Vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
začal bych slovy Tomáše Bati: „Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš“. Nejsem v Moravskoslezském kraji zdaleka poprvé a jezdil jsem sem i jako penzista, protože mám tento kraj rád. Setkával jsem se s dvojím typem lidí, ať už to byli starostové, ať už to byli podnikatelé, ať už to byli odborářští předáci. Jedni, kteří to uměli, a přitom o tom příliš nemluvili, druzí, kteří to neuměli, v jejich projevech jste se setkali s výčtem objektivních potíží pod heslem – za vše mohou ti druzí.
Jsem rád, že tady vidím Petra Víchu, který je již pětinásobným a úspěšným starostou Bohumína. Jsem rád, že v Karviné vybudovali průmyslovou zónu, která je zaplněna takovým způsobem, že již připravují její pokračování. Jsem rád, že tady vidím Jana Světlíka, který je zářným příkladem úspěšného českého podnikatele. A máme tady i velice dobré zahraniční investory, takže není ani tak důležité, kdo podnik vlastní, ale jestli ho umí vlastnit. Protože vlastnictví zavazuje. Zavazuje k tomu, aby vlastník nebyl jen investiční či finanční spekulant, ale aby byl člověk, který žije se svým podnikem, rozumí tomuto podniku a je ochoten nízko prestižní spotřeby a ochoten reinvestovat své zisky do jeho rozvoje.
Kdysi jsem uděloval Janu Světlíkovi cenu Manažer roku a při této příležitosti jsem navrhnul, aby byla udělována i anticena, cosi jako je Malina proti Oscarovi v Hollywoodu. A bohužel zatím nebyla tato anticena vyhlášena, i když bych v tomto regionu věděl minimálně o jednom jejím nositeli. V každém případě bych chtěl připomenout, že v celé Evropě probíhají diskuze o tzv. reindustrializaci. A je zajímavé, že tyto diskuze začaly ve Velké Británii, původní kolébce průmyslu.
Ukazuje se, že při vší úctě k terciárnímu sektoru jsme poněkud přecenili význam služeb. Přecenili jsme dynamiku kvaternárního sektoru, tedy vědy, výzkumu a vývoje, a především jsme se neorientovali na rozvoj našich tradičních průmyslových odvětví, zejména v oblasti strojírenství, a nevytvořili jsme pro ni odpovídající základnu počínaje učňovským školstvím. Jsem rád, že Vítkovice mají vlastní střední průmyslovou školu, až k vysokoškolským technickým vzděláním.
Dovolte mi proto, abych místo abstraktních úvah, kterým říkám „jetřebismus“ - kdy je třeba udělat to, či ono - řekl prostou pravdu, kterou je zapotřebí neustále opakovat. Všechno záleží na lidech. Čili jsou lidé, kteří dokáží svůj podnik zničit, jsou lidé, kteří dokáží svůj podnik rozvinout. A z toho vcelku logicky vyplývá i úloha prezidenta. Prezident je cosi jako symbol. Symbol, který nemá příliš mnoho konkrétních kompetencí, ale který může navštívit úspěšné podniky a naopak zkritizovat podniky neúspěšné, i když sama kritika nestačí.
Na přání pana premiéra jsem nedávno na Hradě přijal vedoucí představitele tří podniků v tomto regionu, o nichž, se zdvořilostí mně vlastní, se nedá říci, že by efektivita jejich práce byla uspokojivá a že by přinášeli tomuto regionu prospěch. Ale velmi rád se budu kromě tohoto příkladu setkávat s lidmi, kteří žijí pro svůj podnik, kteří vytvářejí nová pracovní místa. Mohu Vám slíbit, že ve všech podnikatelských misí, které doprovázejí prezidenta při jeho návštěvách v zahraničí, budou vždy v hojné míře zastoupeni právě představitelé severomoravského regionu. V neděli mě čeká Izrael a příští týden Ukrajina. Je docela zajímavé, že u Ukrajiny se přihlásilo asi sto čtyřicet podnikatelů, takže tam zřejmě vidí své exportní možnosti. Skončil bych tím, že v Rusnokově vládě má tento region zatím nejsilnější zastoupení, které měl ve všech předchozích vládách.
Chtěl bych poděkovat všem, kdo tady pracovali, ať už je to Martin Pecina, Jiří Cienciala, ať je to Jiří Rusnok, který je původem také z tohoto kraje, a samozřejmě mnozí a mnozí další. Přátelé, omlouvám se, že jsem zde nemluvil o velkých investičních projektech, včetně té možné pneumatikárny z Jižní Korey, protože o tom máte mluvit především Vy - ti, kdo za to odpovídají.
Přál bych si jenom, abychom společným úsilím a společnou dělbou práce tyto problémy vyřešili a až se za rok sejdeme, protože já sem za rok přijedu opět, tak abychom slyšeli mnoho příspěvků o tom, jak to jde a málo sáhodlouhých výkladů o tom, že to není možné.
Děkuji Vám za pozornost.
