Kromě toho, že se snažím uvést v život projekt vysokorychlostních tratí (a to se nám společně s kolegy daří), podporuji i myšlenku vzniku Dopravního uzlu Pardubice. Rozhodně se ale netajím tím, že chci z Pardubic udělat „vodíkové“ město. Jak? Mám svou vizi, kterou Vám chci dnes a tady představit.
Pardubice mají naprosto unikátní polohu a jsem přesvědčený, že bychom z této přirozené výhody měli vytěžit maximum nejen pro naše město, ale pro celý Pardubický kraj. Jsem si jistý, že bychom neměli vsázet pouze a jen na elektromobilitu. Jako kraj musíme mít pestrý energetický balíček, který bude bezpečný a zároveň šetrný k životnímu prostředí. O tom ale dnes vážně psát nechci. (Ne)výhody zeleného, žlutého a hnědého vodíku jsem totiž rozebíral už ZDE a jen bych se opakoval.
Dnes se chci zaměřit na „vodíkovou“ vizi, která je v dopravě mimořádně důležitá. Jak by to všechno jednou mohlo fungovat, jakých dopravních prostředků se týká a co nám to všem vlastně přinese.
Možná jste už slyšeli, že během následujících deseti let projde automobilová doprava větší změnou než za posledních padesát let dohromady. Nikdo už dnes o tom nepochybuje. Jsme na prahu velké změny, která nám ale otevírá dveře k dalším možnostem. Třeba k zmiňované vodíkové mobilitě…
…Píše se rok 2024 město Pardubice i Pardubický kraj společně táhnou za jeden provaz. Díky tomu jsou prvním krajským městem v Česku, které zprovoznilo plnící stanici na vodík. Stanice vznikla na strategickém místě v ulici K Vápence, kousek od vlakového nádraží a dopravního podniku, navíc u místa s vynikající dopravní obslužností pro osobní auta.
Dopravní podnik Pardubice nakoupil z evropských zdrojů několik „vodíkových autobusů“ a díky nízkým nákladům na provoz zavádí nové linky mimo elektrifikované tratě pro trolejbusy. Pardubáci a obyvatelé z blízkého okolí mají radost, protože do práce nemusí cestovat zbytečně autem, jelikož spoje jezdí každou chvíli, a navíc zastavují kousek od jejich domu.
Velkou radost mají ale i obyvatelé Chrudimi. Po mnoha letech se konečně staví „Ostřešanská spojka“. Díky vlakovým jednotkám na vodík totiž není potřeba trať elektrifikovat a náklady na její výstavbu jsou tak prakticky poloviční. Nižší provozní náklady ale dávají ekonomický smysl i méně využívaným tratím, a proto je regionální železniční doprava na vzestupu.
Zní to hezky, co říkáte? Jasně, zatím je to všechno pouhá představa, ale každý velký projekt začíná podobně. Podle mě je to dobrý nápad a věřím, že spousta z Vás mi dá za pravdu. Budu moc rád, když mi napíšete Vaše postřehy, nápady, ale klidně i konstruktivní kritiku.
