Fialova vláda totiž na poslední chvíli, víceméně pokoutně, aniž by se tím veřejnosti „pochlubila“, do tzv. konsolidačního balíčku protlačila několik návrhů na změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který mj. stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní. Přičemž vláda se rozhodla pro léta 2024 a 2025 tento podíl výrazně snížit.
A zatímco v první verzi balíčku vláda navrhla snížit podíl obcí a krajů „pouze“ u finančních prostředků vybraných na dani z příjmu fyzických a právnických osob, v jeho finální podobě je tento výčet rozšířen ještě o snížení podílu samosprávných celků na vybrané dani z přidané hodnoty. Což je z hlediska daňových příjmů ta nejvyšší položka.
Rozpočtová a daňová loupež za bílého dne
Vláda chce konkrétně snížit podíl obcí na celkovém ročním výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob pro rok 2024 ze stávajících 25,84 % na 24,92 % v roce 2024 a v roce 2025 dokonce až na 24,16 %! Tedy téměř o dva procentní body a v úhrnu bezmála o 7%.
V absolutních číslech se celostátně jedná o jednotky miliard korun. V případě krajů pak jde o snížení ze současných 9,78 % na 9,76 % v roce 2024 a v roce 2025 na 9,45 %. Tedy o mínus v řádech stovek milionů korun.
Toto vládní chování představuje nepřijatelný zásah do ústavně garantovaného práva na výkon územní samosprávy, konkrétně do majetkového a finančního předpokladu výkonu tohoto práva - a také do legitimního očekávání příslušných orgánů (zastupitelstev a rad) obcí a krajů, které již sestavují, či spíše dokončují, své rozpočty na rok 2024. I do jejich dlouhodobějších finančních plánů a výhledu dle platného zákona o rozpočtovém určení daní, který chce nyní vláda výrazně změnit.
Tento postup nelze akceptovat, nejedná se totiž v žádném případě o nějakou drobnou úpravu koeficientů rozpočtového určení tzv. sdílených daní, navíc ale o jednání za hranou ústavnosti – u Fialovy vlády nikoli první.
Veřejné služby v ohrožení
Dramatický růst schodku státního rozpočtu je zcela jednoznačně zaviněn neschopností a ekonomicky nekompetentní politikou současné vlády, která proto nemá žádné oprávnění svůj diletantismus ve správě veřejných financí řešit na úkor obcí a krajů, která na rozdíl od vlády dlouhodobě hospodaří vyrovnaně či spíše přebytkově.
A hlavně ne na úkor kvality a dostupnosti veřejných služeb, které obce a kraje poskytují – což je mj. předškolní péče, základní a střední školství, školství, zdravotnictví a záchranná služba, veřejná autobusová a vlaková doprava či široká paleta sociálních služeb.
Tento nehorázný vládní postup naprosto odmítám a navrhuji zachovat obcí a krajů na vybraných daních i nadále na současné úrovni.
Obce a kraje musí ze zákona zajišťovat a vykonávat, vedle své základní samosprávné činnosti v rámci samostatné působnosti, také v tzv. přenesené působnosti mnohé klíčové povinnosti a úkoly státu, resp. stíní správy (mj. stavební řízení, agenda osobních dokladů, památkové péče, živnostenského podnikání atd.)
K tomu všemu musí mít dostatek finančních prostředků zajištěných a garantovaných zákonným a dostatečně transparentním a předvídatelným způsobem.
Toto schéma chce nyní Fialova vláda zbourat a obcím a krajům škrtem pera potřebné peníze nepřijatelným způsobem sebrat.
Celkem vypovídající a ostudná je
skutečnost, že se tak děje za souhlasy
a podpory hnutí STAN, které se jindy zájmy starostů a obcí zaklíná kudy chodí. Ovšem
zde jim zákeřně vráží kudlu do zad.
