úvodem bych chtěl poděkovat panu prezidentu Kiskovi za skvělou organizaci našeho setkání. Jak víte, Česká republika bude, a to i na prezidentské úrovni, v říjnu příštího roku hostit Visegrádskou čtyřku. Je mi líto, že tam pan prezident Kiska nebude, pokud si to ovšem nechce rozmyslet a nechce kandidovat, mám dojem, že má stále ještě šanci. A když ne, budu se těšit na individuální rozlučkové setkání s ním na jaře příštího roku. A jak už jsem řekl, všechny ostatní včetně nového slovenského prezidenta zvu na říjen příštího roku do Prahy.
Myslím si, že toto setkání kromě jiného potvrdilo soudržnost Visegrádské skupiny, která je nesmírně důležitá, máme-li v rámci Evropské unie cokoli prosadit. Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme. Proto jsem byl velmi rád, když jsem mohl informovat o tom, že český Parlament před několika dny přijal usnesení odsuzující rezoluci Evropského parlamentu vůči Maďarsku. Doufám, že to potěší mého přítomného přítele Jánose Ádera a že to potěší i mého nepřítomného přítele Viktora Orbána. Domnívám se, že pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí Visegrádské čtyřky jsou nepřijatelné a vedou ke zbytečnému odcizení vůči ostatním členským zemím Evropské unie.
Jinak jsem velmi rád, a tím přecházím k prvnímu panelu z těch tří, že se právě díky soudržnému postoji Visegrádské čtyřky podařilo eliminovat nešťastný projekt takzvaných migračních kvót a přesunout diskuzi tam, kam skutečně patří. To znamená pomoc migrantům v zemích jejich původu, v zemích, kde jsou zakořeněni, a nikoli násilné přesidlování, které může mít spíše negativní než pozitivní efekty. Tento úspěch nám dává jistou sebedůvěru a jistou naději, že můžeme být úspěšní i v dalších dvou bodech. A myslím si, že právě v Praze za rok o těchto dvou bodech budeme jednat.
Prvním bodem je energetická politika, kde jsme se myslím všichni shodli v tom, že každá země má svůj energetický mix a že není dobré násilně oktrojovat jednotnou energetickou politiku Evropské unie a to zvláště se zřetelem k takzvaným obnovitelným zdrojům, které jsou mnohdy masivně dotovány, čímž je ovšem narušováno tržní prostředí.
A druhým takovým tématem, o němž nepochybuji, že nás bude zajímat, bude evropský rozpočet, a to i po brexitu, protože všichni víme, že Británie byla čistým plátcem, že, ať už to odhadujeme jakkoli, většina odhadů mluví o patnácti procentech výpadku v příjmech evropského rozpočtu, tak je zapotřebí se s tím smířit a hledat racionální strukturu rozpočtových výdajů. Racionální struktura opět neznamená, že tyto výdaje budou oktrojovány pro každou zemi univerzálně. Chci věřit, že například výdaje na námořní rybolov nebudou vnucovány České republice, Slovensku ani Maďarsku, jak se s tím vyrovná Polsko je jeho problém. Ale tento anekdotický případ má horší vyústění tam, kde některé země kladou důraz na kohezi, kohezní fondy, jiné na zemědělství, třetí na vědu a výzkum, čtvrté na infrastrukturu, a jak už jsem řekl, násilně to oktrojovat by asi nebylo úplně dobré.
Druhý panel, to už z větší části popsal pan prezident Kiska. Chtěl bych jenom doplnit, že nikdo z nás není krvežíznivý lidožrout, nikdo z nás není antisociální, lišíme se pouze v tom, komu poskytovat určitou pomoc, Bezesporu to má být pomoc dětem, bezesporu to má být pomoc starým lidem, bezesporu to má být pomoc zdravotně postiženým. Nejsem si jist, zda je vhodné poskytovat pomoc zdravým, dospělým lidem, kteří odmítají nabízenou práci, i když v našich zemích, jak víte, je extrémně nízká míra nezaměstnanosti. V takových případech je spíš vhodnější kombinace poměrně vyšší minimální mzdy, aby se motivovalo k přijetí práce, a na druhé straně určité redukce sociálních dávek, aby zde nebyla poměrně početná skupina těch, kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před normální prací. Tolik k druhému panelu.
Pokud jde o třetí panel, tady jsem se jenom snažil upozornit, že nádherné téma robotizace a umělé inteligence, která mnohdy převyšuje inteligenci lidskou, to teď neberte jako kritiku politiků, ale například jako kritiků šachových velmistrů, protože, jak dobře víte, počítače už hrají šachy podstatně lépe než lidé. Že tedy tato umělá inteligence, robotizace, je bržděná několika snahami, například až zbytečnými obavami, že tyto jevy připraví část pracující populace o zaměstnání, i když ve skutečnosti se mohou vytvořit nové pracovní příležitosti v jiných oblastech. A dokonce jsem se setkal i s dosti absurdní úvahou, že by se roboti měli zdanit, což by objektivně znamenalo zbrzdění procesu robotizace.
Na druhé straně jsem vyjádřil určitou skepsi, a tím bych skončil, s nadužíváním termínů informatizace nebo digitalizace, kde, jak upozornil i pan prezident Kiska, se mnohdy setkáváme s předraženými IT zakázkami a korupcí, a z toho vyplývá, že by bylo dobré tyto pojmy upřesnit, konkretizovat a zasadit do reálného pracovního kontextu, aby nebyly pouze marketingovým produktem.
To je vše. Děkuji vám za vaši pozornost.
Miloš Zeman
prezident republiky
Štrbské pleso, 12. října 2018
