Docela pokrytecké je v tomto ohledu především chování vládního hnutí STAN, které se dlouhodobě profiluje jako hlavní politický zastánce zájmů místních samospráv, ale reálně ve vládě i v Parlamentu hlasuje vždy proti jejich oprávněným a klíčovým zájmům.

Vláda proti krajům

Fialova vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku výrazně snížila podíl krajů a obcí na celkovém ročním výnosu z tzv. sdílených daní, tedy daně z příjmu a daně z přidané hodnoty. V úhrnu jde ročně o stovky milionů korun, o které naše obce a kraje - a jejich občané - zcela bezdůvodně přijdou.

Náš Středočeský kraj tak kvůli tomuto svévolnému postupu  Fialovy vlády a hlasování vládních poslanců a senátorů přijde v následujících dvou letech zhruba o 300 milionů korun.

Což je doslova úder na srdce našeho krajského rozpočtu znamenající snížení kvality a dostupnosti krajem poskytovaných veřejných služeb: vlakové a autobusové dopravy, sociálně péče, zdravotnictví či středního školství.

Přičemž už dnes je rozpočtové pokrytí těchto agend nedostatečné - se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky.

Rozpočtové určení daní krajům se musí změnit!

Kvalita a dostupnost krajem ze zákona poskytovaných veřejných služeb - a ve Středních Čechách zvláště - je ovšem ohrožena i systémově: nelogickým, nespravedlivým a diskriminačním nastavením podílu našeho kraje na vybraných daních v rámci zákona o tzv. rozpočtovém určení daní.

Jde o to, že jedna část českých krajů dostává v přepočtu na jednoho obyvatele významně méně finančních prostředků než kraje ostatní. A mezi takto dlouhodobě poškozované kraje patří na prvním místě právě ten náš – Středočeský. 

Například proto, že dostává v přepočtu na jednoho obyvatele jen 9 400 korun ročně, zatímco třeba Kraj Vysočina 13 700 korun. 

Proč? Hlavně z toho důvodu, že nyní se výnosy z vybraných daní dělí mezi jednotlivé kraje podle pravidel a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. Které se ovšem se od té doby výrazně změnily. Jde mj. o počet obyvatel, délku silnic či počet studentů středních škol.

Uvědomme si totiž, že ve Středočeském kraji od roku 2004 vzrostl počet obyvatel (a to hovoříme jen o těch trvale přihlášených k pobytu - reálná skutečnost je výrazně vyšší) o 300 tisíc osob a průběžně neustále stoupá, zejména v okresech Praha-východ a Praha-západ. A to bez toho, aby se to odrazilo ve změně způsobu financování našeho kraje!

Důsledky tohoto stavu?  Věčně přetížené silnice (často v katastrofálním stavu), nedostatečná (někde dokonce vůbec žádná) dopravní obslužnost mnoha obcí a osad spoji veřejné hromadné dopravy, nedostatek praktických, dětských a zubních lékařů, nedostatek kapacit v mateřských, základních a středních školách, nedostatečný rozsah nabídky sociálních služeb.

A ještě jedna věc: zatímco parametry rozhodné pro nastavení rozpočtového určení daní pro obce jsou naprosto správně a logicky každoročně přepočítávány podle aktuálních dat, u krajů tomu tak není. Což je zásadní a nepřijatelná chyba. 

Je proto nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých krajů na celkovém výnosu daní změnit - ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě.

Středočeši sobě!

A v případě našeho Středočeského kraje bude nutná ještě hlubší úprava nastavení základních parametrů a pravidel jeho financování, aby nebyl tak tvrdě diskriminován - a doslova zneužíván - jako je tomu nyní.

Financování krajů skrze tzv. sdílené daně v případě rozdělování výnosu daně z příjmu fyzických osob je totiž založeno pouze na místě trvalého bydliště poplatníka. A proto náš Středočeský kraj čerpá část prostředků odvedených na daních pouze na občany s úředně hlášeným trvalým pobytem na jeho území.

Přičemž zde fakticky trvale žijí další stovky tisíc občanů (dle posledních odhadů krajského úřadu z minulého volebního období až půl milionu), kteří každodenně využívají veřejné služby financované Středočeským krajem, ale formálně jsou k trvalému pobytu hlášeni v jiném kraji, nejčastěji v Praze (kde svůj byt např. někomu pronajímají a žijí ve své nemovitosti ve Středočeském kraji).

A tam, do rozpočtu Prahy, také plynou jejich daňové odvody, což je nespravedlivé, neakceptovatelné a dlouhodobě neudržitelné.

Náš kraj už nesmí být nadále bezplatným servisem a pojišťovnou pro Prahu a její občany! Jde v úhrnu o miliardy korun, kterými občané a firmy z našeho kraje nespravedlivě a nelogicky dlouhodobě dotuje a sponzorují rozpočty jiných krajů - a zejména pak rozpočet  hlavního města Prahy.

Existuje několik cest, jak tento neudržitelný stav změnit:

Buď přímo zvýšit procentuální podíl Středočeského kraje na celkovém výnosu vybraných sdílených daní. To by ovšem muselo proběhnout na úkor jiného kraje (jiných krajů)

Lepším a logičtějším řešením by byla zákonná změna výše základu pro výpočet finančního nároku kraje v případě daně z příjmu fyzických osob ze současných 60 % celostátního hrubého výnosu této daně např. na 65 % či 70 %. 

Což by se případně mohlo týkat pouze Středočeského kraje, který je v rámci republiky svou centrální polohou a dalšími parametry specifický. Ostatní kraje by tímto opatřením nebyly nikterak dotčeny. Ovšem současně by to znamenalo velice mírné snížení příjmů státního rozpočtu. Ale z dobrých důvodů a pro dobrou věc.

A pak se nabízí varianta univerzální a širší změny, kdy by příjmem kraje byl nejen podíl na dani z příjmu těch fyzických osob, které v něm mají trvalé bydliště, ale i těch osob, které vlastní na jeho území nemovitost určenou k bydlení (opatřenou tzv. číslem popisným) - anebo, v rozšířené variantě, i podíl na daních těch osob, které v kraji vlastní rekreační nemovitost (nemovitost s tzv. číslem evidenčním). 

Což je na širší debatu.

Ale nějaká změna už akutně přijít musí.

Rozhodně jí však nesmí být sloučení Středočeského kraje s Prahou, jak v poslední době navrhují někteří pražští regionální politici z prostředí stran současné vládní koalice.

To hnutí SPD nikdy nepřipustí!