máte na výběr. Mohu mluvit buď plynulou češtinou, nebo špatnou, ale srozumitelnou angličtinou. Obávám se však, že většina našich čínských přátel nerozumí česky, takže volba je vlastně dosti jasná.
Asi před dvěma hodinami jsme na finančním fóru diskutovali možnosti spolupráce mezi českými a čínskými bankami. Výsledky debaty byly velmi pozitivní. Těší mě, mezi jinými, aktivní účast jedné z největších čínských firem, CITIC Group, a to nejen při spolupráci ve finančním sektoru, ale také v jiných oblastech. Jak víte, projekty PPP jsou otevřeny všem firmám včetně CITIC.
Rád ale mluvím i o problémech, a to zejména o problémech reálné ekonomiky. Debata o úspěších je jistě příjemnější, mluvit o problémech ale bývá produktivnější. Jaké tedy vidíme problémy? Nechci mluvit o nějaké další ekonomické krizi, to by bylo přehánění. Rád bych se ale dotknul problému ekonomického růstu, který spojuji se třemi příčinami. Zaprvé obchodní válkou mezi USA a Čínou, zadruhé obchodní válkou mezi USA a EU, v obou případech samozřejmě formou celních restrikcí, zatřetí brexitem, tj. dezintegrací Evropské unie. Čína i Česká republika mají velmi dobré a silné vztahy s Německem. V obou zemích jsme si tedy jistě všimli, že před pár dny německý ministr financí zveřejnil upravenou prognózu ekonomického růstu v Německu, který má být na úrovni 0,5 %. Domnívám se, že takto nízký ekonomický růst má zejména ty tři zmíněné příčiny.
Iniciativa „Jeden pás, jedna stezka“ a bilaterální spolupráce mezi Českou republikou a Čínou v oblasti reálné ekonomiky mohou představovat nebezpečí, o nichž jsem právě hovořil, určitou překážku. Přátelé, nedomnívám se, že situaci pomůže jakákoli forma sankcí. Určitě znáte pojem „win-win strategy“. Existuje však také „lose-lose strategy“, jejímž exemplárním příkladem je třeba brexit, v němž tratí obě strany. Jiným příkladem je Kuba, kde sankce trvaly zhruba 50 let, a to bez jakéhokoli velkého úspěchu. Podobně problematické jsou sankce proti Íránu, Rusku atd. Zkuste najít příklad úspěšných sankcí, které by nebyly kontraproduktivní.
Proto bych chtěl navrhnout, abychom společně jako přátelé a obchodní partneři bojovali proti nepřátelům ekonomického propojování a ekonomické spolupráce, proti nepřátelům otevřené společnosti a otevřeného trhu. Společným zdrojem všech těchto nepřátel je jednoduše lidská závist. Jsme v Číně, proto příkladem pro toto tvrzení budiž téma firmy Huawei, ta je zkrátka příliš úspěšná, nic víc. A přesně to vyvolává závist. Pokud někdo tuto firmu obviňuje z toho, že představuje riziko, aniž by k tomu měl seriózní důkazy, považuji to za nekalou obchodní soutěž.
Závěrem chci zdůraznit, že já dávám přednost obchodní soutěži férové. Ta občas bývá krutá, ale je spravedlivá. Díky ní se zvyšuje produktivita práce, vznikají inovativní řešení a tvoří se přidaná hodnota.
A na úplný závěr bych se rád podělil o český vtip. Čech mluví s Bohem. Říká mu: „Bože, pomoz mi, prosím. Mám problém. Můj soused má vynikající krávu, která mu dává spoustu mléka.“ Bůh odpovídá: „Synu, a ty bys také chtěl takovou krávu?“ Na to Čech: „Ale vůbec ne! Zabij tu sousedovic, prosím!“
Nechtějme tedy zabíjet sousedovy krávy!
Miloš Zeman
prezident republiky
Peking, 26. dubna 2019
