Chtěl jsem říct vážená vládo, ale tady jsou spíš pozůstatky vlády a já se přiznám, než začnu říkat svůj dnešní příspěvek k tomuto vážnému tématu, tak protože tady pan premiér přišel a já jsem se těšil, že tady budu moct mluvit i k premiérovi této vlády a mám tady spoustu věcí, které se ho týkají, tak já si tady dovolím dát procedurální návrh přerušit tento bod do přítomnosti pana premiéra.
(Poslanci volají z lavice: On je tady.) Má být tady... To, že pan premiér přísahal, to je pěkné, ale je tady celou dobu. (Hlasy z pléna.) Nebudeme na sebe tady pokřikovat. (Poslanec Jurečka se odmlčí. Ruch v sále, poslanci přicházejí do jednacího sálu.) (Zvuk gongu.)
Děkuji moc. Děkuji i vám, pane premiére, že jste přišel a budu rád, když tady vydržíte. (Ruch v sále.) Jinak já ten procedurální návrh budu muset asi opakovat, protože si myslím, že je dobré, aby tady premiér při takovémto bodu byl. Já tady nechci mluvit k prázdným lavicím, já to nepovažuji tady jenom za nějakou taškařici. Já to považuji za moment, kdy má vláda a vládní koalice skládat účty nejenom vůči této Sněmovně, ale i vůči celé veřejnosti. Já, když jsem vážně, pane premiére, poslouchal váš projev, tak já jsem měl pocit, že nám můžou závidět v Rakousku, v Německu, v Japonsku a v mnoha skvělých státech, protože jsem měl pocit, že jsme jedna z nejlepších zemí na světě a vy všechno dokážete zajistit nejlépe pro nás, pro naše občany.
Přemýšlel jsem, jestli by takováto slova, takovouto rétoriku... (Premiér hovoří s ministryní Dostálovou.) Já počkám, až to pan premiér vypořádá s paní ministryní... Jestli by takovouto rétoriku a taková slova volili prvorepublikoví politici... Děkuji... prvorepublikoví politici, které vy sám tak často zmiňujete, jako Masaryk, Rašín, Kramář, Švehla, jestli by takovýmto způsobem oni mluvili o způsobu spravování a vládnutí této země.
Já se přiznám, já mám dost jiný pohled na to, jak to v naší zemi v poslední době a za vašeho premiérování funguje. Já, když se bavím s lidmi, s občany této země, tak oni dneska vidí vládu, která tady má rekordně předražené nákupy ochranných zdravotních pomůcek. V rámci celé Evropy poukazuje na to i zpráva NKÚ. Vidíme tady nakoupené jehly, na poslední chvíli, zbytečné, které se vůbec nepoužily. Vidíme tady nevyužité kapacity domácích firem, kdy ochranné pomůcky, které se nakupovaly - a já chápu nákupy v březnu a v dubnu, že se shánělo, kde se dá - to nerozporuji a rozporovat to nebudu, ale nerozumím tomu, proč jsme nedokázali, respektive vaše vláda, oslovit pro ty další nákupy, pro tu druhou, třetí vlnu domácí firmy, zapojit je do té podpory. Podnikatelé za mnou chodili a říkali - dobře, my jsme dostali nějakou minimální dotaci, ale my jsme potřebovali hlavně tu podporu toho, abyste od nás jako vláda nakupovali. A to vy jste nedělali.
Když se na to podívám, jak hodnotí vaši vládu rodiče, vdovy, vdovci, senioři, tak tady totiž padala skvělá čísla - já se k nim ještě dostanu a vrátím - ale vy jste tady mluvil o těch bytech... (Premiér hovoří s ministryněmi Schillerovou a Dostálovou.) Já vás fakt nebudu rušit, ať si uděláte poradu malého týmu vlády... (Poslanec Jurečka se odmlčí. Ministryně Schillerová se omlouvá.) Děkuji vám. Když se bavím i se starosty, tak vy jste tady, pane premiére, mluvil o těch bytech. Kde jsou ty byty? Vždyť se v minulých letech nedařilo vyčerpat ani celou tu alokaci, protože ty podmínky Ministerstva pro místní rozvoj byly extrémně složité.
Když jsem tady opakovaně navrhoval několikrát legislativní návrh, který by podpořil vdovy, vdovce, který by podpořil ty seniory, kteří mají směšně nízké důchody, především maminky, které vychovávaly děti, tak jste opakovaně ty návrhy smetli se stolu. Vaše vládní koalice. Vy jste tady hovořili a paní ministryně financí u toho dávala i takový pěkný graf, pokud se nepletu, z vlády pana premiéra o tom, jak že rostou ty důchody. Já si k tomu dovolím dát nějaká skutečná čísla, protože ono mluvit jenom v těch absolutních částkách je hezké, ale je důležité to vztáhnout k té reálné ekonomické situaci.
A já tady řeknu několik srovnání, jaká je a byla výše důchodů vůči průměrné čisté mzdě v jednotlivých letech. Tak jenom třeba pro zajímavost. Vůbec nejvyšší důchod vůči průměrné čisté mzdě byl v roce 1991, bylo to 73,7 %. Pak jsou tady zajímavé moment, např. v roce 2011, to bylo 54,8 % výše důchodů k čisté průměrné mzdě toho roku. Pak přišel, řekněme, vrchol posledních let, a to byla hodnota 54,7 %, v roce 2014 byl důchod k čisté mzdě. A když se podívám na rok 2019, tak je to 51,5 % důchod v České republice k průměrné mzdě. (Takže?) ta absolutní čísla, která se říkají a prezentují, že jsou skvělá, že to roste - ano, logicky to roste, roste celá ekonomika, rostou odvody firem, odvody občanů, ale to neznamená, že se tím zvyšuje životní úroveň seniorů. Vzhledem k inflaci, která je opravdu velmi vysoká, to reálně znamená, že ten skutečný reálný čistý příjem těch seniorů je nižší než byl v některých minulých letech, které jsem tady zmiňoval. Jenom připomenu, že ten růst důchodů, tu spravedlivou valorizaci, nastartovala naše minulá koaliční vláda s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Potom se také můžeme na to podívat, jak hodnotí tuto vládu podnikatelé. Já tady poprosím paní ministryni - ona, všiml jsem si, dneska tady plní roli nejenom vicepremiérky a ministryně financí, ale drží tady i různé plakáty - tak kdyby mohla podržet i tady tento jeden plakát, kdo nejvíce zadlužil - který ministr a ministryně - a zvýšil dluh České republiky.
Tady vám to předám, paní ministryně, a to můžete třeba také podržet, jestli chcete. (Předává ministryni Schillerové grafy.) Je tam rekordní nárůst za působení paní ministryně - paní ministryně to nedrží, to je škoda - za paní ministryně Schillerové. Já samozřejmě realisticky řeknu, že vnímám to, že je tady doba covidová. Vnímám to, že ta vláda musela udělat spoustu výdajů a opatření. Musela by to dělat každá jiná vláda. Ale v čem je ten zásadní problém? Že když se podíváme na ten celkový deficit loňského roku, tak z toho celkového deficitu, který se vytvořil, pouze 37,5 % šlo na pomoc podnikatelům, domácnostem, na tu přímou pomoc související s covidem.
Když se podíváme na letošní rok - leden až květen tohoto roku - deficit přes 250 miliard korun. A když se podíváme, kolik z té části jde opět na ty věci, které souvisejí s covidem, tak je to zhruba polovina. Takže ten váš rekordní sloupec, který ta máte, nelze přičítat, že to jsou opatření související s covidem primárně. Jsou to výdaje této vlády, které stále rostou a rostou.
Jenom pro zajímavost, když se podíváme na plán rozpočtu na příští rok, ta první jednání, která se začala vést, tak skoro všechny rezorty, až na pár výjimek, tam mají nárůsty. Kde je nějaká logická snaha mít tady efektivní stát a říci si, jsme schopni ušetřit tam, kde se to nedotkne negativně občanů - v oblasti sociální, v oblasti zdravotní, v oblasti školské, v oblasti klíčových investic. Když jedete ten soupis těch rezortů, tak prakticky u všech plošně rostou výdaje.
Já jsem se zeptal pana ministra kultury. Překvapilo mě, že třeba zrovna Ministerstvo kultury je jedno z těch, kde výjimečně ty výdaje nerostou - minus 1,4 miliardy korun, pokud si to číslo pamatuji správně. Kde je ta logika, to vyvažování a nějaká strategie vlády, která by řekla - tady opravdu potřebujeme investovat. A nejenom plošně rozdávat a zvyšovat ty mandatorní výdaje státu.
K tomu si tady dovolím půjčit Programové prohlášení vlády České republiky. Je to opravdu čtení, když si to člověk četl před třemi a půl lety, řekl si - ta vláda nás někam dál posune. Ale zůstalo jenom u toho psaného textu. Protože já vám přečtu jednu část, která se týká financí a hospodaření státu. Budeme podporovat dlouhodobý hospodářský růst. Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší, než výše investic z národních zdrojů. Rovněž budeme dlouhodobě stabilizovat státní dluh ve vztahu k HDP a udržíme ho na nízké úrovni. Zůstalo bohužel, teď po té situaci, kdy tady opravdu končí ta nejakutnější část podpory firem a domácností v době covidu, tak zůstalo jen u té proklamace.
Protože když se podíváme na plán vlády v rámci střednědobého výhledu na příští tři roky, tak tady vláda seká návrh deficitu státního rozpočtu skoro každý rok. Dalších minus 300, minus 300, minus 300, minus 300, miliard korun. Kdo to zaplatí? Zaplatíme to my, zaplatí to především naše děti a budou to platit ještě naše vnoučata.
A paní ministryně nám tady říká opakovaně - máme zdravé finance, nejnižší zadlužení v rámci Evropské unie. A nezasvěcenému člověku by to mohlo připadat, že jsme na tom dobře. Jenomže paní ministryně by ty věci musela dát do souvislostí a zároveň přiznat a říct. To relativně nízké zadlužení tady je díky dobrému hospodaření měst, obcí a krajů. Ale ne díky Ministerstvu financí.
A poprosím ještě jednu věc. Když už tady vždycky vládní zástupci ukazují čísla a grafy. Prosím pěkně. Když se vám to hodí, říkáte to v procentech, v procentech HDP, nebo v absolutních částkách. Už jsem to tady říkal asi před rokem a půl. Udělejme dohodu, že to budeme říkat v obou dvou těch hodnotách. Nejenom tak, jak se to hodí k té interpretaci. A když ukazujete ty grafy, tak tu osu X ukazujte od nuly, od nuly těch hodnot. Nikoliv, že to uřežete a teď jenom tam dáte ten růst, který se hodí.
Takže tolik pár poznámek k tomu, jak to třeba hodnotí občané, rodiny, jak to třeba hodnotí podnikatelé. Podnikatelé, kteří mnozí čekají dodnes na svoji pomoc, podnikatelé, kteří ji mnohdy vůbec nedostali. Já když mluvím třeba s podnikateli v sektoru kultury, paní ministryně a pane ministře, ti někteří z nich za loňský rok dostali 60 tisíc korun. Mají rodiny, mají manželky, mají hypotéky. Dokonce vláda s nimi vlastně i pohrdlivě komunikovala, když paní ministryně spravedlnosti nám tady říkala, národu, že prostě každý podnikatel má být ve vatě, má mít tu vatu. Toto nedělá normální vláda a vláda, která si váží občanů a daňových poplatníků.
Mě mrzí, že pan premiér stejně odešel a že to neposlouchá. Protože on tady mluvil o tom, že on investuje, on zařídil, on dal peníze. Politik má mít respekt a pokoru vůči hospodaření s penězi, protože to nejsou peníze ani premiéra ani vlády ani zákonodárců. Jsou to peníze lidí této země. My s nimi jenom hospodaříme a v rámci našich kompetencí je máme spravedlivě směřovat tam, kde jsou potřeba. Ne já, já, já. Ne, já jsem přivedl peníze ze zahraničí. Ty peníze jsou opět investorů, kteří se rozhodli v České republice investovat. Ale ne pro krásné oči tohoto premiéra. Takže trošku více pokory a více stát nohama na zemi, kdy mluvíte o tom, jaké peníze a kam jsou směřovány.
Já si dovolím reagovat ještě také na pár věcí. Nebudu na všechny, ale některé opravdu byly pozoruhodné v tom, co říkal pan premiér. On tady mluvil o tom, že on a jeho vláda udělají daňové změny snížením některých daní a podobně. Vláda to navrhuje, Sněmovna to schvaluje. Já jsem si dokonce tady přinesl soupis všech pozměňovacích návrhů, které předložil klub KDU-ČSL za posledních 14 měsíců. Premiér tady lhal, když říkal - nic jste nedělali, schovali jste se, zalezli jste.
Ne, už 20. března jsme tady stáli a dávali jsme spoustu konkrétních návrhů pro řešení pomoci lidem. Lidem s částečnými úvazky, lidem o dohodách, živnostníkům, řešili jsme kompenzační bonus. To všechno tady je. Není pravda, že opozice nepracovala. Pracovali jsme. Těch návrhů je přes 120. Je škoda, že jste si některé návrhy neosvojili dřív, protože ta pomoc by mohla k těm lidem směřovat daleko dřív, efektivněji.
Já si pamatuji na ty naprosto zbytečné diskuze třeba o výši ošetřovného pro rodiče. Trvalo vám to týdny nebo měsíce, než jste přistoupili na to, že 60 ani 70 % není to, co nahradí těm rodičům výpadek příjmů, když musí být doma z vůle, která není jejich vlastní. Padala tady slova o tom, že pan premiér zařídil snížení DPH na teplo. Jenom panu premiérovi připomenu, že ten návrh před dvěma lety na hospodářský výbor podal poslanec Jurečka a podpořili to další poslanci hospodářského výboru.
Byla tady debata o tom, že pan premiér říkal, jaký má skvělý investiční plán. Ten investiční plán je tak skvělý, že se některé obce a města dozvěděly, že budou mít investici v podobě zimního stadionu, který vůbec nepotřebují, zatímco potřebují roky například plavecký bazén. Ten investiční plán nebyl připraven opravdu s obcemi, městy a kraji podle potřeb lidí v těch regionech. Bylo to napsáno v Praze a přesně tak to nemá vypadat.
Pan vicepremiér Havlíček, který už také bohužel odešel, tady mluvil o tom, jak skvěle se staví dálnice a železnice. Já jenom řeknu pár drobností. Když tady byla zmiňovaná D11, tak by premiér i vicepremiér měli férově říct. Děkujeme ministru Prachařovi a ministru Jurečkovi, že vyřešili odblokování pozemků, aby se ta dálnice mohla dostavět. To neříkám kvůli tomu, že se chci chlubit. To říkám kvůli tomu, aby se řeklo, jaká je realita a kdo tenkrát u toho byl, aby se ty věci posunuly dál.
Když tady zazněla D4, tak připomenu, projekt PPP projektu na D4 začala dělat Sobotkova vláda. Sobotkova vláda ho uložila, že tento krok uděláme, další ministři to odpracovali a pan ministr Havlíček byl u toho finále. Opět, schvalovala to tato Poslanecká sněmovna. Prakticky napříč celý politickým spektrem jsme se shodli, že ten projekt podporujeme.
Takže tolik pár věcí, když tady mluvila ještě paní vicepremiérka o tom, jak skvěle zregulovala hazard, tak já si dovolím připomenout, že jestli chceme v České republice hovořit o tom, kdo stojí za regulací hazardu, kdo ukončil kasino Evropy, tak je to právník Ondřej Závodský, který na Ministerstvu financí dělal čtyři roky náměstka za ministrování Andreje Babiše, kterého paní ministryně Schillerová vyhodila z toho ministerstva v rozporu se zákonem o státní službě...
---
Pokračování po přestávce na oběd:
Vážený pane předsedající, samozřejmě mám sto chutí udělat znovu procedurální hlasování na přerušení toho bodu do přítomnosti pana premiéra, ale vidím, že to tady má vláda těžce na háku jako mnoho jiných věcí a pana premiéra evidentně nezajímají jasné argumenty opřené o fakta, tak já udělám drobnou rekapitulaci toho, co zaznělo. Já jsem tady zmiňoval v té předchozí části projevu to, že vláda tady prezentuje spoustu čísel, která vypadají na první pohled hrozně pěkně, ale ta reálná účinnost a dopady těch čísel už takové nejsou. Prostě když se podíváme na kupní sílu důchodců, seniorů, tak v minulosti ta kupní síla byla výrazně větší, takže nemůže tady premiér říkat, že díky zvyšování důchodů, kdy ty částky sice rostou, tak že by se dneska senioři měli líp. Rozhodně se nemají líp senioři, kteří vychovávali děti, především maminky, já jsem tady ten návrh za KDU-ČSL dával opakovaně, abychom dokázali narovnat tu křivdu z minulosti, protože tito lidé obětovali velkou část své kariéry ve prospěch výchovy budoucí generace, která dnes ten systém táhne na svých bedrech. Stejně tak jako jsem dával návrh na zvýšení vdoveckých důchodů, úpravy toho, kdy a za jakých okolností ten vdovecký a vdovský důchod je vyplácen.
Pak tady samozřejmě bylo spoustu pěkných grafů. Já jsem tady chtěl po paní ministryni, kdyby - tak jak mávala těmi grafy za panem premiérem - kdyby také třeba chviličku podržela tento jeden graf, který je také hodně pravdivý, to je ten graf o zvyšování zadlužení České republiky, protože vždycky ona i pan Babiš, když byl ještě ministr financí, to nosili a říkali, jak jsou skvělí, a tady jenom, při vší úctě a respektu k tomu, že tato vláda řešila problémy dopadu covidu, čehož jsem si vědom a každý rozumný člověk to chápe, tak je potřeba připomenout, že zhruba polovina - polovina toho rekordního zadlužení nejsou výdaje spojené s řešením covidové situace, pomoci firmám, pomoci živnostníkům, pomoci rodinám. Jsou to narůstající výdaje jednotlivých resortů, a když se podíváme na ten výhled na příští rok a na další dva roky následující, tak tato vláda počítá s dalšími deficity, každý rok deficit více než 300 miliard Kč. To není normální, takhle se prostě nemůže hospodařit, takhle se nemůžou tady zadlužovat budoucí generace, jak se to děje teď.
A pak jsem se díval ještě na některé věci, které pan premiér tady zmiňoval, a musím to tady říct na rovinu, zjevně nemluvil pravdu nebo lhal. Já se některých z nich dotknu, byť to dělám nerad. Když tady mluvil o zdravotnictví, jak tady vymetl některé persony z minulosti, tak poslední čin personální na resortu zdravotnictví kromě té rychlé výměny ministrů, to už tady dneska také zaznělo několikrát, tak je prostě výsledek toho, že do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se vrací její ředitel, ředitel, který dokázal výborně pronajmout svůj majetek této nemocnici, každý rok z něho měl milion Kč příjmu, až se na to přišlo, pak řekl: A teď to dáme za symbolickou korunu. Tak já se tady ptám členů vlády, jestli vám to přijde normální. Já myslím, že lidem to normální nepřijde. A jestli teď běží dál ten nájem za symbolickou korunu, anebo zase je to zpátky na tom milionu Kč, a hlavně si myslím, že každý normální člověk si řekne, že prostě takový člověk, jako je pan Arenberger, asi nebude dělat už dál ředitele Fakultní nemocnice, že to není jenom otázka střetu zájmů, ale neetického jednání, nehospodárného jednání, kterého on se dopouštěl. A pak je tady poslední kauza tzv. dvojkliku, místo aby Ministerstvo zdravotnictví a vláda si řekly, které regiony, které nemocnice potřebují ten robustní zdravotní systém, na který ta Evropská unie ty peníze do České republiky posílá, těch 20 miliard Kč, tak tady prostě vyhrává dvojklik a to, jak kdo to dokázal na platformě IT dobře nastavit, aby to stihl. Opět - to přece nedělá normální vláda, rozumná vláda se takto nechová.
Takže tolik poznámka k tomu zdravotnictví. Nás tady opravdu, ale opravdu pobavila zmínka o tom, co říkal pan premiér ve vztahu ke sportu, jak tady teď dokázal nastartovat suprové programy, Kabina a podobně. Já myslím, že veřejnost zná především program zakázané uvolnění, gól do vlastní branky a 12 tisíc Kč za jednu powerpointovou prezentaci. To je asi teď ten poslední nejznámější program pod vedením pana už bývalého ředitele Hniličky na Národní sportovní agentuře. Prostě to je přesná ukázka, jak nemá fungovat profesionální vedení, které má být efektivní a má být prostě nekorupční, umí rozdělovat peníze spravedlivě tam, kde jsou potřeba.
Ještě mi nedá tady vyvrátit jednu opakovanou lež, kterou pan premiér tady říkal už několikrát, kdy se tady pouští do pana starosty Uherského Hradiště, kdy tady zmiňuje onu neutěšenou věznici a staví se tady do role největšího antikomunisty, tak je potřeba panu premiérovi připomenout, a tady se zeptám členů vlády: Víte, komu patří ta věznice, o které váš předseda vlády mluvil? V čím je majetku? (Poznámky z pléna.) Možná pan ministr kultury. Pane ministře, kdybyste možná pokýval, jestli víte, v čím majetku je nemocnice - ne nemocnice, ale věznice, bývalá věznice v Uherském Hradišti. Je to v majetku státu! A spadá to - dlouhé roky spadalo pod Ministerstvo spravedlnosti, následně pod ÚZSVM, který spadá pod Ministerstvo financí. Takže premiér tady bude školit starostu Uherského Hradiště, který s tím nemá nic společného, není to v jeho majetku, a přitom 8 let je to portfolio jeho ministrů. Tak kde to jsme! Takže, pane premiére, proberte se! Jde to vaše ostuda a je to ostuda režimu, který vy jste sám osobně podporoval. (Poznámky z pléna.) Pak tady byla ještě zmínka - (Reakce na výkřiky: ) Ne, nepojďme pryč. Nepojďme pryč a nepokřikujte na mě, přihlaste se potom a v rozpravě na mě reagujte.
Děkuji, pane předsedající. Já už se budu blížit ke konci. Ale ještě dost lží musím vyvrátit. Mluvil tady pan premiér o kůrovcové kalamitě a o mém působení na resortu Ministerstva zemědělství a že já jsem na to nedal ani korunu, že jsem s tím nic nedělal. Takže, pane premiére nepřítomný, v roce 2014 investice přímo do lesů, do lesních porostů 565 milionů Kč, v roce 2015 - 902 miliony Kč, v roce 2016 - 1,1 miliardy Kč a v roce 2017 - 1,2 miliardy Kč. A k tomu si připočtěte každý rok investice Lesů, státního podniku České republiky, investice každý rok přes 2 miliardy Kč. Nelžete! Mě mrzí, že jsem tenkrát nebyl daleko drsnější vůči vám v tom, abych řekl, že nebudou tak vysoké odvody z Lesů České republiky do státního rozpočtu. Vy jste jako ministr financí chodil a říkal jste, jak je nutně státní rozpočet potřebuje. V tomhle byla moje chyba, že jsem vás měl poslat k šípku! A vy jste byl tenkrát člen vlády, dneska tady kritizujete, a neřekl jste - mělo by se do těch lesů dát víc. Nikdy jste to neřekl! Takže teď se tady neotírejte a neříkejte, jak vy jste jako úžasní a jak vy jste to tady teď všechno zachránili.
Když se podívám věcně, o čem by ta debata dneska měla být, o tomto plnění programového prohlášení vlády. A tady, když budeme procházet jednotlivé kapitoly, tak se podíváme - jeden z prvních slibů: chceme důchodovou reformu. Kde je? Kde je spravedlivá důchodová reforma? Já si pamatuji Andreje Babiše, jak tady v roce 2014 stál jako ministr financí, a říkal, že on předloží do dvou měsíců důchodovou reformu. Skutek utekl. Když se podíváme na další sliby - digitální Česko.
Já si pamatuji dva roky zpátky, debata o tom, jak budou levná digitální data. Jaký je výsledek? Co se změnilo? Vůbec nic se nezměnilo. Digitální pokrytí rychlým internetem. Co se změnilo? Vůbec nic se nezměnilo. Pořád jedete vlakem Praha-Ostrava, a vypadává vám signál na úplně stejných místech. O rychlosti dat se ani nebavím. Takže opět, nula.
Když se podíváme na ty věci okolo reformy státu, vyrovnaný státní rozpočet. To, že v covidu nebyl možný, to chápu, to nekritizuji. Kritizuji to, kam ty peníze šly. A kritizuji teď a oprávněně to, že na další tři roky ta vláda rezignuje ve svém střednědobém výhledu na to směřovat v nějaké konsolidaci veřejného rozpočtu. Byla tady debata o tom, jak stát zatočil s lichvou a s exekucí. Tak si to připomeňme. Kdo zatočil s lichvou? To zásadní se udělalo v minulém období Poslanecké sněmovny na návrh poslance KDU-ČSL Jaroslava Klašky, kterým výrazným způsobem omezil možnosti poskytovatelů úvěrů a půjček. Přispěla k tomu novela zákona o ČNB. A o stovky subjektů, které vypadly z trhu, se ten trh zúžil. Exekuce. Kdo tady dneska řeší nejvíc exekuce? Vláda, vládní návrhy? Tak se podívejte, čí jsou to návrhy. Jsou to návrhy především dvou poslanců, Patrika Nachera a Marka Výborného. Ti nejvíce dneska řeší otázku exekucí. A když se tady bavíme o teritorialitě, tak předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, Jaroslav Faltýnek a jeho zájmy brzdí to, aby se tato věc dokázala vyřešit rozumným způsobem.
A když se podíváme například na kapitolu bezpečnost, půda, životní prostředí (ukazuje publikaci), tak se podívejme, jakým způsobem se chrání zájmy vody a půdy v České republice. Směřuje to k povolení těžby v lokalitě Uherského ostrohu pro 130 tisíc lidí. Ministerstvo životní prostředí po poradě s MMR pustí průmyslovou zónu v lokalitě Hněvotín na 42 hektarech nejlepší zemědělské půdy a my to potom zastavujeme až po změně krajského vedení. To jsou skutečné výsledky tohoto programového prohlášení vlády. O tom je dneska ta debata. Papír snese všechno. Reálná politika je výrazně jiná.
A mohl bych opravdu pokračovat. A já chápu tady slova, která tady zazněla, když ministr průmysl a obchodu, vicepremiér Havlíček říkal, že tady nemáme mluvit o počtu mrtvých. Ale podívat se té pravdě do očí je nutné. Tady je srovnání. (Ukazuje graf.) Česká republika versus země OECD. Česká republika, modrá křivka, země OECD, červená křivka. Pan premiér říkal, že ani ostatní země to nezvládly. Tak tady hovoří data, jak to ty země zvládaly. Já neříkám, že to bylo jednoduché, ale jiné země těch chyb udělaly podstatně méně. A ještě když tady mluvíme o spravedlivém státě, tak nemyslím si, že je normální, aby člověk, který má být ve výkonu trestu, v situaci, kdy tady kvalitní vězeňské lékařství, tak aby pan Janoušek běhal po lyžích a po svobodě, místo aby byl ve výkonu trestu. To určitě normální stav není.
Jestli tomu někteří tleskáte, poslanci hnutí ANO, tak je to vaše vizitka. Je to smutná vizitka. A dovolte mi závěrem rekapitulaci. Pro mě slovo důvěra a vyslovení důvěry někomu je o tom, že tomu člověku jsem schopen dát zodpovědnost a svěřit mu třeba i to nejcennější, co mám. Že to není jenom otázka toho ústavního aktu, který Ústava zná, ale je to opravdu to plné přenesení a vyjádření důvěry. A nemá důvěru mne ani KDU-ČSL vláda, která zapomíná na opravdu potřebné. Která nechá týdny a měsíce se tady plácat v obrovské nejistotě, samoživitelky, lidé na dohodách, lidé, kteří podnikají a chtějí se poctivě živit, splácí své závazky, jsou v procesu oddlužení. Která zapomíná na ty seniory, kteří mají opravdu dlouhodobě nízké důchody, přestože ve svém životě poctivě pracovali, odvedli kus práce pro tuto společnost. Která zapomínám na vdovy a vdovce. Která nepodporuje kvalitní vzdělávání. Která tady zasekne návrh, který by do budoucna jasně říkal, jaké budou platy učitelů.
Vláda, která v zemi zadlužuje a neumí šetřit, ta vláda nemůže mít důvěru rozumných lidí. Pro mě důvěru nemůže mít vláda, která nepodporuje rodiny. Tady v tomto programovém prohlášení vlády je napsáno (ukazuje prohlášení), budeme podporovat rodiny, především formou zvyšující se slevy na dani. Ani jeden, ani jeden takový návrh vládní koalice do této Sněmovny nepřinesla. Všechny návrhy, které se týkaly zvýšení slevy na děti, tady předložili a nakonec jsme dokázali prohlasovat díky i ostatním rozumným poslankyním a poslancům, tak byly z dílny KDU-ČSL. Napsali jste to tam, nikdo to ministryně financí nepřinesla do Sněmovny jako vládní návrh. A nemůže mít důvěru vláda, která neumí naše zájmy hájit u našich partnerů a spojenců.
Já se tady teď rozhlížím, nevím, co říká pan ministr spravedlnosti na účast ministrů této vlády za poslední rok na Evropských radách. (Ministr zahraničních věcí reaguje mimo mikrofon.) Pardon, na pana ministra zahraničních věcí, děkuji za to. Je dobré, že mě posloucháte, vážím si toho. Za poslední rok účast ministrů této vlády na Radách je 40 %. Takže hájí se ty národní zájmy dobře tady od tohoto pultíku, u tohoto mikrofonu, tady se o to napovídá, a když se podíváte na statistiku těch klíčových jednání, kde ti ministři mají být, tak tam jste ze 40 %. Rekordmanka je paní ministryně spravedlnosti - a teď mě opravte - ta tam nebyla ani jednou. Předpokládám, že pan ministr zahraničí ty statistiky sleduje. Přijde vám to normální? Mně to normální tedy nepřijde.
Takže za nás, za KDU-ČSL, za sebe, jasně říkám, takovéto vládě opravdu důvěru vyslovit nemůžeme. To, že je to dneska už zase dopředu rozhodnuté, poté co tady pan předseda Vojtěch Filip přednesl patnáctiminutový plamenný projev, kdy nám tady řekl, co všechno mu na vládě vadí, jak je vláda zradila, a pak závěrem řekl: a my odcházíme, bereme si krátká trička a jdeme se opalovat někam na Ameriku, nebo kam to šli, na Karlštejn, komunisté. On tedy říkal, že jdou pracovat mezi lidi, já jsem slyšel tu verzi trošku jinak. Ale prostě to také nepovažuji za normální zodpovědný přístup výkonu mandátu poslance Poslanecké sněmovny.
Takže děkuji vám za pozornost. Přál bych si, aby tady byla podstatně jiná vláda, vláda, která opravdu si důvěru zaslouží nejenom této Sněmovny, ale i lidí, kteří jí budou věřit. A doufám, že za čtyři až pět měsíců, budeme moci tady být v situaci, kdy taková vláda tady bude předstupovat, a taková vláda si takovou důvěru získá, a bude dělat dobré, rozumné kroky ve prospěch občanů této země, ve prospěch nás všech.
Děkuji za pozornost.
