dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tisku 151, a to k novele zákona o rostlinolékařské péči, protože jak již tady zaznělo, jednou z oblastí, kterou novela zákona o rostlinolékařské péči upravuje, je ochrana rostlin proti škodlivým organismům, a také právě tento návrh zákona zde navazuje na zkušenosti z poslední doby, zejména kalamitního přemnožení hraboše polního.
My jsme se tomuto tématu poměrně docela aktivně věnovali již v minulém volebním období, se členy zemědělského výboru jsme tehdy navštívili zemědělce přímo v terénu, kde jsme viděli zpustošená pole, zpustošenou úrodu a zoufalství zemědělců, kterým právě hraboš polní přičinil velké problémy, takže já se domnívám, že tohle téma by tady nemělo zapadnout a dovolte mi proto, abych v této souvislosti připomněla jakousi genezi k této problematice.
Jedná se o problém, který naše zemědělce trápí několik posledních let. V létě roku 2019 došlo zejména na jižní Moravě k takovému přemnožení hrabošů, že zemědělci museli přistoupit k dřívější sklizni obilí. Na některých místech hraboši sežrali až polovinu úrody, mluvilo se tehdy o nejhorší situaci za posledních 50 let. Výsledky monitoringu výskytu hraboše, který každoročně spolu s několika dalšími desítkami škodlivých organismů provádí inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, vykazovali vysoce populační hustoty v řadě okresů České republiky již od počátku roku 2019.
V evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu bylo tehdy 48 okresů s katastry, kde populace hraboše od počátku roku pětkrát nebo vícekrát překročila takzvaný práh škodlivosti tohoto škůdce, což je situace, která je považována za kalamitní přemnožení. Přesto ještě v červenci roku 2019 tehdejší mluvčí resortu zemědělství doporučoval jako řešení kvalitní orbu, zajištění příznivých podmínek pro přirozené nepřátele hrabošů nebo vysazování stromů, keřů a umísťování sedátek pro dravce.
Ke změně přístupu došlo počátkem srpna roku 2019, kdy ústav s ohledem na zcela mimořádný stav v ochraně rostlin na značném území České republiky vydal v souladu s legislativou EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném (použití?) přípravu STUTOX-II. Tento přípravek mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území České republiky a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech České republiky, kde byl výskyt hraboše hodnocen právě jako kalamitní.
V souvislosti s povolením plošné aplikace tohoto přípravku Ministerstvo životního prostředí vzápětí upozornilo, že povolení vydaná ze strany ústavu podle zákona o rostlinolékařské péči nijak nenahrazují nezbytná povolení či jiné správní akty, které musí zemědělci při aplikaci STUTOXu dodržovat. Podle Ministerstva životního prostředí plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, a to zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V případě použití jedů a tak i možného významného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí je podle stanoviska Ministerstva životního prostředí nutné požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda je nutné aplikaci biocidů v konkrétním území podrobit hodnocení autorizované osoby.
Ministerstvo životního prostředí tehdy též aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která porušení zákona měla důsledně šetřit a následně případně postihovat. Stejná nebo velmi obdobná situace se opakovala i v roce 2020. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v září 2020 po dohodě s Ministerstvem zemědělství opět vydal nařízení o mimořádném použití jedů na hraboše. Povolena byla tehdy zvýšená dávka do nor na konkrétních pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti, aplikace rozhozem, ale opět pouze na základě rozhodnutí ústavu a nikoli na základě hodnocení autorizované osoby a příslušného orgánu ochrany přírody.
Novela zákona o rostlinolékařské péči, kterou tady dnes projednáváme, upravuje procesní a odborné postupy ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin, mimo jiné tedy i hraboše polního.
Důvodová zpráva k tomuto říká: Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže. A dále také říká: Stanoví se jasná transparentní a objektivní kritéria pro určení hodnoty prahu škodlivosti škodlivého organismu a transparentní postup pro tato určení. Kritéria budou založena na aktuálně platných vědecky podložených a přezkoumatelných podkladech a důkazech.
Já samozřejmě vítám, pokud budou nastavena jasná a objektivní kritéria pro provádění ochranných opatření. Ale nejsem si tak úplně jistá, zda taková kritéria lze stanovit na vědecké bázi, na níž naleznou shodu jak odborníci z ústavů, tak odborníci z řad ochránců přírody. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, nejsou to pouze tyto postupy, které v dosavadní úpravě způsobují určitou nejistotu a obtíže.
Proto mám tady na místě dotaz na pana ministra, chtěla bych se ho zeptat, věřím, že mi odpoví, budu za to moc ráda, předem děkuji za odpověď. Takže bych se, pane ministře, ráda dotazovala, jak návrh zákona řeší kolizi mezi zákonem o rostlinolékařské péči a zákonem o ochraně přírody a krajiny včetně vazby na územní ochranu přírody a krajiny, a to nejen ve zvláště chráněných územích, ale i ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 a podobně? Pokud tomu tak není, a já jsem v návrhu zákona takovou vazbu nenašla, můžeme se opět snadno dostat do situace, že zemědělci budou aplikovat Stutox na základě povolení ústavu, a příslušné orgány ochrany přírody je budou za totéž pokutovat pro porušení zákona.
Děkuji vám za pozornost. A předem děkuji panu ministrovi za odpověď. Děkuji.
