Není to tak dávno, kdy bylo hlavním tématem ve veřejném prostoru uzavření Dolu Paskov a sním i osud tří tisícovek jeho zaměstnanců. V období před parlamentními volbami se jednalo o téma vyhledávané a politici se předháněli ve výzvách k odpovědnosti vlastníka za osud svých zaměstnanců. Dostihů v těchto výzvách se přirozeně podíleli i zástupci stran, které měly menší či větší vinu na tom, že doly skončily tam, kde skončily.

Stranou nezůstal samozřejmě ani místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Ten vůbec působil při svých vystoupeních jako hlavní revoluční tribun sociální demokracie. I panu Zaorálkovi tehdy vadila nezodpovědnost vlastníka a odsuzoval skutečnost, že o ukončení provozu dolu a propuštění zaměstnanců se rozhodlo „od stolu v Amsterodamu, a nikoliv v Ostravě nebo Karviné“.

Jeho tehdejší vyjádření je velmi zajímavé dát do kontextu s jeho současným počínáním v souvislosti s nehoráznou zahraniční politikou této vlády ve vztahu k sankcím proti Rusku. Tato politika již má své jasné důsledky. Média přinášejí první informace o výrobcích, kteří nezanedbatelnou část své produkce vyváželi do Ruska a nyní, pod vlivem odvetných opatření z ruské strany, budou nuceni omezovat výrobu a propouštět část svých zaměstnanců. Jihočeská Madeta nebo společnost Hamé jsou bohužel jen prvními vlaštovkami blížícího se hejna dalších a dalších sankcemi poškozených podniků.

To vše v důsledku nezodpovědného rozhodnutí o sankcích, učiněného od stolu. Je přitom zcela lhostejné, zda se onen stůl nachází ve Washingtonu, v Bruselu či v Černínském paláci. Podstatné je, že toto rozhodnutí bylo aktivně podpořeno českou vládou a panem Zaorálkem coby ministrem zahraničních věcí, i když bylo možno jasně předpokládat, že Rusko již na sobě nenechá dříví štípat, jako tomu bylo za Jelcina.

 Podstatné je to, že toto nekompetentní a nezodpovědné rozhodnutí způsobí, že řada lidí, kteří dosud spokojeně pracovali, skončí na dlažbě. Kde je tolik proklamovaná zodpovědnost pana Zaorálka za zachování pracovních míst? Na rozdíl od kauzy Paskov nyní měl všechno v rukou.  Jaký je rozdíl mezi osudy zaměstnanců Dolu Paskov, na kterých Zaorálkovi tak záleželo, a osudy zaměstnanců v podnicích exportujících do Ruska, které jsou mu lhostejné? Rozdíl je jediný. Je jednoduché mlátit prázdnou slámu slovními ataky na Bakalu. Postavit se Obamovi, tu už by chtělo větší kuráž, že ano pane Zaorálku.