Vážený pane předsedo, dámy a pánové,
přesně tak, jak jsme si slíbili, protože sliby se mají dodržovat, naše setkání může probíhat ve dvou bodech.
Bod číslo jedna. Já vyjádřím radost, že jsme opět tady, což je v pořádku. Pak řeknu několik slov o tom, že bychom měli podporovat důchodce, aniž bych řekl jak. A po odpovědi pana předsedy naše setkání skončí. Ale co by to bylo za prezidenta, kdyby neprovokoval a kdyby se nesnažil mluvit o konkrétních věcech.
A já mám na srdci, přátelé, pro své úvodní slovo pouze dvě konkrétní věci. Tou první je valorizace důchodů a tou druhou je zákon o podpoře důchodců, který jsem od pana Pernese dostal a k němuž jsem si samozřejmě nechal udělat i expertízu, protože se nevydávám za všeználka, který všemu rozumí, všude byl, moře po kolena a je to kormidelník zeměkoule.
Začněme tím prvním. Nečasova vláda valorizovala starobní důchody o čtyřicet pět korun měsíčně. Naše vláda bude od prvního ledna valorizovat starobní důchody o čtyřicet korun měsíčně. Je to významný úspěch, protože jsme ušetřili pětikorunu za každého důchodce a tím jsme dosáhli plné fiskální stabilizace českého státního rozpočtu. Vláda se to snaží kompenzovat jakousi žebračenkou, která měla být původně šest set korun tento rok, což by byla další padesátikoruna měsíčně, tak to je několik rohlíků, jeden chleba a láhev mléka, ale jednou měsíčně, abyste si nemysleli, že si to budete dávat každý den. A pak se to přesunulo do příštího roku, za tři měsíce od ledna to má být devět set korun měsíčně, takže na jeden rohlík si budete moci namazat i máslo.
A teď to můžeme kritizovat, ale to je málo. Musíme hledat pozitivní řešení tohoto problému. Víte, že existuje zákon, který valorizaci podmiňuje dvěma faktory, inflací a třetinou růstu průměrné mzdy. Inflace je dnes téměř nulová a jistě nikdo z nás nemá zájem, aby rostla, protože je to obecné zdražování pro všechny lidi. Takže se musíme podívat na průměrnou mzdu. Jsou u nás dva miliony starobních důchodců, včetně pana Pernese a mě. A je u nás zhruba šest milionů lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní, a já podporuji návrh odborů, aby došlo k výrazně, opakuji výrazně, rychlejšímu růstu průměrné mzdy, než tomu tak bylo v minulosti. Ať už mluvíme o čtyřech nebo pěti procentech, rozhodně to nemohou být v době oživení ekonomiky ta dvě procenta, která až dosud byla a která právě brzdí valorizaci starobních důchodů. Čili spojme své síly. Dva miliony na jedné straně, šest milionů na jedné straně. Nepochybuji o tom, že nikdo z těch šesti milionů zaměstnanců nebude protestovat proti zvýšení jejich mezd a dosáhneme tím synergického efektu, kdy si polepší obě strany.
To je můj první návrh, o kterém, vedle Vašich, bychom měli diskutovat. Druhý návrh se týká zákonu o seniorech. Já sám velice podporuji tento typ zákonů. Víte, že jsem podpořil i dotace Fondu ohrožených dětí, kde Sobotka i s Babišem sice hlasovali ve vládě pro, ale jejich ministři se vzbouřili a hlasovali proti, takže, bohužel, budeme muset bojovat dál, aby Fond ohrožených dětí, to jest klokánci, dostával příslušné vládní dotace. Mluvilo se o dvaceti milionech korun, což je směšná částka ve srovnání s celkovým objemem státního rozpočtu.
A něco podobného, i když ve větším měřítku, platí o státní podpoře seniorů. Teď Vás, přátelé, rozčílím, což dělám na běžícím pásu. Váš návrh směřuje k tomu, aby dotace, ať už ve výši deseti korun nebo v jakékoli jiné výši, se vyplácela na každého seniora. Já si myslím, že by bylo daleko rozumnější, kdyby se tato dotace vyplácela pouze na člena některého z Vašich svazů, kterých je dohromady tři sta tisíc, a mám pro to jeden argument. Kdybyste tuto dotaci dostávali a ostatní starobní důchodci ne, tak to vytvoří tlak na to, aby rostla Vaše členská základna, vznikaly nové místní organizace a abyste se stali ještě významnější silou, než v současné době jste.
Vím, že ta dotace tomu zbývajícímu milionu sedmi set tisícům lidí by v té desetikorunové částce životní úroveň nijak dramaticky nezdvihla, ale především by to nepřispělo k tomu, aby vstoupili do Vašich řad. A můj zájem je mít v České republice silnou a početnou organizaci seniorů. Vezměte si odbory, jejichž počet neustále a neustále klesá, takže Vy byste mohli velmi snadno již nyní převážit vliv odborů a v příštích volbách, ať už krajských či parlamentních, by právě Vaše hlasy mohly rozhodnout o tom, kdo bude vítězem a kdo poraženým v těchto volbách.
To jsou tedy moje dvě úvodní poznámky. Promiňte mi, že jsem mluvil tak dlouho, ještě jednou se omlouvám za desetiminutové zpoždění a teď už bych asi poprosil pana předsedu, aby mě požádal, aby ty dotace byly vyplaceny všem dvěma milionům seniorů.
