Vážená paní ministryně, vážený pane starosto Lán, který se tady někde skrýváte, dámy a pánové,
já se nerad chlubím cizím peřím a můj jediný příspěvek vůči tomuto krásnému skleníku bude spočívat v tom, že za chvíli přestřihnu pásku. A o to více bych chtěl poděkovat řediteli Správy Pražského hradu Ivo Velíškovi, který byl duší a tělem obnovy tohoto skleníku. Skleníku, který už zažil mnohé. Byl tím, kdo byl určen k demolici v roce 1921 a tehdy toto dílo Fürstenberků zachránil Josip Plečnik. Další, kdo ho chtěli demolovat, byli v roce 1985 komunisté, ale už se jim to naštěstí také nepodařilo. A když jezdím po krajích a vyčítám hejtmanům, že nepečují důsledně o krajinotvorné a městotvorné památky, kde někdy ruiny zohyžďují tvar kraje a tvar města, tak bych byl sám proti sobě, kdybych nechal jako prezident tento skleník potřetí spadnut.
Milý Ivo Velíšku, prolhané Lidové noviny nedávno napsaly, že Tě hodlám odvolat po návštěvě čínského prezidenta. Chci Ti sdělit, že dokud já budu prezident, budeš Ty vždy ředitelem Správy Pražského hradu, protože nikoho lepšího na Tvém místě si nedokáži představit.
A závěrem mně dovolte několik slov ke skrývajícímu se panu starostovi. Milý pane starosto, my se tady snažíme, obnovujeme Masarykův potok, sázíme stromy, které nás přežijí, ať je to sekvoj, která se dožívá dvou tisíc let, borovice, která má dokonce nároky na čtyři tisíce, a támhle kousek od nás česká lípa, která se asi dožije čtyř set let. Za několik dní budu s čínským prezidentem tady u skleníku sázet ginkgo bilobu, což je také strom, který nás všechny přežije.
A co Vy? Nemáte pocit, že Masarykův potok vytékající z lánského parku by potřeboval poněkud důstojnější pokračování, než aby se nevyčištěným korytem prodíral křovinami? Jsem velmi rád, že jste udělal prvních třicet metrů, na můj brutální nátlak. A prohlásil jste, že až vyhrajete komunální volby, budete pokračovat. Komunální volby jste vyhrál a já jsem nedávno četl v lánských listech článek nějakého člověka, že ta alej a ta pěšinka kolem Masarykova potoka vlastně vůbec není zapotřebí, protože je příliš daleko od Lán. No, ten člověk byl zřejmě postaršího věku a už zapomněl, že milenci hledají pěšinky, kde se mohou skrývat, a čím dále od města nebo městyse, tím lépe pro ně, protože ne vždy chtějí být svými rodiči a jinými viděni. Takže nikoli v zájmu prezidenta republiky, ale v zájmu těchto milenců Vás znovu prosím, aby tady vznikla krásná alej, která nás přežije stejně jako stromy, jež jsem jmenoval, a aby pěšinou kolem Masarykova potoka chodili mimo jiné i mladí lidé, kteří se mají rádi.
Děkuji vám za pozornost
Miloš Zeman, prezident republiky, zámek Lány, 24. března 2016
