Tato metodická příručka vyvolala mezi zemědělci šok a valné většině z nich přidělává vrásky na čele.

A co vyvolalo největší zděšení?

To jsem se nedávno dozvěděla na jednání Krajské rady Zemědělského svazu ČR v našem - tedy Plzeňském – kraji.

Jedná se o tzv. protierozní opatření. Uvedená metodická příručka pracuje s pojmem „DZES 5“, což znamená zkratku pro „dobrý zemědělský enviromentální stav půdy“.

V překladu a v praxi se jedná o odložení termínu spuštění nových podmínek pro hospodaření na tzv. erozně ohrožené půdě na červenec roku 2025. Cílem tohoto opatření je údajně poskytnout zemědělcům dostatečný čas na přípravu, zejména pak na uzpůsobení osevních plánů.

Stále ovšem zůstávají v platnosti dosavadní pravidla pro hospodaření na erozně ohrožených půdách (právě podle 
DZES 5), která se vztahují na čtvrtinu výměry orné půdy v České republice, což je v porovnání s řadou členských zemí EU více než dvojnásobný rozsah.

Nadále platí i další související podmínky, které doplňují postupy oné protierozní ochrany. Například pole
s monokulturou nesmí být větší než 30 hektarů  - a než 10 hektarů na plochách silně erozně ohrožených -
a současně platí podmínka zajištění pokryvu pozemku po sklizni jako ochrana proti erozi.

Odložená pravidla DZES 5, platná od července roku 2025, pak budou znamenat rozšíření a přesnější roztřídění erozně ohrožené půdy v České republice.

Vedle silně erozně ohrožených ploch a erozí neohrožených ploch byly nově vymezeny dvě odlišné kategorie tzv. mírně erozně ohrožených ploch.  I na nich budou muset volit šetrnější metody hospodaření, aby ochránili pole a zároveň zachovali zemědělskou produkci.

Zatímco dosud se pravidla DZES 5 týkají 25 % orné půdy v ČR, nově to po těchto změnách bude už 65 %.

Zemědělcům bude navíc zakázáno používat hnůj, který přitom půdě prokazatelně prospívá a je tou nejlepší prevencí proti erozi půdy!

Zemědělci v podstatě ani nemají jiné prostředky, jak proti erozi půdy účinně bojovat - a teď jim je to ještě zakazováno!

Uvedená pravidla by proto měly Ministerstvo zemědělství a vláda přepracovat!

Obsahují totiž i ustanovení o zákazu pěstování brambor či kukuřici na plochách nově klasifikovaných jako „ohrožených erozí“.

Přitom kukuřice je nepostradatelným krmivem pro hospodářská zvířata.

Je snad cílem těchto nových pochybných norem a nařízení snížit naší zemědělskou produkci a dále poškozovat již i tak naše těžce zkoušené české zemědělce?

A snížit jejich konkurenceschopnost, která je již tak na tragické úrovni.

Je toto jeden z negativních dopadů skutečnosti, že Ministerstvo zemědělství řídí teolog - a nikoli expert na zemědělství a zemědělský praktik?

Prosím, zachovejme si zdravý rozum a nechtějme bourat staletími prověřený řád hospodaření na zemědělských půdách. Je to něco, díky čemu naše společnost dosud žije a (jakž takž) funguje.