Odpovědnost jedinců či nás všech? Ano, je nutné zhodnotit, co bylo dobré a co ne a pro příště se vyvarovat chyb. Mnozí prosazovali změny a dnes se diví výsledku a nejraději by vše vrátili zpět. Volební program, grafiku, celkový styl kampaně schvalovaly kolektivní orgány. Připomínky byly minimální. Není možné vše dnes popřít, říci, že jen někteří nesou odpovědnost. Jsou názory, že sociální sítě neřeší vše. Kontaktní kampaň však byla kritizována jako přežitá. Prý nebyla dost razantní hesla. Málokdo je však před volbami oponoval. Spoty v TV a rozhlase nebyly prý to pravé ořechové. Položme si tedy otázku, proč byly téměř jednohlasně schváleny? Sociální sítě a především Youtube byly rejdištěm skupinek snažící se některé straníky dehonestovat. Hnala a žene je touha dostat moc do svých rukou i za cenu poškození celku a tím i cílů, které prosazujeme. Opravdu pro všechny platí člověk člověku člověkem? Či spíše vlkem? Někteří v touze po úspěchu vytvářeli své vlastní postoje s vlastními volebními materiály, jež neměly s oficiálním volebním programem strany nic společného. Lidé často nevěřícně kroutili hlavou nad nejednotou a jakousi pseudo touhou po úspěchu či lépe řečeno po moci. Dnes je plno „odborníků“ na politický marketing, jenže je už trochu pozdě. Čím víc budou na pořad dne přicházet střety, tím méně času bude na skutečnou práci. Jsou dvě varianty, buď říci dost, každý nést svůj díl odpovědnosti a věnovat se řešení skutečných problémů, nebo je velmi pravděpodobné, že letargie a handrkování nám jen ztíží situaci a odvede od naplňování volebního programu.