Vážený pane předsedající, vážení kolegové, milé kolegyně. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Předkládaný návrh zákona má dva stěžejní cíle. Prvním je přizpůsobení právního řádu České republiky novým přímo použitelným a bezprostředně aplikovatelným nařízením EU. V rámci úpravy vinohradnictví se proto implementuje nový systém povolení pro výsadbu révy na období do 31. prosince 2030, a to včetně sankcí za jeho nevyužití a nový systém povolení opětovné výsadby vinic.
Druhým cílem návrhu zákona je pak boj proti různým formám černého trhu s vínem. Tedy stanovení úpravy, která zajistí lepší regulaci nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné, a zejména pak se sudovým vínem, které představuje nezanedbatelnou část segmentu trhu s vínem v České republice. Výrobky z révy vinné, a to zejména nebalená vína, resp. sudová vína, jako jeden z typů nebalených vín se v posledních letech stal jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů. Podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce se podíl nevyhovujících vzorků sudových vín konstantně pohybuje mezi 32 až 38 %.
Návrh zákona byl připravován v široké diskuzi s vinařskou vinohradnickou veřejností. Na vládě byl projednáván návrh dne 21. 12. 2015. Byl přerušen s tím, že je ještě nutné nalézt shodu na způsobu a kontrole prodeje sudového vína. Výsledkem následných diskuzí byl pak předložen konsenzus, který byl vládou schválen dne 18. 1. 2016. Návrh nyní v podobě, v jaké je předkládán do Poslanecké sněmovny, zejména omezuje množství prodejních míst sudového vína. V zásadě se navrhuje zákaz prodeje sudových vín, vyjma provozoven výrobců vína nebo příjemců zahraničního nebaleného vína.
V této souvislosti je nutné dodat, že výrobcem vína je podle zákonné definice rovněž subjekt, který si víno nechá jiným subjektem zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu. Stejně tak příjemcem je jeden subjekt, který si nebalené víno ze zahraniční sám přiveze, ale i ten, který si jej nechá přivést jiným subjektem, přičemž navržené řešení odpovídá svými dopady na trh s vínem konsenzu dosaženému s dotčenými subjekty v průběhu vyjednávání tohoto legislativního materiálu.
Dále vymezuje kategorie obalů, v níž je víno možno prodávat spotřebiteli - § 3. Není nijak blíže specifikován přepravní obal pro sudové víno. To je totiž pod kategorií nebaleného vína. Pokud je prodáváno spotřebiteli a díky dalšímu omezení prodejních článků, proto není nutné jej blíže definovat. V rámci prodeje vína spotřebiteli z obalu určeným pro spotřebitele pak je vymezeno tzv. čepované víno. Tedy v zásadě Back in Box do dvaceti litrů objemu a rozlévané víno do pěti litrů objemu.
Obě tyto kategorie by mohly prodejcům sloužit k obcházení režimu sudového vína. Proto je nutné je výslovně upravit. Dále upravuje zveřejnění části registru vinic, z nichž bude on-line zřejmé, ve kterých provozovnách výrobci nebo příjemci zahraničního nebaleného vína prodávají sudové víno. Toto opatření mimo jiné přispěje k eliminaci nelegálních, nenahlášených prodejen pančovaného sudového vína. Přináší zvýšení informovanosti spotřebitelů při prodeji sudového vína, čepovaného a rozlévaného vína. U vína v obalu určeném pro spotřebitele, které bylo vyrobeno nebo plněné v České republice, se z důvodu ochrany spotřebitele navrhuje uvádět povinně i na přední etiketě údaj o provenienci vína - § 16 odst. 4.
Dále se zavádí dobrovolný logotyp na obalu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, což jsou opatření předkladatelem preferovaná a zajišťující odpovídající informovanost spotřebitele. Dále novela zavádí oznamovací povinnost pro příjemce. Tedy § 14a veškerého zahraničního nebaleného vína. Nejen sudového a dalších zahraničních výrobků z révy vinné. Ukládá povinnost uskladnit nebalené víno po příchodu do České republiky na deset dnů v místě určení. Ne na hranicích, ale v místě prvního příjmu vína - § 14b pro účely případné kontroly ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Upravuje zvýšení horní hranice pokut za správní delikty týkající se nově definovaného falšování vinařského produktu a porušení nově zavedených povinností v rámci boje s černým trhem s vínem až na 50 mil. korun. V případě skutečně rozsáhlých podvodů je dosavadní nejvyšší sazba do 5 mil. korun nedostatečná a nemá dostatečný preventivní účinek, protože nepostačuje ani na pokrytí nelegálního zisku, který pachatel z protiprávní činnosti získává.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 33. schůzi dne 23. června 2016 a svým usnesením doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zemědělským výborem přijaté pozměňovací návrhy jsou v zásadě v souladu s koncepcí předkladatele vládního návrhu zákona a přispějí k jeho zkvalitnění s výjimkou pozměňovacího návrhu pod č. IV, V a změn s nimi souvisejících, kterými se navrhuje vypustit § 16 odst. 4 z vládního návrhu. Tedy etiketa v hlavním zorném poli. A dále se proti vládnímu návrhu zákona mění možnost výrobce při splnění stanovených kritérií uvést na obalu určeném pro spotřebitele logotyp specifikovaný prováděcím právním předpisem na povinnost.
Toto ustanovení, jak jsem již zmínil, má spotřebiteli zajistit zvýšenou informovanost ohledně sudového rozlévaného a čepovaného vína při jeho prodeji. Proto k pozměňovacím návrhů zaujímám nesouhlasné stanovisko. Stejně tak zaujímám nesouhlasné stanovisko k pozměňovacím návrhům přijatých zemědělským výborem č. I a II., které za příjemce stanovují provozovatele potravinářského podniku, který je uveden v průvodním dokladu. Jak jsem již také zmínil takové řešení svými dopady na trh s vínem neodpovídá konsenzu dosaženému s dotčenými subjekty v průběhu legislativního procesu a jde nad rámec míry regulace takto dosažené.
Ostatní - zemědělským výborem přijaté pozměňovací návrhy přispívají ke zpřesnění vládního návrhu zákona. Dále zpřesňují postavení vinařského fondu ve vztahu k potřebám aplikační praxe při administraci podpor poskytovaných vinařským fondem. Přijaté pozměňovací návrhy také zpřesňují působnost podpůrného garančního a rolnického fondu v zákoně o zemědělství, kde stanoví kritéria, na jejichž základě PGRLF hodnotí žádosti a podporu a zakotvuje základní procesní pravidla v oblasti rozhodování PGRLF o žádostech a podporu. A proto s nimi souhlasím.
