Desítky miliard se investovaly v Královéhradeckém kraji. Dozvědět se přitom, co se u nás doma za peníze z evropských fondů udělalo, je přitom opravdu nadlidský výkon. Stejně tak jsou nesourodé a nesrozumitelné informace, jaké projekty se chystají a co nám Evropská unie pomůže profinancovat.
Tvrdá pravidla publicity
Každého Hradečáka by přitom mělo zajímat, co a za kolik jsme u nás v kraji postavili a kam jsou investice plánovány.
Začněme ale od začátku.
Brusel má poměrně tvrdá, legislativou daná pravidla publicity. To jsou řečeno "bruselským" jazykem "závazné postupy při veřejné propagaci Evropské unie v rámci realizace evropských projektů".
Každý program má přitom vlastní příručku, která tato pravidla na desítkách stran popisuje a definuje.
Je tak dáno, kdy je u rozestavěné silnice nutné zaplatit informační billboard, jak dlouho musí na zateplené fasádě viset pamětní deska, jaké vyvěsit na semináři vlajky či kam umístit logo na webových stránkách projektu. A aby toho nebylo málo, existují ještě manuály vizuální identity, aby žádný propagační či informační materiál počínaje tužkou a konče igelitovou taškou nezadal pochybnosti o tom, kdo danou věc financuje.
I pro marketingové specialisty je řada povinností za hranicí budování značky srovnatelná s vytvářením korporátní identity. Většině z nás, majících zkušenosti s nedávnou minulostí, pak tato pravidla připomínají klasickou socialistickou propagandu.
Vznikne mapa projektů
Vzhledem k tomu, že Unie klade takový důraz na propagaci, bylo by více než logické, kdybychom se na jednom místě mohli dovědět, kam se evropské peníze investovaly a co nového se v našem okolí připravuje. Takové informace ale nenajdeme.
Na webových stránkách ministerstva je dostupný seznam všech subjektů, které jsou příjemci prostředků z fondů Evropské unie. Tento seznam (jde vlastně o obrovskou a značně nepřehlednou tabulku) čítá téměř 55 tisíc řádků a nabízí pouze základní informace s označením příjemce, názvem projektu, o datech a částkách přislíbených a dosud vyplacených.
Z tohoto seznamu přitom není jasné, kde jsou projekty realizovány. Z tabulky se po důkladné analýze například dozvíme, že Fakultní nemocnice Hradec Králové získala na dvacet realizovaných projektů téměř 564 milionů nebo že hradecký Junák dostal necelých osm milionů na Skautský dům střediska K. Šimka. Podrobnější informace o projektech pak chybí.
Možná i proto Evropská komise v Praze iniciovala a zaplatila webovou stánku obsahující tzv. mapu projektů. Mapa by měla poskytnout stručné informace o evropských projektech realizovaných například v blízkosti našeho bydliště, pracoviště nebo na kterémkoli místě České republiky, jež si vybereme.
Tato mapa ale neobsahuje všechny projekty a poskytnuté informace jsou nejenom opravdu stručné, ale hlavně často nesrozumitelné a zavádějící.
V Královéhradeckém kraji si můžeme v této aplikaci prohlédnout 1 165 projektů, mimo jiné projekt města Hradce Králové – rekonstrukce Domu U Špuláků s dotací téměř 37 milionů korun či projekt snížení spotřeby energie u tří obecních budov v Novém Bydžově za více než 24 milionů korun. Podrobnější informace či odkazy na jednotlivé projekty však opět chybí.
Planetárium, lanovka i archeopark
Jaké projekty se tedy podařilo v Královéhradeckém kraji z evropských fondů financovat? Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, čeká vás mravenčí práce. Ve srovnání s jinými kraji přitom v získávání evropských dotací patříme k těm nejúspěšnějším.
O tom, že to u nás děláme dobře, svědčí i "povýšení" ředitelky hradeckého Centra evropského projektování Kláry Dostálové do pozice náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, kde má být odpovědná za evropské fondy.
Ale zpátky k našim úspěchům. Vedle miliard na modernizaci silniční sítě patří mezi naše největší projekty modernizace lanovky na Sněžku. Mezi atraktivní projekty lze zařadit i vznik digitálního planetária v Hradci Králové či Archeoparku ve Všestarech. Klíčovou investicí je i oprava barokního hospitalu v Kuksu, kterou se po počátečních problémech podařilo rozjet.
Peníze na dopravní projekty
A jaké projekty se chystají do budoucna? V Bruselu jsem měl možnost se jako jediný Čech účastnit vyjednávání legislativy k budoucím evropským fondům a vím tak, že na rekonstrukce místních komunikací můžeme zapomenout. Více peněz půjde do vědy a výzkumu, více peněz půjde do podpory malého a středního podnikání a vzdělávání. Pravidla se nicméně zjednoduší.
Celkově máme možnost investovat až 20,5 miliardy eur. Mimo jiné má Česko dostat evropské peníze na tři nové dopravní projekty včetně dostavby dálnice D11. V současnosti totiž tato dálnice končí 3,7 kilometru před Hradcem Králové. Je nesporným úspěchem, že zbylých 69 kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k polské hranici bylo zařazeno do takzvané hlavní evropské sítě. Nová dálnice povede přes Jaroměř, odkud bude jako rychlostní silnice R11 pokračovat na Trutnov a na polské hranici se napojí na plánovanou dálnici A3.
Hradec a Pardubice společně
Hradec Králové se společně s Pardubicemi také podařilo prosadit jako jednu ze šesti metropolitních oblastí České republiky, které budou následujících šest let společně čerpat evropské miliardy především na dopravu, životní prostředí a energetiku. Naše město tak čeká investiční injekce v řádu miliard. A to je příležitost, kterou si nesmíme nechat ujít. Již teď je nutné připravovat projekty včetně výkupu pozemků a přípravy plánovací dokumentace.
Svodné informace o evropských projektech chybí nejenom u nás, ale i jinde v Evropě. Příprava na nové období, která nyní probíhá, je tak příležitostí uchopit tento problém nejenom u nás doma, ale i v jiných evropských státech. Zlepšení informovanosti a zpřístupnění veškerých informací o projektech na jednom místě by přitom ocenila nejenom odborná, ale i široká veřejnost.
Ing. Oldřich Vlasák
místopředseda EP
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
člen regionální rady
