Evropskému soudnímu dvoru jsou tak stále častěji adresovány otázky v souvislosti s případy týkajícími se on-line hazardních her, což jasně vypovídá o tom, že výklad a uplatňování právní úpravy Společenství v oblasti hazardních her jsou nejasné. Na sázení na internetu se navíc pohlíží jako na "šedou oblast" práva.

Myslím si, že musíme respektovat, že každý stát má přidělování licencí na provozování sázkových her ve své vlastní kompetenci. Současně se asi v obecné rovině shodneme na tom, že tuzemská legislativa nemůže překračovat principy Unie o podnikání a poskytování služeb v rámci Společenství. To však ale paradoxně znamená, že například český zákon nemusí našim firmám umožnit získat licenci na provozování on-line sázkových her, ale Česká republika nemůže znemožnit zahraničním sázkovým kancelářím podnikat na svém území. S touto situací se nemůžeme spokojit. A to nezmiňuji sociální, zdravotní a bezpečností rizika, která jsou s on-line hrami spojeny, ani příslušné daňové souvislosti.