V minulé vládě se tehdejší ministr zemědělství a současný první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka podílel na vzniku mezirezortní komise VODA-SUCHO, jejímž cílem bylo připravit návrh koncepce ochrany před negativními dopady sucha pro území České republiky, která by v blízké až střednědobé budoucnosti zajistila komplexní připravenost z hlediska problematiky sucha.
Prvním výstupem činnosti komise byl materiál s názvem Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, který Vláda ČR schválila 29. července 2015. Schválený materiál definoval 49 úkolů, jejichž splněním byli pověřeni zástupci jednotlivých rezortů. Úkoly byly rozděleny do šesti tematických skupin, které zahrnují monitorovací a informativní opatření, legislativní opatření, organizační, provozní, ekonomická, technická, environmentální i jiná opatření. Jednalo se především o rozsáhlé výzkumné analýzy.
Lidovci trvají na tom, že vývoj posledních let nelze brát na lehkou váhu. Marian Jurečka uvedl: „Je nutné, aby na aktuální stav reagoval rozpočet, který musí podpořit daleko více opatření v krajině, tvorbu retenčních nádrží, rybníků, biopasů a pozemkových úprav. Doporučujeme co nejdříve zavést protierozní vyhlášku, která byla za přispění MZe již v loňském roce připravena.“
Je důležité, aby stát zajistil takový způsob hospodaření na zemědělské půdě, kdy nedochází k drancování půd a hospodaří se s kladnou organickou bilancí. V praxi bude KDU-ČSL prosazovat, aby stát pravidelně realizoval na zemědělské půdě v rámci agrochemického zkoušení půdy také sledování množství organické hmoty v půdě a utužení půdy. Je nutné kontrolovat, zda zemědělec s půdou hospodaří řádně a zlepšuje její kvalitu. „Úloha státu by měla spočívat také v tom, že nastaví legislativní rámec tak, aby nedocházelo k zhoršování kvality půdy. A pokud k tomu dojde, budou hrozit sankce či zákaz činnosti,“ vysvětlil Jurečka.
Zemědělci by měli být motivování k tomu, aby se aktivně podíleli na ochraně vody a zvyšování kvality vod. V tomto ohledu KDU-ČSL doporučuje přijmout zvýhodnění pro ty zemědělce, kteří se v ochranných pásmech povrchových vod zřeknou produkce. Dále důrazně doporučuje sjednotit takzvané odstupové vzdálenosti od vod. Dalším podpůrným krokem by mělo být zvýhodnění zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží hospodařit na menších pozemcích, podobně jako je to například v návrhu mysliveckého zákona a uznávání škod na pozemcích menších než 30 ha.
U pozemků vedených jako ostatní plocha - trvalé dřeviny, krajinné prvky, remízky, biopasy (krajinné prvky zlepšující zadrženi vody v krajině a zvyšující biodiverzitu) - navrhuje KDU-ČSL zavést nulovou daň z nemovitosti a motivovat tímto způsobem výsadbu na pozemcích ohrožených větrnou a vodní erozí.
Opatřením, které chrání půdu před plošnou degradací, je také ukončení podpory spalování slámy a sena (pelet či briket z nich). Organická hmota patří zpátky na pole nikoliv do spalovny (elektrárny, či teplárny).
„V komplexním řešení problematiky sucha a nedostatku vody mají velký význam ekosystémová a přírodě blízká opatření – třeba obnova krajinných prvků, revitalizace a renaturace vodních toků a niv, lužních lesů, pramenišť a jiných mokřadů. Mimo jiné také podpora přirozených rozlivů v ploše povodí, budování malých vodních nádrží s ekosystémovými funkcemi, pozemkové úpravy zatravňování dílů půdních bloků a změna zemědělského a lesního hospodaření. To vše přispívá nezanedbatelnou měrou k dlouhodobému zvýšení zásob vláhy v půdě i podzemní vody v povodí a k dobré funkci malého vodního oběhu vody v krajině,“ uzavřel Marian Jurečka.
