Tendence stárnutí pražské populace je ve střednědobém horizontu nezpochybnitelná. Podle odhadu ČSÚ bude na území HMP v roce 2020 o 1400 osob ve věku 80+ více než dnes. V souvislosti s demografickým vývojem se tak zvyšuje potřeba zajištění kvalitní specializované péče s ohledem na specifické potřeby jednotlivých osob (stařecká demence, autismus, Parkinson, Alzheimer apod.). „Praha si uvědomuje nutnost průběžně a systémově navyšovat početní stavy pracovníků přímé péče, zdravotního personálu, průběžně vzdělávat sociální pracovníky a také se více zaměřit na specializovanou péči,“ uvedla Irena Ropková, radní hl. m. Prahy pro sociální oblast.
V Domově pro seniory Háje tak bude letos otevřeno specializované oddělení zaměření na péči o seniory trpící Parkinsonovou nemocí, v Ďáblicích dojde k registraci nové služby zaměřené na péči o osoby se stařeckou demencí. V domově Leontýn pak bude otevřena nová sociální pobytová služba pro klienty s poruchou autistického spektra.
Na běžné výdaje v sociální oblasti v letošním roce poskytne hlavní město více než 1 miliardu korun, přičemž největší část finančních prostředků je určena právě na provoz domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a dalších zařízení.
Dalších 200 milionů korun poputuje na investiční akce v sociální oblasti. Například Domov pro seniory Slunečnice v pražských Bohnicích se tak brzy dočká rekonstrukce střechy a celkového zateplení.
Díky navýšení rozpočtu bude také o 30 milionů navýšen objem grantů na sociální služby. Celkem bude rozděleno 145 milionů korun oproti 115 milionům, které byly na granty vyhrazeny v rozpočtu roku 2014. Praha se tím snaží alespoň částečně kompenzovat výpadek způsobený přechodem financování sociálních služeb na kraje a pro Prahu nevýhodným způsobem přerozdělení peněz ze státního rozpočtu.
„Při svém nástupu do funkce jsem slíbila, že ztrátu několika desítek milionů korun ze státního rozpočtu pro sociální oblast občané nepocítí. Jsem proto velmi ráda, že rada souhlasila s navýšením grantů na sociální služby z rozpočtu hl. m. Prahy,“ oceňuje Ropková vstřícný přístup ostatních členů Rady hl. m. Prahy. Zaměstnanci pracující v sociálních službách se také dočkají navýšení platů. „Průměrné platy v sociální oblasti jsou ze všech zaměstnanců ve veřejném sektoru nejnižší, což absolutně neodpovídá náročnosti a záslužnosti jejich práce a tento trend je nutné do budoucna změnit“, doplňuje Ropková.
Pokračovat se bude i v započaté práci s lidmi bez domova. V souladu se střednědobou koncepcí hl. m. Prahy, která tuto problematiku řeší, Praha např. plánuje otevřít nová nízkoprahová denní centra. V nich lidé naleznou pomocnou ruku pro návrat do společnosti.
Ve spolupráci s radním pro bydlení Radkem Lacko se také podařilo vyjednat vyhrazení výnosů z poslední fáze privatizace bytových domů pro fond rozvoje sociálního bydlení. Takto získané finanční prostředky budou vyhrazeny zejména na výstavbu a udržování objektů pro sociální bydlení, částečně ale také na výstavbu a rekonstrukce pobytových kapacit sociálních služeb v Praze. „V následujících letech by mělo dojít k rozšíření pobytových kapacit sociálních služeb minimálně o 200 nových lůžek v kombinaci s každoročním navyšováním prostředků na terénní sociální služby, které umožní seniorům zůstat co nejdéle v prostředí domova,“ uzavřela Ropková.
Ing. Mgr. Irena Ropková je radní hlavního města Prahy pro oblast školství a sociální politiky.
