Na evropské úrovni se otázky povodní řeší zejména společnou legislativou, přičemž je v tomto směru klíčová směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, která vstoupila v platnost před čtyřmi roky. Vztahuje se na všechny druhy povodní a na celé území Unie. Podle ní musí všechny členské státy do konce letošního roku provést předběžné vyhodnocení povodňových rizik v jejich povodích a pobřežních oblastech, s cílem určit oblasti, kde existuje potenciální významné povodňové riziko. Dále do roku 2013 tam, kde existuje skutečné nebezpečí povodňových škod, vypracovat mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik pro tyto oblasti. V neposlední řadě pak musí zpracovat plány řízení povodňových rizik pro vytipované oblasti, a to do roku 2015. Tyto plány by měly zahrnovat opatření ke snížení pravděpodobnosti zaplavení a případných následků. Měly by se zaměřit zejména na prevenci. Například vyhnout se výstavbě rodinných domů a průmyslových areálů v současných i budoucích povodňových oblastech.
Nedílnou součástí řízení povodňových rizik je také civilní ochrana. Evropská unie spolupracuje v oblasti civilní ochrany s cílem chránit lidi, jejich majetek, kulturní dědictví a životní prostředí v případě velkých přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř i vně EU. Jako příklad uvedu pomoc oblastem zasaženým tsunami v jižní Asii v roce 2004 nebo při hurikánu Katrina v USA v roce 2005. Cílem je sdružování prostředků a maximalizace společného úsilí a pomoci přímo na místě katastrof. Unie v této souvislosti disponuje potřebnými fondy a je možné postiženým regionům přidělovat pomoc z evropských zdrojů. Jedním z nich je i Fond solidarity EU, a to v případě závažných přírodních katastrof na území Evropské unie. Zmíním zde rozhodnutí EP z dubna letošního roku o uvolnění prostředků pro středoevropské státy postižené loňskými povodněmi, na jehož základě bylo České republice uvolněno 125 milionů korun na úhradu části škod způsobených povodněmi na severní Moravě v květnu a červnu 2010. Důležité je také přidělování prostředků v případě závažných přírodních katastrof mimo území Společenství v rámci rozvojové pomoci. Zmíním v této souvislosti například konkrétní událost, kdy bylo v roce 2007 poskytnuto 600 tisíc euro jako humanitární pomoc obětem povodní v Jakartě.
Ing. Oldřich Vlasák
poslanec Evropského parlamentu