Příslušný návrh zákona již prošel v Poslanecké sněmovně tzv. prvním čtením.
Jde o další projev mocenské arogance a centralismu Fialovy vlády a všech vládních politických stran, které se často - a nepravdivě - označují za subjekty příznivě nakloněné místní samosprávě a decentralizaci státu. Pravý opak je pravdou.
Na Křivoklátsku nyní existuje (a léta skvěle funguje) chráněná krajinná oblast, kterou se snaží „zelená“ ochranářská lobby již více než deset let „povýšit“ na národní park. Přes oprávněný nesouhlas drtivé většiny místních obyvatel, starostů, obcí či lesníků.
Zatím to, bohužel, vypadá, že si vládní mašinérie vznik Národního parku Křivoklátsko prosadí doslova za každou cenu. Ale ještě je šance tomu zabránit. A hnutí SPD pro to udělá všechno. Ještě pořád existuje šance tento nepříznivý vývoj zvrátit. Vyvíjíme v tomto směru vyvíjí maximální tlak. Na krajské i na celostátní úrovni.
Na lednovém zasedání Zastupitelstva Středočeského kraje se například nám, členům Klubu zastupitelů SPD podařilo do programu jednání zařadit bod s názvem „Stanovisko Zastupitelstva Středočeského kraje k vládnímu návrhu na zřízení Národního parku Křivoklátsko“.
O tématu se vedla docela dlouhá a zajímavá debata, ve které jsme hájili především práva místních občanů rozhodnout o tom, zda na území jejich domovů má vzniknout národní park. A přednesli jsme i další argumenty, proč by Národní park Křivoklátsko zřízen být neměl.
Náš návrh usnesení, aby středočeské krajské zastupitelstvo podpořilo obce na Křivoklátsku a jejich občany v nesouhlasu se zřízením národního parku bohužel - kvůli odporu koalice STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - nebyl schválen. Byť jenom velice těsně.
Je to škoda, ale není všem dnům konec. I díky tomu, že jsme toto téma znovu otevřeli a vnesli jej do veřejného prostoru, není vůbec jisté, že Poslanecká sněmovna (či Senát) návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko nakonec schválí.
Hnutí SPD je jedinou relevantní politickou silou, která proti návrhu na zřízení Národního parku Křivoklátsko tvrdě bojuje od první chvíle, kdy spatřil světlo světa. Naše zásadní námitky a pochybnosti se týkají jak samotného obsahu návrhu, tak i právní čistoty a kvality legislativního procesu jeho vzniku a jeho projednávání. Ale hlavně toho, že vládní postup jde přímo a vědomě proti názoru místních obyvatel.
Odpor místních občanů proti tomuto vládnímu návrhu je přitom vskutku masivní. Z devětadvaceti obcí, které jsou členskými subjekty Svazku obcí Křivoklátska, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě. Dvacet sedm obcí je jednoznačně proti.
Jejich stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území by tvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky. Původních porostů je v této lokalitě pouze 4,35 %! Nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštní zacházení.
Co všechno místním lidem v případě zřízení Národního parku Křivoklátsko hrozí?
Až na třech čtvrtinách území plánovaného národního parku může být vyhlášena tzv. bezzásahová zóna. Což je varující a nebezpečné, zvláště, když si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem.
Největší změna by tedy v případě zřízení národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. To v současnosti funguje v rámci chráněné krajinné oblasti na základě rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a ekonomickými zájmy.
Lesníci tudíž už nyní musí své záměry a postupy vždy konzultovat s orgány ochrany přírody. V jakémkoli národním parku je pak lesní hospodářství založeno už pouze čistě na libovůli zde vládnoucích ochranářů.
Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu. Vyhlášením Národního parku by také vznikl úřad se 75 až 100 zaměstnanci a s více než 35 automobily, spravující území o rozloze 100 kilometrů čtverečních. Tedy s jedním zaměstnancem na kilometr čtvereční a jedním autem na tři kilometry čtvereční.
Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršování stavu lesních porostů. Naopak existují odborné materiály oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a snižující se objem jejího poškozování zvěří.
Existence národního parku na jakémkoli území rovněž snižuje kompetence místních samospráv ve prospěch centrální státní moci.
Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného komerčního turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce. Včetně jejich finančních nákladů. Dle expertních odhadů lze očekávat v regionu po zřízení národního parku až o 100 000 turistů ročně více než nyní.
Jde mj. o násobně vyšší dopravní provoz a pohyb vozidel, o hluk, o nerespektování parkovacích pravidel, o mnohonásobné zvýšení objemu odpadu atd. Dá se tedy říci, že v celkovém kontextu znamená zřízení národního parku i zvýšenou zátěž pro okolní přírodu a pro životní prostředí a zhoršení jejích stavu.
Petici proti zřízení Národního parku Křivoklátsko parku, kterou organizovala iniciativa Otevřené Křivoklátsko, podepsalo 11 305 lidí, přičemž obce sdružené ve Svazku obcí Křivoklátska mají celkem cca 15 000 obyvatel.
Postup Fialovy vlády a ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení Národního parku rovněž obchází řádný legislativní proces, jak konstatují i Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, podle kterých je zcela nepřijatelné, aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názorů místních samospráv a občanů.
Byla zde navíc stanovena naprosto nedostatečná časová lhůta pro vyjádření se ke stovkám vznesených připomínek, což hraničí s jejich faktickým ignorováním.
Navíc letos v lednu Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ministerstva životního prostředí na rozhodnutí Městského soudu ve věci zrušení rozhodnutí ministerstva o námitkách obce Nižbor.
Obec Nižbor se obrátila na soud s žalobou proti rozhodnutí ministra životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejích námitek proti Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V říjnu 2024 vynesl Městský soud v Praze rozsudek, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vrácení námitek k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozhodnutí podalo Ministerstvo životního prostředí kasační stížnost, která byla nyní zamítnuta. Stav je nyní tedy takový, že námitky proti Záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci.
Další závažnou věcí je skutečnost, že příslušné tzv. zájmové území nesplňuje parametry, které zákon pro národní parky předpokládá. To paradoxně potvrzuje i Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů a regulace návrhu zákona (tzv. RIA), která na stránkách konstatuje, že tyto parametry splňuje pouze 15 % území, i když zákon předpokládá jejich splnění v převážné ploše.
Takže shrnuto a podtrženo:
Území, na kterém má být Národní park Křivoklátsko zřízen, nesplňuje parametry, které ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny pro vyhlášení národního parku. Samotné vyhlášení parku pak znamená,
že nad územím bude aplikovaná nevhodná forma správy a péče, ve formě bezzásahového režimu.
To křivoklátskou krajinu poškodí.
Nelze považovat za nic škodlivého, že díky staleté práci místních lesníků není Křivoklátsko divočinou, nýbrž krásnou kulturní krajinou – a naopak, lze považovat za prokázané, že velkoplošná forma ochrany přírody ve formě chráněné krajinné oblasti je pro toto území nejvhodnější.
To dokazuje setrvale se zlepšující stav křivoklátské přírody za více než čtyřicet let existence Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Ale hlavně - jsme svědky snah o vyhlášení a zřízení Národního parku Křivoklátsko bez jakýchkoli relevantních důvodů, shora, z centra a proti vůli drtivé většiny místních obyvatel. Což je pro nás naprosto nepřijatelné.
Protože právě hlas těchto občanů by měl být v případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsku naprosto rozhodující.
Je nepochybné, že případné vyhlášení Národního parku Křivoklátsko změní životy místních občanů. V horizontu několika let se zásadně promění zásadně prostředí, ve kterém zdejší lidé žijí. A to zcela proti vůli drtivé většiny z nich.
Což je z našeho pohledu nepřípustné, bereme-li myšlenku samosprávy a místní demokracie vážně.
SPD chrání práva a zájmy Středočechů.
Nejen slovy, ale hlavně konkrétními činy.
