Převáží v krajině na Křivoklátsku ochrana přírody, nebo lesní hospodaření? To bylo hlavním tématem konference o budoucím národním parku Křivoklátsko, která se ve čtvrtek 19. února 2015 uskutečnila v zasedacím sále zastupitelstva Středočeského kraje.

„Cílem dnešní konference je znovu otevřít debatu o možnosti vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Domnívám se, že národní park Křivoklátsko by Středočeskému kraji otevřel dveře do světa. Na území budoucího parku by se zvýšila nabídka turistických možností i volnočasových aktivit. Po dnešním jednání si chceme udělat názor, jak v záměru vyhlášení národního parku Křivoklátsko dál postupovat. Očekávám, že po této konferenci nám budou svá stanoviska tlumočit obce a města, kterých se záměr nejvíce dotýká. Většinový názor obcí budeme respektovat,“ zdůraznil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD).

V průběhu konference postupně vystoupili obhájci i odpůrci záměru vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Neutrálně mezi těmito dvěma tábory s odlišnými názory působil Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí (MŽP). Ten ve svém vystoupení připomněl vývoj procesu vyhlášení národního parku Křivoklátsko a naznačil směr, jakým bude MŽP v nejbližší době v této věci postupovat. „Oznámení procesu vyhlášení národního parku bylo zveřejněno 22. ledna 2010 na hradě Křivoklát. V průběhu zákonné lhůty bylo podáno pět námitek obcí. Námitky obcí Běleč, Skryje, Nižbor a Karlova Ves byly vypořádány, městys Křivoklát byl z návrhu vyjmut. Je připraveno příslušné znění zákona MŽP. Plně respektujeme a vítáme probíhající debatu. Pokud bude společenská objednávka pro vyhlášení parku, jsme připraveni ji naplnit,“ tlumočil stanovisko ministerstva náměstek Vladimír Dolejský.

V průběhu vystoupení náměstek Dolejský upozornil, že MŽP souhlasí s vyhlašováním lesnických parků, nicméně zachování nesporných hodnot centrální části Křivoklátska umožní kategorie národní park. Připomněl také, že Česká republika má 4 národní parky, které zaujímají 1,5 % rozlohy státu. „To je pod průměrem Evropské unie. Z toho jen 0,26 procenta rozlohy ČR je bezzásahovým územím,“ doplnil Vladimír Dolejský.

Největší podporu budoucímu parku na Křivoklátsku vyslovil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko Petr Hůla. „Vyhlášení národního parku Křivoklátsko se nedotkne majetku obcí, nebude ani omezen vstup lidí do lesů ve srovnání se současným stavem. Nedojde ke změně režimu ve sběru hub, lesních plodů, vjezdu cyklistů do lesa. Stejná, nebo lepší zůstane i dostupnost palivového dřeva. Na rozdíl od současného stavu budou mít obce možnost ovlivnit, co se v lesích odehrává,“ vyjmenoval Petr Hůla hlavní argumenty, které hovoří pro vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Podle Petra Hůly je největším problémem současné ochrany přírody na Křivoklátsku především přemnožená spárkatá zvěř. „Je vychýlen poměr pohlaví ve prospěch samic, počet spárkaté zvěře exponenciálně roste. U prasete divokého je to naprosto katastrofální stav. Například v roce 2013 bylo na Křivoklátsku uloveno 4552 divokých prasat. Přitom normovaný stav je 127 kusů. Vinou divokých prasat mizí vzácnější druhy dřevin a trpí bylinné patro,“ zdůraznil Petr Hůla.

Naopak pro zachování současného způsobu hospodaření na Křivoklátsku se vyslovila inspektorka pro genetiku a plánování lesa státního podniku Lesy České republiky Zdeňka Hajleková. „Celkem 87 procent rozlohy lesů na území navrhovaného národního parku Křivoklátsko je ovlivněno činností člověka. Cílem činnosti lesníků je vytvoření stabilního lesa, který bude věkově prostorově smíšený a bude zajišťovat produkci dřeva. Ročně se na Křivoklátsku může těžit až 43,5 tisíce metrů krychlových dřeva. V průměru se těží asi 82 procent povolené těžby ročně. Z toho 67 procent tvoří jehličnan a zbývajících 33 procent je těžba listnáčů. Z pohledu lesního hospodaření je území navrhovaného národního parku Křivoklátsko v dostatečném režimu ochrany přírody,“ řekla Zdeňka Hajleková.

Proti záměru vyhlášení národního parku se postupně ve svých diskusních příspěvcích vyslovili Miroslav Pecha, specialista pro Lesnický park státního podniku Lesy České republiky, Miroslav Pecha starší, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti i další odborníci. Nesouhlasné stanovisko se záměrem vyhlášení národního parku Křivoklátsko tlumočil i starosta obce Běleč Jiří Rohla (Nezávislý). „Lesy na území katastru naší obce nejsou natolik výjimečné, aby si zasloužily vyšší stupeň ochrany přírody, než jaký zde nyní platí. V anketě, kterou jsme v obci uspořádali, se pro vyhlášení parku vyslovili pouze dva naši spoluobčané,“ zdůraznil starosta Bělče Jiří Rohla.

V diskuzi jako první vystoupil poslanec Parlamentu ČR Petr Bendl (ODS), který mimo jiné poděkoval hejtmanovi za uspořádání konference a možnost veřejně prezentovat různé názory na záměr vyhlášení národního parku na Křivoklátsko.  Podporu pro park vyslovil i další poslanec Parlamentu ČR Václav Zemek (ČSSD). Podobně pro byl i starosta Kublova Josef Matějka (Nezávislý). Naopak starosta obce Čilá František Hájek (Nezávislý) tlumočil stanovisko spoluobčanů, kteří se stoprocentně vyslovili proti záměru vyhlásit na Křivoklátsku národní park.

„Dnešní konference splnila svůj účel. Naplno jsme otevřeli diskuzi o budoucím statutu Křivoklátska. Rádi bychom, aby se co nejdříve rozhodlo, zda zde bude vyhlášen národní park, nebo tady i nadále zůstane CHKO a biosférická rezervace UNESCO. Dnešní konference není uzavřená, očekávám další stanoviska dotčených obcí. Konečný názor Středočeského kraje bychom chtěli na základě mínění obcí předložit ministerstvu životního prostředí do konce letošního roku,“ řekl závěrem hejtman Miloš Petera.