rozhodl jsem se také vystoupit v rozpravě k zákonu na ochranu zvířat, a to k bodu případného zákazu klecového chovu nosnic. Ta obrovská mailová masáž od ochránců zvířat, kteří v uplynulých dnech a týdnech mě, ale samozřejmě předpokládám, že také všechny tady z vás, který tu sedíte, postihli a kteří dostali ty apely, prosby, žádosti, abych hlasoval proti klecových chovů slepic, mě teda notně nadzvedla. Uvědomil jsem si totiž, že dvě cílené reportáže z chovu nosnic splnily očekávání zadavatelů, neboť přímo mířily na emoce občanů, kteří tyto reportáže viděli. Vůbec se nedivím tomu, že mnohým občanům naší vlasti, kteří neznají problematiku chovu drůbeže, po zhlédnutí obou reportáží v České televizi nezůstalo takzvaně oko suché. Mnozí si možná dokonce i řekli, jací to jsou drůbežáři šmejdi.
Jako zemědělský inženýr, sice více než 30 let mimo zemědělskou praxi, jsem si problematiku chovu nosnic opět osvěžil při návštěvě České zemědělské univerzity v Praze u paní profesorky Tůmové z katedry speciální zootechniky. Po konzultaci s touto odbornicí na chov drůbeže a rovněž po přečtení několika odborných statí k této problematice předkládám několik věcných argumentů, které v obou reportážích České televize nezazněly. Tak například je prokázáno několika studiemi, že úhyny nosnic v obohacených klecích jsou dvakrát nižší než na podestýlce, mírně nižší než ve voliérách, a dokonce více než čtyřikrát nižší než ve volném výběhu. A tak se nabízí otázka, proč tomu tak překvapivě je? Ale ono je to jednoduché. Hovořil tady o tom vlastně i můj kolega pan poslanec Bláha. Z chování nosnic totiž je patrné, že v podlahových chovech dochází ve srovnání s obohacenými klecemi při velkých skupinách zvířat k narušování malých skupinek a jejich hierarchie, což vede ke zvýšení vzájemné intenzity ozobávání a agresivity, které přichází až ke kanibalismu a zvyšuje se tak úhyn. Kromě kanibalismu se ve velkých hejnech projevuje i hysterie a další nežádoucí změny chování, které snižují užitkovost zvířat. Hejna s vysokou snáškou jsou vnímavější ke stresu a stávají se zranitelnějšími. V chovu na podestýlce i ve volném výběhu je snáška a také o 4,4 % nižší, respektive o 6,4 % nižší než v obohacené kleci. Rovněž, a to je zajímavé, podíl vajec s poškozenou skořápkou je téměř čtyřikrát vyšší na podestýlce a téměř dvakrát vyšší ve voliéře a volném výběhu než v obohacené kleci. Rovněž spotřeba krmiva je na podestýlce a ve voliéře a ve volném výběhu vyšší než u chovu v obohacených klecích.
Takže si dokážu živě představit reportáž České televize, která by byla tentokráte z chovu nosnic žijících na podestýlce či ve volném výběhu na konci snáškového cyklu, kdy už jsou nosnice méně opeřené, kde by kamera tentokrát snímala uhynulé nosnice, neopeřené nosnice či poškozená vejce a k tomu by v komentáři byla sdělena pravda o skutečných úhynech a další informace. Ale předpokládám, že dnes bychom tady neřešili zákaz klecových chovů.
Je třeba se ještě krátce zmínit o tom, že již v roce 2012 přišla Česká republika s bateriových klecových chovů na obohacené klece. Obohacené klece mají větší prostor pro nosnice, a to 750 centimetrů čtverečních z původních 550 centimetrů čtverečních. To se podařilo ochráncům zvířat po desítkách kampaní před osmy lety prosadit a pak uhájit před zrušením výjimkami a odklady. V té době to znamenalo v České republice obrovské investice, jejichž návratnost se počítá na asi 15 let. V roce 2012 však Evropské unii ještě 13 států přiznalo, že nesplnilo rozhodnutí Evropské unie z roku 1999 o zákazu klecových chovů. Je potřeba také říci tady, že Polsko, které je naším největším konkurentem na trhu vajec, přešlo až po velkém nátlaku na obohacené klece až v roce 2017. V případě, že zrušíme nyní obohacené klecové chovy v naší vlasti, znamenalo by to opět obrovské investice v řádu několika miliard korun pro naše chovatele slepic a je tu také oprávněná obava z dovozu z jiných zemí Evropské unie a třetích zemí, jak už tady řekl dříve ministr zemědělství. Mohlo by tak dojít k dalšímu poklesu soběstačnosti produkce vajec na našem trhu, která je dnes kolem 84 %.
Pokud by byl český, moravský a slezský spotřebitel natolik uvědomělý a hrdý na naše výrobky a dával jim přednost před dovozovými potravinami jako je tomu třeba v Německu a v Rakousku, kde již zakázali i obohacené klece, potom by tyto obavy o poklesu soběstačnosti nebyly na místě. Ale všichni víme - a zase už moji předřečníci o tom hovořili - že realita v chování českých spotřebitelů je zcela jiná.
Proto jsem pro úplný zákaz klecových chovů nosnic, to znamená i obohacených klecí v naší vlasti, ale pouze v tom případě, že se tak stane na území celé Evropské unie a rovněž s tímto krokem dojde i k zákazu dovozu ze třetích zemí.
Samozřejmě také vím, že většina obchodních řetězců již kývla ochráncům zvířat a postupně ukončí prodej vajec od nosnic v obohacených klecích, a to nejpozději do roku 2025. Já se však vůbec těmto řetězcům nedivím, proč na tuto výzvu přistoupili. Například u vajec z chovu na podestýlce či s volným výběhem mají tyto řetězce daleko větší zisk dosažený na jedno vejce než u vajec z klecových chovů, takže v jejich rozhodnutí nelze spatřovat výhradně lásku ke zvířatům, ale vidinu většího zisku, až budou prodávat pouze vejce na podestýlce či z výběhu.
A na závěr si neodpustím položit vám všem řečnickou otázku, komu to prospěje, že dnes tady na půdě Poslanecké sněmovny zakážeme chov nosnic v obohacených klecích. A je to vždy s otazníkem. Slepicím? Ochráncům zvířat? Občanům naší vlasti? Našim zemědělcům? Obchodním řetězcům? Nebo snad dovozcům z Polska a třetích zemí? Na to si, prosím, odpovězte každý až budete hlasovat o zrušení klecových chovů.
Děkuji vám za pozornost.
