Byl to poměrně tristní - a zároveň děsivý - zážitek.

Původně jsem své vystoupení na této konferenci chtěla věnovat dotazům na aktuální stav přípravy a projednávání tzv. Nového paktu o migraci
a azylu, který dle veškerých dosud dostupných informací nebude v zájmu České republiky.

Ale poté, co jsem byla nucena několik hodin poslouchat, jak musíme pomáhat lidem ze zemí mimo Evropskou unii, jak musíme hájit jejich lidská práva a jak veskrze pozitivní jsou přínosy současné masové (a vesměs ilegální) migrace do Evropy, rozhodla jsem se pro radikální změnu a své vystoupení jsem nakonec zaměřila na kritické a negativní aspekty tohoto typu migrace, o kterých nikdo z desítek vystupujících neřekl v podstatě ani slovo.

O čem jsem hovořila

V čase, který byl diskutujícím vyměřen na pouhé dvě minuty – a který mi řídící konference ve finále ještě zkrátil – jsem důrazně upozornila na to, že po celou dosavadní dobu se na konferenci věnujeme pouze tomu, jak migrační toky do Evropy posílit a jak usnadnit migraci, prostřednictvím příslušných neziskových organizací, bez ohledu na to, co si o tom myslí obyvatelé členských států Evropské unie, bez ohledu na to, že na podobné aktivity nemáme finanční prostředky – a hlavně bez ohledu na to, co v uplynulých letech hromadný dovoz osob z kulturně, civilizačně a hodnotově naprosto nekompatibilního (zejména muslimského) prostředí do Evropy fakticky způsobil: vlnu násilí a rozvratu v těch státech Evropské unie (Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Řecko), které byly touto migrační vlnou z rozhodnutí jejich vlastních politiků zatíženy nejvíce. Přičemž Francie je z tohoto důvodu téměř na pokraji občanské války.

Zmínila jsem i to, že řešením této situace tedy rozhodně není zintenzivnění dovozu migrantů - naopak, za Českou republiku jsem vyjádřila nulovou podporu nelegální migraci a požadavek tvrdého a důsledného vymáhání současné platné migrační a azylové legislativy.

Upozornila jsem i na potřebu chránit evropský sociální systém, ze kterého si mnozí nově příchozí vytvořili jediný a doživotní zdroj příjmu,
Což v diskusi potvrdil i německý europoslanec Nicolaus Fest ze strany AfD, který citoval i některé statistiky OSN potvrzující, že dnešní masová migrace má pro evropské státy ekonomicky jednoznačně negativní důsledky!

V obdobném duchu hovořil i švédský europoslanec Charlie Weimers (Švédští demokraté), který upozornil na enormní populační boom v Africe
s otázkou, jak chce v této souvislosti Evropa za několik málo desítek let řešit Evropa (potažmo Evropská unie) další z tohoto stavu vyplývající miliónové migrační toky? Jak chce souběžně zpracovávat miliony azylových žádostí a řízení? Anebo budeme až poté stavět pomyslné –
a možné že i fyzické - hradby, když to neděláme dnes? A chce vůbec někdo přenášet další národní pravomoci v migrační a azylové oblasti  
na orgány Evropské unie?

Dále jsem zdůraznila, že prioritním úkolem nás, volených politiků, je hájení zájmů občanů států, ve kterých žijeme a pracujeme – občanů, kteří nás platí.  A že si musíme uvědomit, že desítky tisíc z nich žijí v nepřijatelných podmínkách často bez domova, bez přístupu k základním životním potřebám, na hranici chudoby nebo hluboko pod ní.

Na jedné straně vybíráme víčka na nemocné děti  - a zároveň vydáváme z českého státního rozpočtu každoročně 1,5 miliardy korun
na tzv. rozvojovou a humanitární pomoc do Afriky, kde se ovšem situace - namísto toho, aby se zlepšovala - nadále zhoršuje!

Musíme se starat především o naše občany, nikoli, natož v době astronomického státního zadlužení, doslova vyhazovat tímto způsobem jejich peníze oknem:

Čekají nás tvrdé boje

Mezi řečníky konference byl můj projev svým velmi kritickým zaměřením vůči migrační politice Evropské unie jednoznačnou výjimkou. Což předznamenává, že i boj o podobu či schválení Nového migračního a azylového paktu Evropské unie bude v nejbližších měsících nesmírně obtížný.

Ve zkratce – Evropská komise chce prosadit takové uspořádání, kdy ty státy, které odmítnou převzít na své území přidělený určitý počet migrantů (resp. odmítnutých žadatelů o azyl) z tzv. vnějších států Evropské unie (Itálie, Řecko, Malta, Španělsko) budou muset zajistit návrat těchto osob do jejich mateřských států. Se vším všudy, tedy finančně, technicky, logisticky a fyzicky - v opačném případě si je budou muset vzít na svá území a hostit je tam, dokud se repatriace do jejich vlasti nezdaří.

Opravdu neradostné vyhlídky. Na evropské „migrační frontě“ nás tedy čekají velké a vážné souboje.

SPD v nich neuhne.

A zde ještě odkaz na videozáznam konference (mé vystoupení začíná v čase 13:53)

https://multimedia.europarl.europa.eu/cs/third-high-level-interparliamentary-conference-on-migration-and-asylum-in-europe_20211210-0930-SPECIAL-OTHER_vd