Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám představila návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu. A také bych vám ráda představila návrh pozice ČR k tomuto návrhu nařízení.
Zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost pro oblast vnější spolupráce s třetími zeměmi, to znamená zeměmi mimo EU, je předkládán v rámci víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027. Nástroj navazuje na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení Euratom č. 237 z roku 2014, které se týkají jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti ve třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích, ale i u potenciálních kandidátů. Cílem tohoto nástroje pro jadernou bezpečnost je podpora zavádění účinných a efektivních standardů jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích a rozpočet na období 2021 až 2017 v navrhované výši 300 mil. eur.
Rámcová pozice ČR byla VEU Senátu ČR doporučena k odsouhlasení Senátu ČR 7. listopadu 2018.
Dovolte mi představit hlavní rysy této rámcové pozici k návrhu nařízení. Právním základem návrhu nařízení je čl. 203 Smlouvy o Euratomu. Z důvodu rozdílného právního základu byla zachována samostatnost předmětného nástroje, nebyl sloučen do jediného nástroje, to je nástroje pro sousedství a rozvojovou mezinárodní spolupráci. Z hlediska geografického zaměření nástroje jsou pro ČR prioritní zejména země sousedící s EU. Vzhledem ke globálnímu dopadu jaderných událostí však nelze opomíjet ani vzdálenější regiony. ČR bude klást důraz na to, aby aktivity EU v oblasti zlepšování kultury jaderné bezpečnosti a zpracování jaderného odpadu a aktivity v oblasti zárukového systému nebyly duplikovány jinými nástroji.
Při stanovování tématického záběru nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti klade ČR důraz na diferencovaný přístup vůči jednotlivým zemím, založený na zhodnocení jejich konkrétních potřeb a konečném kritériu, kterým by měl být zejména prospěch přijímající země.
ČR požaduje, aby v případě tématického nástroje byl zachován a zpřesněn dosavadní systém programovacích dokumentů a zároveň zachován vliv členských států na jejich formulaci, stejně tak jako na obsah jednotlivých projektů.
Za prioritní v této oblasti považujeme posilování úrovně jaderné bezpečnosti prostřednictvím kvalifikovaného a nezávislého dozoru.
Pokud se týká projednávání návrhu nařízení na půdě EU, návrh nařízení byl započat za rakouského předsednictví a projednáván na úrovni pracovní skupiny pro atomové otázky celkem sedmkrát. V současné době bude předán rumunskému předsednictví již téměř dojednán. Zůstávají pouze dva sporné body, mezi Evropskou komisí a Radou. Rada trvá na tom, aby veškeré akční plány, i ty do 5 mil. eur, schvalovaly členské státy ve výboru Evropské komise. Evropská komise chce o akčních plánech do 5 mil. rozhodovat sama. Takže tady máme rozpor.
Rada EU trvá na uvedení konečného data platnosti, to je do 31. 12. 2027, v tom návrhu nařízení. Evropská komise toto zatím odmítá. Takže to je druhý rozpor.
Otevřenou otázkou zůstává také konkrétní výše alokované částky, navrhovaná výše 300 mil. eur bude ale předmětem ještě dalších jednání po dojednání těch dvou zatím sporných bodů.
V průběhu jednání byl prosazován silný vliv členských států na plánování a formulaci programových dokumentů a jednotlivých projektů.
Tímto vás tedy prosím o schválení rámcové pozice ČR, která je vám předkládána a kterou také podpořil VEU 7. listopadu 2018. Děkuji za pozornost.
