Zákonné opatření bylo připraveno za účelem podpořit mladé rodiny při koupi první nemovitosti osvobozením od čtyřprocentní daně z jejího nabytí. Potud je vše v pořádku, tudíž nastane ulehčení těžkého životního okamžiku při shánění prvního vlastního bydlení pro mladé. A toto má naši dlouhodobou podporu. Problém je, že vzhledem ke kategorizaci různých typů bydlení ve stavebním zákoně opomněl Senát na byty v rodinných domech, když smyslem bylo, aby samozřejmě platil i pro tento typ nemovitosti. Občané, kteří v dobré víře takové bydlení koupili s tím, že se na ně nebude vztahovat placení daně, nyní stojí před situací, že jim finanční úřady chtějí tuto daň nečekaně doměřit. Dle svědectví je navíc při koupi samotné úřady ujišťovaly, že se na ně daň nevztahuje. To znamená, že rodina s napěchovaným rozpočtem může stát před situací, kdy po ní úřad bude požadovat třeba stovky tisíc korun, se kterými nijak nepočítala. Přitom kromě placení hypotéky mají děti a nejsou připraveni na takový nečekaný dluh. Je to nespravedlnost, neboť lidé nemohli s touto situací počítat, zvlášť, když chybu přehlédli i legislativci, kteří opatření připravovali. Je zcela namístě žádat, aby vláda neprodleně zakročila a napravila tento stav daňovou amnestií pro tyto případy. Nesmíme mladé rodiny postavit před takovou situaci a potenciálně je ohrozit dluhovou spirálou.