Symbióza bratří Tesaříků s podtitulkem "Senátor a exhejtman z ČSSD vycházel vstříc bratru podnikateli. Ten mu zas půjčoval peníze". Jak se po hospodách na Hané říká: "Lež má krátké nohy, ale je to svině užitečná!".
Proto je ostatně v tomto článku jako jediný kritický hlas citován Brázdil, můj protikandidát v letošních senátních volbách za hnutí ANO, který se nechal slyšet, že „Tesaříci a jejich bratříčkování, to je dlouhodobý příběh. Martin Tesařík už by v politice dávno být neměl“. Je těžké uvěřit, do jaké míry jsou až novináři MFD ochotni hájit politické zájmy svého majitele a jeho politického hnutí, že akceptují matení jazyka, rezignují na věcné hodnocení veřejně dostupných informací a fabulují konkurenční mýtus o propojení byznysu a politiky, které tolik pálí hnutí ANO.
O „bratříčkování“ bratrů
S bratrem máme dobré vztahy již od dětství. Počátkem 90. let jsme ale každý šli vlastní cestou. Společné je pro nás jen to, že jsme na naše dnešní pozice vystoupali z těch nejspodnějších příček. Díky podpoře voličů jsem se stal z místního zastupitele hejtmanem a nakonec i senátorem. Můj bratr, když se ocitl po roce 1989 bez práce, začal podnikat. Nic neprivatizoval, vše financoval úvěry od bank, které splatil. Díky zakázkám mimo olomoucký region vybudoval společnosti, které dnes v našem krajském městě dávají práci téměř pěti stovkám lidí. Nikdy se do politiky nemíchal, ale je olomouckým patriotem, který má pro některé pozorovatele nepochopitelnou potřebu mluvit do věcí veřejných, které se týkají především rozvoje vzdělávání. Proto v roce 2005 založil Moravskou vysokou školu jako obecně prospěšnou společnost a do dnešních dnů je jejím hlavním podporovatelem. Kraj každoročně dává této škole na základě rozhodnutí 55členného zastupitelstva dotaci, obdobně jako dalším vysokým školám, ať již byl hejtman za KDU-ČSL, ODS nebo ČSSD. Navíc údaj v článku, že krajská dotace v roce 2012 byla šest milionů korun, není pravdivý. Šlo o téměř poloviční částku 3,5 milionu. Kraj ale nikdy neposkytl dotace na podnikatelské aktivity mého bratra.
Naše vztahy jsou kvůli mé politické angažovanosti permanentně pod drobnohledem opozice a široké veřejnosti. Beru to jako daň otevřené politice, že to musím stále dokola vysvětlovat, že před různým hlasováním deklaruji možný konflikt zájmů apod. Jako hejtman a senátor jsem podle zákona odevzdával veřejně dostupná majetková přiznání a autor článku si mohl vše ověřit, i když jsem byl na dovolené. Zjistil by např., že jsme si s manželkou pořídili na hypotéku dům, že můj bratr, obdobně jako to bývá v jiných rodinách, nám poskytl půjčku, kterou postupně splácíme. Čeho špatného jsem se měl dopustit?
Nezávislá média nebo trojjedinost
Člověk již vzal na vědomí, že média u politiků nectí presumpci neviny, ale proč MFD dala titulek „Měl štěstí a „ušel“ obvinění“ k doprovodnému článku o mém bratrovi? Rozhoduje v ČR o obvinění štěstí nebo skutečnost, že má policie důkazy k podezření na trestný čin?
Bratr a já žijeme vedle sebe v jednom městě. On je podnikatel a iniciátor řady veřejně prospěšných aktivit, já jsem politik, který se snaží být ku prospěchu svým voličům. I přes všechna předvolební osočování z „bratříčkování“ jsme stále dva nezávislí jedinci, mezi nimiž je více než čínská zeď. Ale hnutí ANO bude muset vyřešit svou trojjedinost, kdy v sobě spojuje svět politiky, podnikání a médií v jedno nerozlišitelné uskupení zájmů.
