona, která tady byla před měsícem schválena, tak to proběhne za čtvrtý kvartál roku 2017 a za rok 2018, a vůbec v této situaci, kdy ty kalamitní těžby stále narůstají a narůstat ještě asi budou, se nepočítá s tím, jakým způsobem pomůžeme těmto vlastníkům lesa v tom příštím roce. Odhady hovoří o tom, že by ta částka měla být minimálně ve výši více než 2 miliard korun. Takže chci tady apelovat na vládu, aby se (tedy?) touto situací zabývala, případně, aby dala veřejný příslib, že to bude řešeno v rámci vládní rozpočtové rezervy. (Hluk v sále.)
Když se podívám na další klíčovou oblast, která souvisí s klimatickou změnou a s tím, že tady mluvíme a snažíme se hledat adaptační opatření, jak na tu klimatickou změnu reagovat, jak zadržet vodu v krajině, jak lépe hospodařit s půdou, tak tady dochází k tomu, že nejsou uspokojené požadavky Státního pozemkového úřadu na financování pozemkových úprav. Já, když komunikuji se starosty obcí, tak ti mně říkají - my bychom hrozně rádi realizovali pozemkovou úpravu, která se ten katastr snaží vrátit co nejblíže těm přirozeným přírodním poměrům a snaží se zadržet vodu v krajině, snaží se taková úprava zamezit erozi, ať už vodní nebo větrné, tak dneska na to nejsou dostatečné finanční prostředky. Dneska se nezahajuje takový počet pozemkových úprav jako před čtyřmi, pěti lety. Chybí na to peníze, protože dochází také peníze z operačního programu Program rozvoje venkova.
A právě v tento moment by stát měl přidat a měl by říct - ano, my toto považujeme za prioritu a proto to výrazným způsobem podpoříme. Tady se odhaduje, že chybí zhruba kolem 1,5 až ke 2 miliardám korun. Odborníci z Pozemkového úřadu říkají - my bychom byli schopni ročně absorbovat a smysluplně proinvestovat zhruba 3 miliardy korun do pozemkových úprav.
Chápu, že možná některé poslance v tento podvečerní čas téma klimatické změny, vody, půdy až tak úplně nezajímá, ale pro budoucnost České republiky a pro budoucí generace já to považuji jako jedno z nejdůležitějších témat. A když se podíváme i na ostatní priority v rámci sekce vodního hospodářství, například na financování závlah, na financování vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, na financování drobných retenčních nádrží v krajině, rybníků, opět na to nejsou dostatečné finanční prostředky, dáváme tam 1,8 miliardy korun, absorpční kapacita v této oblasti je zase okolo 3 miliard korun.
Takže já se ptám, kde jsou ty priority, o kterých tak často pan premiér hovoří a říká, jak chceme tady bojovat se suchem, jak chceme lépe chránit a zadržovat vodu v krajině a chránit půdu. Prostě rozpočet Ministerstva zemědělství v době, kdy tak extrémně narůstají celkové příjmy i výdaje státního rozpočtu, to neodráží.
A vláda v této situaci navrhuje tuto rozpočtovou kapitolu s nižší částkou, než je tomu v letošním roce. To si myslím, že prostě není v pořádku a jestli z takovéhoto návrhu rozpočtu může mít někdo radost, tak je to kůrovec a je to sucho, ale rozhodně ne zodpovědný hospodář a rozhodně to neodpovídá ani programovému prohlášení této vlády.
Takže já osobně se budu snažit navrhovat některé úpravy v rámci druhého čtení tak, aby byly posíleny priority, které se týkají zadržení vody v krajině, vodohospodářské infrastruktury, pozemkových úprav, ale je škoda, že toto neodráží ten primární návrh státního rozpočtu, který přichází od vlády. Děkuji za pozornost.
