V posledních dnech prezidentka exekutorské komory zazářila jednak ohromným střetem zájmů, zjevným zneužíváním svého postavení i totální arogancí v podobě požadavku na exekutorské platy. Exekutorka nechala svého manžela organizovat dražby nemovitostí z exekuovaného majetku. V dražbě lukrativního bytu pak vyhrála firma, kterou sama vlastní. Manžel, který organizuje dražby, je dokonce předseda představenstva. Firma se dle názvu zabývá realitami. To je vrchol. Už fakt, že exekutoři drží ve svém čele tuto dámu nám zase potvrzuje, že takhle to dál nejde.

Přidejme k tomu, jak s neuvěřitelnou arogancí prohlásila, že exekutoři by měli mít plat alespoň 350 tisíc za jejich údajnou dřinu. Její vlastní otec má milionové dluhy, které se nedaří uspokojit, a jakousi prapodivnou náhodou proti němu žádné úspěšné vymáhání neprobíhá. Možná to bude tím, co sám údajně prohlašuje, že přes konexe jeho dcery se na něj nikdo nedostane. Vymáhání závazků jako soukromý byznys prostě nefunguje. Praxe to ukazuje dostatečně. Zainteresovanost exekutorů na celém procesu a jak z něj mít co nejvíc pro sebe není dobrá pro dlužníka ani pro věřitele. V málokteré zemi je taky takovýto systém zaveden. Kolik lidských tragédií ještě musí proběhnout? Budeme potřebovat znatelnou změnu, a to jednoznačně stanovený srozumitelný úřední postup při vymáhání dluhů osobou nezávislou na samotném procesu. A také dostatečnou sílu v Poslanecké sněmovně na prosazení návrhů KSČM, protože ostatní strany se zatím takové změně spíše brání.