„Neustále všichni říkáme, že nová pravidla musí být podstatně jednodušší než ta současná. Proto nemohu souhlasit například se zavedením definice takzvaného skutečného zemědělce. Návrh by vedl k vyloučení zemědělců, kteří mají příjem i z dalších činností. Dlouhodobě přitom v České republice usilujeme, aby zemědělci diverzifikovali své podnikání, a snižovali tak rizika svého hospodaření,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V loňském roce přitom byla obdobná definice tzv. aktivního zemědělce právě kvůli nadměrné administrativní zátěži v EU plošně zrušena.

„Zavedení skutečného zemědělce bych považoval za krok zpět. Podmínka by měla být pro členské státy dobrovolná. Měli bychom se spíše zaměřit na přínosy, které zemědělství přináší krajině a celé společnosti. Tedy na péči o půdu, vodu, zvířata a krajinu,“ uvedl ministr.

Flexibilita by podle české strany měla zůstat rovněž v zastropování přímých plateb nebo degresivitě. Ministři dále diskutovali o africkém moru prasat (AMP), který se v řadě evropských zemí rychle šíří. ČR již na opatření spojená s řešením nákazy vynaložila přes 300 milionů korun, a nákazu se tak podařilo udržet na relativně malém území.

„S obavami sleduji šíření nákazy v celé EU. Apeloval jsem na mé kolegy, ostatní ministry zemědělství, aby zintenzivnili své úsilí při boji s nákazou. Zastavit šíření afrického moru lze přitom pouze společnými silami. Bohužel i přes přijatá opatření se nákaza nadále šíří na velké vzdálenosti. Jednou z reálných cest je nepřímý přenos tepelně neopracovaným masem, Česká republika proto bude i dále komplexně monitorovat zásilky vepřového masa na přítomnost afrického moru prasat,“ řekl ministr Toman.

Zdůraznil také, že ČR je nadále připravená sdílet své zkušenosti. Pokud se šíření AMP nepodaří omezit a bude nadále hrozit opakované zavlečení nákazy, je ministr Toman připraven zavést mimořádná veterinární opatření. Ta by byla zaměřena na zásilky vepřového masa a tepelně dostatečně nezpracovaných produktů z něj původem ze zemí s výskytem AMP, a to jak v chovech států EU, tak ve třetích zemích.

Dalším tématem byla situace na trhu s cukrem po loňském ukončení režimu výrobních kvót. Důsledkem byl prudký nárůst produkce cukru v celé EU a pokles cen až na historická minima. Nejzranitelnějším článkem odvětví jsou přitom podle Tomana pěstitelé cukrové řepy.

„Spolu s dalšími kolegy jsem dnes vyzval Evropskou komisi, aby podpořila pěstitele cukrové řepy, kteří musí čelit finančním ztrátám nejen v souvislosti s propadem cen, ale i s následky letošního sucha,“ upozornil Toman.