Vážený pane generální řediteli, vážený pane hejtmane,

já se vždycky, když přijedu do nějaké továrny, domáhám setkání se zaměstnanci. Protože setkání se stroji je sice také zajímavé, ale stroje nemohou vyjádřit svoje pocity. Já se vždycky dívám na obličeje těch lidí a říkám si, tenhle se mračí - ten má asi nízký plat, tenhle se usmívá - ten má asi vysoký plat. Ono to samozřejmě není dáno jenom platem, je to dáno spokojeností s prací, je to dáno mírou fluktuace, protože z neúspěšného podniku lidi často odcházejí.

Vy víte velice dobře, že hlavním problémem Ostravska je nezaměstnanost. Jsem velmi rád, že jsem asi tak před čtyřmi měsíci mohl Janu Světlíkovi předat ocenění Svazu průmyslu a dopravy za nejlepšího manažera roku. No a současně jsem navrhoval, aby se vyhlašovala tzv. anticena, tzn. nejhorší manažer roku.

Já nebudu nikoho jmenovat, ale Vy sami asi tušíte, kdo by tady na Ostravsku tuto cenu získal.

Jsem tady pro Vás, jsem tady proto, abych poslouchal Vaše názory, a když politika pustíte k mikrofonu, tak on se na ten mikrofon přilepí a většinou mluví a mluví a nepustí nikoho dalšího ke slovu. Čili já bych chtěl velice poděkovat za to, že jste přišli. Chtěl bych Vám blahopřát, že pracujete v úspěšném a dokonce slavném, nikoli krachujícím, podniku a chtěl bych Vám popřát, aby to tak zůstalo i nadále, nebo aby to bylo ještě lepší.

Děkuji Vám za pozornost.