Kdo je tento muž, vlastenec v nejvlastnějším
smyslu tohoto slova
a přímý účastník protiněmeckého odboje?
Emil Šneberg se narodil 8. září 1931 v Praze. Jeho otec byl taktéž voják, letec rakousko-uherské armády a veterán první světové války.
Rodina Šnebergova bydlela až do vypuknutí druhé světové války v areálu ruzyňských kasáren, Šneberg senior pak provozoval prodejnu na ruzyňském letišti.
Válku samotnou Šnebergovi prožili ve Vokovicích, kam se museli vystěhovat, když Ruzyni zabrala německá okupační armáda.
Během Pražského povstání v květnu roku 1945 se mladý, tehdy třináctiletý, Emil Šneberg, po otcově boku aktivně účastnil různých akcí, včetně bojových.
Přemalovávali v pražských ulicích německé nápisy, dohlíželi na odchod Němců z ruzyňského letiště, zabavovali jim zbraně.
A také provedli odminování tohoto letiště, při kterém deaktivovali časovanou bombu., čímž zabánili velkým ztrátám na lidských životech a dalším škodám.
Emil Šneberg se s otcem účastnil i posledních pražských bojů s Němci, kteří se skrývali v údolí Divoké Šárky. Pomáhali stavět barikády, kdy Šneberg starší byl velitelem jedné z nich, na dnešní Evropské ulici.
Za statečnost během Pražského povstání byl Emila Šneberg (společně se svým otcem) vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem Československým válečným křížem.
Po válce vystudoval reálné
gymnázium, vstoupil do československé armády a absolvoval Vojenskou leteckou
akademii v Hradci Králové. Léta aktivní služby strávil zejména u stíhacího
letectva, působil
u stíhacích sborů v Bratislavě a Praze.
Do dnešních dnů je Emil Šneberg, i ve svých devadesáti (!) letech, velmi aktivní. Je například místopředsedou Českého svazu bojovníků za svobodu.
Věnuje se osvětové a přednáškové činnosti, zejména pro školní mládež. V Petschkově paláci, kde byla za druhé světové války hlavní úřadovna Gestapa na českém území a kde probíhaly výslechy a mučení českých odbojářů, pečuje o tamní památník národního odboje let 1939-1945, který tuto smutnou historii připomíná a organizuje zde exkurze pro studenty, i pro další občany, spojené s jeho osobním, velmi procítěným a sugestivním, výkladem.
Tato jeho práce pro záchranu a uchování nezkreslené historické paměti a odkazu hrdinů odboje proti genocidní německé okupaci je nesmírně záslužná a slovy nedocenitelná. Nezastupitelná a nenahraditelná.
Zejména v dnešní době, kdy jsme svědky výrazných snah o reinterpretaci průběhu druhé světové války a o přepisování jejích výsledků. Včetně snah o falšování českých moderních dějin tohoto období.
Je mi nesmírnou ctí pana Emila Šneberga, hrdinu protiněmeckého odboje a čestného a rovného chlapa, osobně znát a mít možnost s ním občas spolupracovat.
Pane plukovníku, moc gratuluji! A děkuji!