A ten dotaz zní, ano, už jsme - doufám - všichni chytřejší, takže jak tomu bude zabráněno. Ano, schválili jsme kurzarbeit, já tomu rozumím, to je jiný instrument, který by se mohl v některých případech použít, vyhlašuje ho vláda, tomu já rozumím, jenom si myslím, že řadu opatření vláda přijala a řadu opatření soud zrušil. Ano? A to je v pořádku. A tady když je dotaz na to, zda opravdu v těchto případech, kdy se jedná o - a paní kolegyně to tady říkala - den, dva, opravdu v čase bych řekla nepatrném, tady nejsme schopni a vy říkáte, že nemůžete a je protizákonné změkčit dopad zákona.
Já se úplně popravdě řečeno nedivím pak těm lidem a jejich rozčarování. Opravdu bychom se možná měli soustředit na otázku, kterou paní kolegyně řekla, zda si myslíte, že takto je to v pořádku, anebo zda po vyhodnocení této věci jste došli k závěru, že stane-li se něco v budoucnu a bude jakýkoliv program vypisován, schvalován zákonem, v legislativní nouzi atd., budete již pamatovat na možnost změkčit případně důsledky toho zákona. Já neříkám, že se tak musí dít, ale ten zákon by na to měl pamatovat. Ve vší úctě, nemůžete chtít, aby Poslanecká sněmovna při projednávání v legislativní nouzi, kdy se to tady jeden den schvaluje všechno, včetně pozměňovacích návrhů, které se musí vyhodnotit apod., neudělala chybu, nebo to neopomněla.
Takže já si myslím, že možná kdybyste jednou nebo dvěma větami odpověděla na dotaz paní kolegyně, ušetřili bychom si všichni spoustu času. Děkuji.