Na Křivoklátsku nyní existuje (a dobře funguje) chráněná krajinná oblast, kterou se snaží zelená ochranářská lobby již více než deset let „povýšit“ na národní park. Všechny dosavadní vlády a reprezentace Středočeského kraje tomu, v zájmu místních občanů a křivoklátské přírody, úspěšně odolávaly.

Ty současné, tedy vláda Petra Fialy (ODS) a Rada a Zastupitelstvo Středočeského kraje v čele s hejtmankou Peckovou (STAN), naopak daly tomuto nebezpečnému záměru své požehnání. V rozporu se zájmy místních lidí, podnikatelů a obcí.

A tak to zatím, bohužel, vypadá, že si vládní mašinérie vznik Národního parku Křivoklátsko prosadí. Tento vládní záměr je obsažen v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která má do Poslanecké sněmovny dorazit na podzim.

Ale ještě pořád je šance tento nepříznivý vývoj zvrátit. A hnutí SPD v tomto směru vyvine maximální tlak. Na krajské i celostátní úrovni.

Mimochodem, mohlo (a mělo) by to být i téma pro historicky první krajské referendum v ČR.

Uvidíme, jak se ve Sněmovně k tomuto vládnímu návrhu jednotliví zákonodárci postaví a zda budou hlasovat dle stranických direktiv nebo dle svého svědomí a v souladu se zájmy lidí, kteří v oblasti žijí.

Místní občané jsou proti. Proč?

Odpor místních občanů proti tomuto politicky zločinnému vládnímu návrhu je vskutku masivní.

Z devětadvaceti obcí, které jsou členskými subjekty Svazku obcí Křivoklátska, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě, přičemž v jedné z nich, Bratronicích, dlouhodobě žije exministr zemědělství, dnes poslanec, Petr Bendl (ODS), který tento záměr prosazuje dlouhodobě. Dvacet sedm obcí je jednoznačně proti.

Stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území by tvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky, ponejvíce v průběhu 18. století. Původních porostů je v této lokalitě pouze 4,35 procenta. Nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštní zacházení.

Do programového prohlášení vlády vznik tohoto národního parku prosadila TOP 09. Proč se ale vládní strany rozhodly nyní protlačit tento cíl silou, proti vůli drtivé většiny místního obyvatelstva?

Na prvním místě je to jistě zájem uspokojit zelenou lobby, která je na tuto vládu, politické strany, které ji tvoří a na lidovci ovládané Ministerstvo životního prostředí těsně navázaná.

V podtextu těchto snah je pak zřejmě i účelová vládní úvaha, že z celostátního pohledu žije na Křivoklátsku příliš málo osob (cca 30 000) na to, aby svým hlasováním ovlivnili volby celostátního či krajského charakteru. A že většinově stejně již volí současné opoziční strany.

Jde tedy o kombinaci vládní drzosti, zpupnosti a mocenské arogance.

Co tedy hrozí?

Až na třech čtvrtinách území plánovaného národního parku může být vyhlášena tzv. bezzásahová zóna. Což je varující a nebezpečné, zvláště, když si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím těchto bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem.

Největší změna by tedy v případě zřízení národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. To v současnosti funguje v rámci chráněné krajinné oblasti na základě rozumného kompromisu mezi ochranou přírody a ekonomickými zájmy. Lesníci tudíž už nyní musí své záměry a postupy konzultovat s orgány ochrany přírody.

V národním parku je lesní hospodářství založeno už čistě na libovůli zde vládnoucích ochranářů.

Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu.

Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršování stavu lesních porostů. Naopak, jsou zde studie oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a její snižující se poškozování zvěří.

Existence národního parku na jakémkoli území rovněž snižuje kompetence místních samospráv ve prospěch centrální státní moci.

Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce. Včetně jejich finančních nákladů.

Jde mj. o násobně vyšší dopravní provoz a pohyb vozidel, hluk, nerespektování parkovacích pravidel, mnohem více odpadu atd.

Vláda a kraj proti lidem

Ale hlavně, Fialova vláda zde postupuje naprosto proti vůli místních občanů, zastupitelů a starostů.

 „Nemáme republiku, kterou řídí starostové“, říká pokrytecky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), přičemž jindy se on - i další lidovci - zájmy starostů a obcí doslova zaklínají. Když se jim to politicky hodí.

A co na to říká vládní hnutí STAN, které si na dobrém jménu místních samospráv vybudovalo svoji existenci a označení „starostové“ si de facto zprivatizovalo -  a zájem obcí a místních samospráv léta vydávalo za hlavní důvod své existence a své stěžejní poslání?

Na centrální úrovni mlčí a současné vedení Středočeského kraje v čele s hejtmankou Peckovou (STAN) stojí v otázce Národního parku Křivoklátsko jednoznačně na straně Fialovy vlády - proti místním občanům a proti obcím v tomto regionu.

Z dubnové debaty s paní hejtmankou na téma zřízení Národního parku Křivoklátsko v Broumech odešla předčasně drtivá většina přítomných zástupců obcí.

Nechtěli totiž jednat s vedením kraje pouze o slibovaných dotacích, které jim mají - lidově řečeno - „zalepit ústa“. Starostové a starostky chtěli s hejtmankou probrat zejména své pochybnosti o vládním záměru a blíže je vysvětlit a zdůvodnit. To jim nebylo umožněno.

Proti vládnímu záměru vyhlásit na Křivoklátsku se donedávna ostře stavěl i státní podnik Lesy České republiky.

Jeho generální ředitel Dalibor Šafařík vloni například veřejně prohlásil, že „území Křivoklátska je minimálně posledních 250 let soustavně obhospodařováno lesníky a že jeho stav je v zásadním rozporu s definicí pro vyhlášení národního parku, protože se nejedná se o přirozené a člověkem málo ovlivněné či pozměněné ekosystémy.“.

Uvedl také, že hrozí reálné riziko napadení těchto porostů kůrovcem a jejich následné rozvrácení a upozornil i na zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požáru.

Letos 27. února státní podnik Lesy ČR tyto zásadní námitky stáhl. Ale nikoli proto, že by náhle přestaly platit. Důvod byl politický. Námitky k záměru vyhlášení národního parku Křivoklátsko vzal podnik zpět s tím, že bere na vědomí politickou dohodu vlády. Smutné…

Petice

Petici proti zřízení Národního parku Křivoklátsko parku, kterou organizovala iniciativa Otevřené Křivoklátsko, podepsalo 11 305 lidí, přičemž obce sdružené ve Svazku obcí Křivoklátska mají celkem cca 15 000 obyvatel.

Postup Fialovy vlády a ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení Národního parku rovněž obchází řádný legislativní proces, jak konstatují i Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, podle kterých je zcela nepřijatelné,
aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názorů místních samospráv a občanů.

Byla zde navíc stanovena naprosto nedostatečná časová lhůta pro vyjádření se ke stovkám vznesených připomínek, což hraničí s jejich faktickým ignorováním.

Fialova vláda se všechny tyto zásadní výhrady snaží vymlčet a Národní park Křivoklátsko zřídit. Doslova proti všem.

Současné vedení Středočeského kraje v této tragické hře hraje smutnou vedlejší roli služebníků moci, kterým jsou názory a zájmy občanů Křivoklátska doslova ukradené.

Je dobré to před zářijovými krajskými volbami vědět.