Vážený pane předsedo, vážení a milí kolegové, protože v politice jsme všichni kolegové a zvykejme si na to,
děkuji za pozvání na vaši celostátní konferenci, přijel jsem sem rád, protože úkolem prezidenta je komunikovat se všemi parlamentními stranami, a to bez rozdílu.
Víte, nejhorší je, když se vytváří názor, že některé strany jsou druholigové a některé jsou prvoligové. Já říkám, že nositelé tohoto názoru patří do okresního přeboru. Jinými slovy, všechny strany jsou hodny naší pozornosti včetně pozornosti prezidenta republiky a všechny strany mají stejné šance a stejný prostor pro komunikaci. Že jim tento prostor, pane předsedo, občas nedávají mainstreamová média, je primárně způsobeno tím, že tato média byla dříve ovlivňována údernickou skupinou TOP09 a média si ještě nevšimla výsledku TOP09 v minulých parlamentních volbách. Doufejme, že se to změní.
Nicméně, chtěl bych vám říci, že nemám rád nálepkování. Nemám rád, když některé strany se označují za demokratické a jiné jsou jimi označovány za populistické. Mimochodem, svědčí to o jazykové neznalosti, protože demos je v řečtině lid, populus je v latině lid, takže vlasně všechny strany jsou strany, které bojují za zájmy lidu. A já, když občas poslouchám ty rádoby elitáře, kteří o těch druhých říkají, že jejich voliči jsou lůza, tak si vzpomenu na jednu krásnou větu ze Smetanovy opery Braniboři v Čechách, my nejsme lůza, my jsme lid.
A tak mi dovolte, protože jsem se sešel s vedoucími představiteli všech devíti parlamentních subjektů a snažil jsem se přispět k jejich vzájemné komunikaci, abych poděkoval straně Svoboda a přímá demokrace za aktivní a prospěšnou účast v té první fázi, což bylo vytvoření vedení Poslanecké sněmovny, a abych blahopřál panu předsedovi Okamurovi k tomu, že byl zvolen jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny. Sám bych jednoho místopředsedu ubral, ale nebyl by to on. Když jsem já byl předsedou Poslanecké sněmovny, stačili mi tři a také jsem to vydržel, teď je jich pět. Tak dobře, minimálně jedno dobře placené teplé místo tam bude tak trochu přebývat, ale hlavně, že se bude mluvit o racionalizačních a úsporných opatřeních.
Řekněme si nejdříve, v čem se shodujeme, a potom, v čem se neshodujeme, protože i to je důležité. Ale ve velké většině případů se shodujeme. Ta myšlenka příme demokracie je nebezpečná. A víte, proč? Protože většina politiků se bojí svých občanů. Přijměte tuto krutou pravdu, kterou vám říkám na základě pětadvacetileté politické zkušenosti. Opakuji ještě jednou, většina politiků se bojí svých občanů. Mimochodem, aniž bych uváděl konkrétní jména, člověk přijede do fabriky, pozdraví se s vedením podniku a nesetká se se zaměstnanci. Člověk přijede do obce, do města, pozdraví se s vedením města a nesetká se s občany. Maximálně vyleze na náměstí těsně před volbami a mimochodem bude rozdávat párky a pivo. Zadarmo. A bude se domnívat, že hodnota občana voliče je odpovídající hodnotě párku a piva, což je asi 25 korun. Já si myslím, že občané mají daleko vyšší hodnotu.
A když už o tom mluvím, myslím si, že jsme se nedávno stali svědky trestného činu šíření poplašné zprávy, když nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské. Nicméně já to považuji za drzou urážku českých voličů, kteří mají vlastní rozum, vlastní hlavu a kteří se nenechají manipulovat, nenechají si vymývat mozky, natož nějakou zahraniční rozvědkou, a ostatně ani si nedokáži představit, jak by se to dělo.
A v každém případě mám takový pocit, kolegové, že si tím někteří politici připravují alibi. Já jsem neuspěl, protože zahraniční rozvědky podporovaly mého protikandidáta. Jak snadné, jak ubohé a jak hloupé.
Mohl bych vyjmenovat deset bodů, kde se shodujeme, a není to jen přímá demokracie, je tu třeba i panem předsedou zmíněná inkluze, kde jsem kdysi stál sám voják v poli, kdy mi všichni nadávali, jak umístění mentálně postižených dětí do normálních tříd je to správné, to multikulturní, a nakonec se ke mně začali postupně přidávat další, ale ta první fáze byla nejhorší. Když už mluvím o inkluzi, víte, co je na ní nejhorší? Že zbavuje to postižené dítě nejkrsnějšího životního pocitu, pocitu úspěchu. Protože v té speciální třídě může zažít úspěch, v té normální třídě bude vždycky poslední.
Snažil jsem se vylepšit některé návrhy na přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Bohužel prezident nemá zákonodárnou iniciativu, která se sebrala Václavu Havlovi v roce 1993, takže spoléhám na vaši stranu, že to udělá za mě. Jde konkrétně o to, že podle mého názoru by narozdíl od slovenského příkladu nebylo dobré oddělovat přímé volby primátorů od komunálních voleb, že se to dá spojit, a sice tak, že starostou, primátorem nebo hejtmanem je zvolen ten, kdo dostal nejvyšší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany. To druhé proto, aby tam nebyl jako kůl v plotě, protože to by zjevně nebylo žádoucí.
A byl jsem velmi, velmi potěšen, když při nedávném setkání s panem předsedou Okamurou jsem mu říkal, ale v něčem se určitě neshodneme, já jsem zastáncem povinné volební účasti, a on mi říkal, já taky. To mě velmi potěšilo, protože povinná volební účast u nás byla za Masarykovy první republiky, dnes je třeba v Belgii, Lucembursku, v Austrálii, v dalších zemích, když nejdete k volbám, zaplatíte pokutu, ne likvidační, ale řekněme v ceně dobré večeře pro celou rodinu, a to vás přinutí, abyste ty dvě hodiny času těm volbám věnovali. A myslím si, že místo nářků nad klesající volební účastí je dobré vedle práv občanů, práv přímé volby, práv referenda a tak dál také jasně říci, že vedle práva existují i povinnosti, a že jednou z těchto povinností je jít k volbám. A ne ležet na gauči.
Pan předseda už mluvil o tom, že co se týče našeho názoru na Evropskou unii, tady se najde kompromis. Voltaire kdysi napsal, nesouhlasím s vámi, ale udělám vše pro to, abyste mohli svůj názor zastávat. A já nesouhlasím s vaším názorem na vystoupení z Evropské unie, ale udělám vše pro to, abyste ho mohli vyjádřit.
Teď ve Sněmovně leží návrh zákona o obecném referendu, a ten předpokládá, až bude přijat, že potřebujete 250 tisíc podpisů na petici pro vystoupení z Evropské unie, nebo na jakékoli jiné téma. Vy jste získali 550 tisíc podpisů, nebo hlasů pro svoji stranu, takže to byste měli zvládnout levou zadní. A já v tomto okamžiku vystoupím a budu říkat, že jsem proti, uvedu své argumenty, vy uvedete své argumenty a občané svým zdravým rozumem rozhodnou. Tím je problém vyřešen a každý z nás bude muset respektovat výsledek svobodné volby.
A teď se dostávám vlastně k jedinému vážnému problému, kde se absolutně, ale absolutně neshodneme. Já už jsem to panu předsedovi říkal, použil jsem velmi tvrdých slov, částečně i proto, že jsem byl pod vlivem abstinenčního syndromu, protože v té místnosti se nesmí kouřit, jsou tam hlásiče. Ale já bych ta tvrdá slova použil i tak a použiji je i dnes, protože berte to jako přátelskou kritiku, kterou vám hned zdůvodním. Kolegyně a kolegové, je od vás strašně hezké, že chcete bojovat proti islamizaci Evropy, že chcete bojovat proti příchodu muslimských nelegálních migrantů do České republiky a že si uvědomujete kulturní neslučitelnost islámu s evropskou judaistickou, renesanční, křesťanskou a tak dále pravicí. Je výborné, že odsuzujete, stejně jako většina evropských politiků, teroristické útoky islámských extremistů na evropském kontinentu. Bohužel tím to končí. Já posílám občas nějaké soustrastné telegramy, občas v televizi vidím manifestaci, vyjádření solidarity, a tím to opět končí. Vzít do ruky zbraň a bojovat proti islámským teroristům je daleko a daleko těžší. A to je přesně to, co vy neděláte. Proč?
Asi za dva nebo za tři dny vezmu do ruky telefon a budu volat našim zahraničním misím do Afghánistánu, do Iráku, na Golanské výšiny, na Sinaj a do Mali. A všem těmto vojákům jako vrchní velitel ozbrojených sil poděkuji za jejich práci. Tu práci, kterou vy, pane předsedo, dehonestujete návrhem zrušit naše zahraniční mise. Já bych rozuměl tomuto návrhu, kdyby to bylo odsouzení invaze do Iráku, do Libye nebo do Jugoslávie, ale pojďme si to spolu probrat. V Afghánistánu bojuje asi 400 našich vojáků proti Tálibánu. Je Tálibán extremistická muslimská organizace? Nesporně ano. Na Sinaji naši vojáci včetně letadla CASA bojují proti Al-Káidě. Je Al-Káida extremistická muslimská organizace? Nepochybně ano. V Iráku asi 50 našich vojáků, většinou leteckých instruktorů, bojuje proti Islámskému státu. Je Islámský stát teroristická islámská organizace? Nepochybně ano. Na Golanech, kde tedy máme zatím bohužel jen tři vojáky, je An-Nusra, což je taky islámská teroristická organizace, a konečně v Mali, kde máme 50 vojáků, tam to vedou hlavně Francouzi, ten boj proti muslimům, je nějaká organizace, kde přiznávám, že ten název si už nepamatuji, doufám, že do té doby, než si ho zapamatuji, bude tato organizace potlačena a já budu mít o práci méně.
Takže, když to shrneme, váš program je rozporný. Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řeknete, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost.
Zcela závěrem bych chtěl upřímně poděkovat panu předsedovi Okamurovi za jeho velmi nedávné stanovisko ve věci prohlášení Donalda Trumpa o přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, jsem rád, že, podobně jako já, pan předseda projevil odvahu, a odvaha bohužel není levná, odvaha je zatraceně drahá. A zbabělá Evropská unie dělá všechno proto, aby propalestinské teroristické hnutí mělo převahu nad hnutím proizraelským, které zastávám já, kde už před čtyřmi lety při své návštěvě Izraele jsem navrhoval přesun české ambasády. Připomínám jako důkaz tohoto svého tvrzení, že nedávno Evropský parlament umožnil vystoupení usvědčené palestinské teroristce, která poučovala o tom, že boj proti palestinské autonomii je totožný s bojem proti Židům v Osvětimi. Větší drzost jsem už dlouho a dlouho neslyšel.
Takže buďme stateční. Nevyplácí se to, ale alespoň na sebe při ranním holení, dámy prominou, nemusíme plivnout do zrcadla.
Zcela závěrem přeji vaší straně, aby byla duševně normální a aby nezblbla z toho, že se ocitla v malostranských palácích, aby si uvědomila, že je strana občanů, a aby nikdy se nechovala k občanům jako k materiálu, který se použije před volbami a zahodí po volbách. Buďte v tom nejlepším slova smyslu občanskou stranou a budete mít úspěch.
Děkuji vám za pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, Konferenční centrum CITY, 9. prosince 2017
