já bych vás rád požádal o podporu svého pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 8003. Jeho obsahem je materie, kterou jsme zde probírali poměrně nedávno, a sice uzákonění povinnosti vést stavební deník v elektronické podobě u některých veřejných zakázek.
Než se k tomu tématu ještě dostanu, rád bych zareagoval krátce na vystoupení Martina Kolovratníka, který tady mluvil o panu Vomáčkovi, já bych chtěl upravit jeho vyjádření nebo byl jsem požádán, abych jeho vyjádření přinesl na pravou míru. Pan Vomáčka na Nejvyšším správním soudě nesoudil, on tam pracoval jako poradce oddělení dokumentace a analytiky, jestli jsem si to dobře zapamatoval. Tak to jenom tak na okraj.
Jak možná víte, elektronický stavební deník Sněmovna schválila v rámci poslední novely zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, a je účinná od letošního roku, byť nefunguje úplně tak, jak bychom si představovali, ale k tomu se ještě dostanu. Do rekodifikované verze stavebního zákona se ustanovení ale už nedostalo, což si dovoluji tímto krokem napravit. Principem úpravy je, a jak už jsem řekl, povinnost stavebníka vést stavební deník elektronicky, je-li předmětem stavby nadlimitní veřejná zakázka. Význam a smysl této úpravy se pokusím krátce nastínit.
V České republice jsou každoročně z veřejných rozpočtů zadány zakázky v oblasti stavebnictví v celkovém objemu zhruba 15 % veškerých veřejných výdajů. Za rok 2018 to bylo asi 220 miliard korun. Jen podotknu, že v tom čísle jsou započteny jak nadlimitní, tak ty podlimitní veřejné zakázky, číslo pro nadlimitní zakázky se mi nepodařilo zjistit. Vlastní stavba se řídí pravidly ukotvenými především v zákoně 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tedy zákona, který má být nahrazen dnes projednávaným tiskem. Tedy tento zákon pro stavby podléhající stavebnímu povolení nebo oznámení, ve svém ustanovení v § 157 definuje povinnost vést stavební deník. Forma a způsob vedení deníku je pak dále upravena v příloze číslo 16, vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Tato vyhláška rovněž umožňuje vést stavební deník elektronickou formou, což je logické, neboť v soukromé sféře je tato forma vedení deníku velmi populární. Samotný stavební deník je dle definice písemný záznam o průběhu stavby, ve kterém mají být obsaženy informace o osobách pracujících na staveništi, klimatických podmínkách provedených prací, dodávkách materiálu atd. Stavební deník má být přístupný na staveništi všem oprávněným osobám, záznamy do něj mají být prováděny průběžně každý den, nesmí v něm být vynechána volná místa. Stavební deník tak představuje klíčový dokument během stavby: použité materiály, dodržování technologických postupů, ale i záznam o kontrolních dnech, ale i po ukončení stavby, kdy se stává hlavním a mnohdy jediným důkazem pro případ reklamací, popř. soudních sporů. Právě proto jsou kvalita zápisů ve stavebním deníku, jejich věrohodnost, čitelnost, úroveň detailů a množství extrémně důležité především pro investora, v tomto případě pro český stát, popř. jiné veřejné instituce samospráv.
Mimochodem, pohleďme, jak je stavební deník definován v tomto návrhu zákona. Jeho definici nalezneme v § 166 v odst. 1. Cituji: "Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby, zařízení, nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb a s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) přílohy číslo 2 k tomuto zákonu postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě."
V odst. 2 novela dále definuje, že záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských činností. Záznamy jsou dále oprávněni provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka, nebo dozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů.
A v odst. 3 dále definuje, že po dokončení nebo odstranění stavby, předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi, v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu, nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jim určeným osobám přístup po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popř. o dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje. K této definici mohu jen dodat, že ji považuji za poměrně málo ambiciózní a svým způsobem nedostatečnou. Chybí např. ustanovení o tom, že součástí elektronického stavebního deníku jsou také provozní záznamy o přístupu k datum, tedy ve světě IT dobře známe tzv. logy.
Logy jsou významným bezpečnostním prvkem každého informačního systému, který provádí nějaké operace nad daty, tedy kromě vytvoření úpravy a smazání také třeba k přečtení, vyhledání, listování mezi položkami, atd. Je-li auditní log dobře a podrobně veden, a je-li doprovázen i nějakou strukturovanou informací o povaze změny, je možné z těchto logů zpětně rekonstruovat historickou podobu dat. Této problematice se dále věnuje kolega poslanec Ivan Bartoš ve svém pozměňovacím návrhu na úpravu podmínek vedení elektronického stavebního deníku, proto se jimi nebudu podrobněji zabývat. A asi ani nemusím zdůrazňovat, jak užitečné mohou tyto informace být v případě stavebního deníku, který nezřídka slouží jako důkazní prostředek, v případě právě soudního sporu.
V případě tak vážných situací, jako bylo např. zřícení mostu ve Studénce na železniční trať v roce 2008, by logy mohly dát odpověď nejen na otázku, kdy kdo do deníku co zapsal, ale i která osoba si tento zápis kdy přečetla. Tato kvalita je klasickému papírovému stavebnímu deníku nedostupná. Umíme si asi, dámy a pánové, představit, jak významným způsobem může tato skutečnost zvýšit vypovídací schopnost stavebního deníku, kdy jeho roli, coby důkazního prostředku či svědka rekonstrukce nějaké události. Ta samotná nehoda ve Studénce může sloužit jako zcela ultimátní příklad toho, proč je elektronický stavební deník potřebný. Stručně rekapituluji.
Případ zříceného mostu ve Studénce z roku 2008, s osmi ztrátami na životech. Chybějící montážní deník a neúplně vedený stavební deník neumožňuje soudním znalcům zjistit, jaké práce se prováděly bezprostředně před zřícením mostu. Není ani jasné, jaké práce se prováděly a kdy. Nelze nalézt příčinu pádu mostu, obvinění nevypovídají. Soudní spor se táhne přes deset let. Nejnovější informace jsou z října loňského roku a hovoří v tom smyslu, že půlku obžalovaných byla zproštěna žaloby, zbytek stanul znovu o soudu. Montážní deník chyběl úplně, stavební deník veden neúplně. A tím pádem žádný důkaz. Ano, možná vás to napadlo také, tato praxe je nezákonná, bohužel ale častá.
V praxi se vyskytují ale i jiné situace, kdy je stavební deník veden v rozporu se zásadami uvedenými v zákoně a ve vyhlášce. Mezi ty nejčastější případy porušování pravidel patří: antidatování a zpětné pozměňování záznamů, vedení více alternativních stavebních deníků v jedné stavbě, vynechávání prázdných míst pro pozdější vpisy, záměrné fyzické poškozování deníku, zničení deníku živelnou katastrofou, ať už požárem, povodní či při havárii, nečitelné záznamy a neidentifikovatelné podpisy v deníky, což např. u předání stavby je velký problém, odepření přístupu ke stavebnímu deníku oprávněným osobám. Tu situaci známe všichni, jenom si ji dovolím jednou větou rozvést.
Je obecnou a zákonem danou praxí, že po dobu výstavby spravuje stavební deník zhotovitel, který jej po dokončení stavby předá investorovi - to už jsem koneckonců zmiňoval. A z logiky věci vyplývá přirozená snaha zhotovitele mít pod kontrolou zápisy do deníku, resp. bránit zápisům, které nejsou pro zhotovitele výhodné. Např. výsledky kontrolních zeměměřičských prací apod. Přičemž v těchto případech často argumentují fyzickou nedostupností deníku. To je takové to klasické: je zamčený v unimobuňce, nemáme klíče, přijďte ve středu apod. Oprávněným osobám tak v rozporu se zákonem není umožněn zápis do stavebního deníku. Všechny tyto nedostatky často se vyskytujících v praxi jsou v rozporu se zájmem investora, to je v našem případě Česká republika. A přestože jsou tyto skutečnosti v rozporu s již současným právním řádem, neexistuje na jejich vynucování či kontrolu žádný systémový nástroj.
Právě proto jsme navrhli uzákonit praxi užití elektronické podoby deníku, který zcela zjevně každému jednotlivému z těchto prohřešků zabrání. Ale to není jediná výhoda elektronické formy stavebního deníku. Elektronický stavební deník může být snadno napojen na ostatní infrastrukturní služby, např. meteostanici přímo na stavbě. Každý zápis tak může být automaticky opatřen informací o klimatických podmínkách, což automaticky zlepší například kontrolu dodržování technologických postupů, například míchání stavebních směsí pouze v certifikovaném rozsahu teplot apod.
Případné nedodržení postupů bude snadno rozpoznatelné, což zlepší investorovu pozici například při reklamaci. Tyto nebo podobné vlastnosti na českém trhu nabízejí poskytovatelé elektronického stavebního deníku mimochodem již dnes.
Další velkou výhodou elektronického stavebního deníku je možnost připojení obrazové přílohy. Fotografie podstatným způsobem zlepší vypovídací schopnost samotného zápisu, zúží prostor pro uvádění nepravd v textu či antedatování zápisů. Každá fotografie může například obsahovat časové razítko, dokonce i GPS souřadnice. Dobře vedená fotodokumentace může být stejně důležitá nebo důležitější pro dokumentaci průběhu stavebních prací než samotný text.
Vzdálený přístup pro zápis, ale především pro čtení představuje asi nejvýraznější výhodu elektronického deníku oproti fyzickému. Možnost vzdáleného čtení stavebního deníku umožní centralizovat kontrolní funkci coby součást stavebního dozoru ve specializovaném orgánu, a to v reálném čase. Příslušná organizace, například tady Ředitelství silnic a dálnic nebo nadřazené ministerstvo, může vytvořit specializované oddělení stavebních odborníků, kteří budou na denní bázi vzdáleně monitorovat průběh vybraných staveb, kontrolovat zápisy a obrazovou přílohu. V případě nejasností či pochybení mohou ihned vydat pokyn, aby byl zápis ve stavebním deníku doplněn, popřípadě byla provedena nová fotodokumentace.
Jednotná metodika uplatňovaná na tomto centrálním pracovišti výrazně zvýší vypovídací hodnotu všech stavebních deníků, vedených v tomto režimu, a tím pádem posílí roli investora v případě reklamací či soudních sporů. V praxi jsou zdokumentovány i situace, kdy se v protokolu o předání stavby objevují podpisy či parafy, ke kterým se při pozdější reklamaci nebo soudním sporu nikdo nehlásí. Znamená to, že stavba byla údajně předána, ale nelze dohledat odpovědnou osobu, která ji přebrala. V případě elektronické autentizace je z podstaty identita každého zapisujícího zřejmá.
Další výhodou je návaznost na workflow. Elektronický stavební deník prochází životním cyklem od zřízení jednotných zápisů přes kontrolní dny až po předání stavby ke kolaudaci. Automatické workflow může tento postup hlídat, umožnit, aby žádný krok nebyl vynechán, což se v praxi opět děje. Jsou případy, kdy ve stavebním deníku chybí třeba informace o datu předání stavby, což efektivně vylučuje pozdější reklamaci.
Nezměnitelnost předchozích záznamů, další velké téma. Elektronická forma stavebního deníku z podstaty řeší největší nešvar fyzického nosiče, a to možnost zpětně měnit historii. Neznamená to, že by v deníku nemohlo docházet k opravám chybných záznamů, to přirozeně ano. To však bude vždycky zpětně dohledatelné v historii úprav, tedy vlozích (???).
Ve výjimečných případech se stavební deník stává obětí nehody buď záměrně nebo nešťastnou náhodou, záznamy v něm vedené jsou ztraceny a je nutné začít psát deník nový. Elektronická forma stavebního deníku toto apriori opět vylučuje.
Elektronický stavební deník je také podmínkou pro rozvoj metod typu BIM, tedy informační model stavby /přeloženo velmi volně/. Jde vlastně o databázi, obsahující životní cyklus stavby nebo objektu, od návrhu výstavby, provozu, až po odstranění stavby. Strategický dokument Koncepce zavádění metody BIM v České republice vláda schválila 25. září 2017, avšak bez elektronizace stavební dokumentace v něm nelze příliš pokročit.
Většinu argumentů ve prospěch elektronického stavebního deníku obsahují předchozí body. Zde uvedu pouze dva obecně známé případy, kdy po zjištěných problémech stavební deník svou roli svědka postupu prací nemohl z nějakého důvodu sehrát. Pokud by byl deník veden elektronicky, je zřejmé, že by podobná situace nastat nemohla. O neštěstí ve Studénce jsem už hovořil. Dovolte mi proto ještě stručně jeden případ, shodou okolností také z Moravskoslezského kraje. Je to případ té slavné zvlněné dálnice D47 u Ostravy z roku 2007. Ředitelství silnic a dálnic podalo žalobu na zhotovitele stavby z důvodu zjištěných hrubých závad na sjízdnosti dálnice hned po jejím otevření. Bobtnající náspy a podloží se staly předmětem soudního sporu u rozhodčího soudu, který do dnešní doby spor nerozhodl. Stát se dostal do důkazní nouze, protože stavební deníky skartoval najatý - a to pozor - skartoval najatý technický dozor investora, tedy externí soukromá firma. Soudní spor se táhne od roku 2013 do současnosti, tedy už sedm let. Nelze identifikovat materiály, které se zabudovaly do náspu, nelze zjistit, kdo tyto stavební materiály schválil.
Elektronické vedení stavebních deníků má tedy navíc jistý protikorupční vliv, neboť znemožňuje úmyslné či neúmyslné pozměňování, zpětné doplňování či znehodnocování záznamů ve stavebním deníku či jeho celkovou úmyslnou či neúmyslnou likvidaci. To může zvýšit právní jistotu a ochranu zájmů investora, tedy České republiky, veřejných rozpočtů a územně samosprávných celků v segmentu ekonomiky, který zatěžuje veřejný sektor více jak 220 mld. korun každý rok. Jak už jsem zmínil, z těchto důvodů nepovažuji onu zmínku v odst. 3 § 166 stavebního zákona, že v případě jejich vedení v elektronické podobě, za dostatečnou.
Jak si tedy koncept elektronického stavebního deníku vede v praxi? To je vlastně aktuální otázka od letošního ledna. Bohužel, popravdě, moc dobře ne. A hned to vysvětlím. K samotné povinnosti vést elektronický stavební deník se vyjádřila organizace .......... (?), která vychází ze stanovisko MMR, z něhož nyní krátce odcituji: Dne 29. září 2020 schválila Poslanecká sněmovna zákon 403/2020 Sb., kterým se mění zákon 416/2009, o urychlení výstavby rozličné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2021. Současně s tímto zákonem byl novelizován také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, takzvaný stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Na základě této novely byl mimo jiných změn do § 152 doplněn nový odstavec 6, který zní: U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě. Tento text nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2021.
Přechodná ustanovení zákona 403/2020 obsahují přechodná ustanovení vztahující se k aplikaci tohoto nového ustanovení § 152/6, neboť uvádí, že 4. povinnost vést stavební deník v elektronické podobě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu se použije, je-li zadávací řízení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Specifikaci elektronické formy stavebního deníku uvádí příloha číslo 16, náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, vyhlášky číslo 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která uvádí: V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou. Z toho vyplývá, že aby mohl být stavební deník veden elektronickou formou, musí být všechny osoby provádějící zápis do stavebního deníku, vlastníky elektronického podpisu. Pokud jej nemají, musí být zápisy takové osoby do elektronického deníku vloženy jako takzvaný konvertovaný dokument podle zákona číslo 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Při autorizované konverzi dochází k úplnému převzetí dokumentu z listinné podoby do podoby elektronické. Dokument původní i dokument konverzní, vzniklý, mají oba stejné právní účinky. Autorizovaná konverze dokumentu tedy pouze zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou formu dokumentu a nemá vliv na obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení, které dnes stanoví příloha číslo 16 vyhlášky 499/2006 Sb.
Zápis do stavebního deníku mohou provádět jak projektant, tak stavbyvedoucí, kteří jsou oba autorizovanými osobami podle zákona 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, dále jen autorizační zákon. Tyto autorizované osoby, které podle ustanovení § 13 autorizačního zákona opatřují dokumenty související s výkonem jejich činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsaná v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou profesní komorou (Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a vyznačeným oborem, popř. specializací své autorizace, mohou vlastnit elektronický podpis, avšak podle současné platné legislativy nikoli elektronické razítko.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud musí být na stavbě veden stavební deník v elektronické podobě a zápisy do něj provádí autorizované osoby, musí být zápisy autorizovaných osob převedeny do elektronické formy v souladu s postupy podle zákona č. 300/2008 o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Změnu pro zápis autorizovaných osob do elektronického stavebního deníku přinese až účinnost zákona 47/2020, kterým se mění zákon 200/1994 Sb., o zeměměřičství a změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to od 1. července 2023, kdy vejde v účinnost také změna ustanovení § 13 autorizačního zákona, která umožní autorizovaným osobám, aby dokumenty související s výkonem jejich činnosti byly opatřeny kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu obsahujícím jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeným komorou, obor, popř. specializaci, označení komory a opatření kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
Povinnost stavebníka vzniká od 1. ledna 2021, a to na stavbu, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, jejíž zadávací řízení bylo zahájeno po 1. lednu 2021. Podle ustanovení § 157 stavebního zákona je stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě povinen vést zhotovitel stavby u stavby prováděné svépomocí stavebníkem. Povinnost zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě může stavebník splnit dvěma způsoby, a to buď na základě dohody nebo smlouvy se zhotovitelem, jejímž předmětem bude závazek zhotovitele vést stavební deník v elektronické formě, anebo tak, že sám zajistí převod zápisů ve stavebním deníku do elektronické formy. Odpovědnost stavebníka vyplývající z ustanovení § 152 odst. 6 stavebního zákona tímto totiž není dotčena. Tolik stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj. Já k němu jenom doplním, že ta informace o nabytí platnosti elektronického razítka 1. července 2023 již neplatí, v rámci digitalizačního balíčku Depo jsme ji posunuli na 1. 1. 2022. ČKAI na základě tohoto stanoviska dále dovozuje, že ze stanoviska (nesrozumitelné) vyplývá, že stavebník nadlimitní veřejné zakázky bude muset až do 1. července 2023, tedy teď nově do 1. 1. 2022, papírový stavební deník konvertovat do autorizované elektronické podoby jako celek podle zákona 300/2008. Chybí totiž elektronické autorizační razítko i přechodné ustanovení.
Nyní krátce ocituji z analýzy, kterou si nechala zpracovat společnost First Information Systems k aktuální situaci z pohledu stavebníka. K dispozici je veřejně na internetu. Dovolte mi přeskočit ty úvodní informace a začít rovnou u části druhé, nazvané Relevantní právní úprava. Ustanovení § 157 odst. 2 zákona 183, stavebního zákona, stanoví, že jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. To už víme. Tak a tady: v příloze číslo 9 vyhlášky číslo 499/2006 o dokumentaci staveb jsou stanovené náležitosti a způsob vedení stavebního deníku uvedeny. Odstavec C přílohy mimo jiné stanoví, že a) stavební deník musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám a musí obsahovat originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Musí mít číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa. b) Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne. A za c), v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.
Ustanovení § 5 zákona 297/2016, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, stanovuje, že k podepsání elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ustanovení § 6 zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, stanovuje, že k podpisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právě jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se pak dle tohoto zákona rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
Právní posouzení. Jelikož vyhláška 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, elektronické stavební deníky výslovně upravuje, jsme přesvědčeni, že o možnosti vést stavební deník v elektronické formě nemůže být pochyb. Výklad všech souvisejících předpisů pak musí být takový, aby byl tento postup umožněn. Opačný postup by byl v rozporu s principy jednoty a racionality právního řádu. Případné nejasnosti ve výkladu pak nemůžou být přičítány adresátům právních norem. Srovnej k tomu např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky, spisová značka 1US643/06 ze dne 13. 9. 2007, kde bylo výslovně judikováno, že, cituji: Veřejná moc nemůže využívat nejasnosti právní úpravy, kterou sama vyvolala.
Základní předpoklady pro vedení elektronického stavebního deníku jsou upraveny v § 157 stavebního zákona ve spojení s přílohou číslo 9 vyhlášky. Vyhláška stanoví, že stavební deník nemůže být veden v elektronické podobě, jen pokud jsou všechny zúčastněné osoby vlastníky elektronického podpisu, zatímco definici elektronického podpisu nalezneme v zákoně 297/2016. O tom jsem už hovořil. Přestože je stavební deník považován za úkon vůči orgánu veřejné moci, použije se pro účely vyhlášky definice elektronického podpisu dle § 6 zákona 297/2016 Sb. Uznávaným elektronickým podpisem, kterým lze podepisovat elektronický stavební deník, se tak rozumí pouze zaručený elektronický podpis zakončený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Jiné druhy elektronických podpisů jako biometrický podpis, neautorizované certifikáty apod., nelze pro podpis elektronického stavebního deníku využít.
Pojem zúčastněné osoby není zákonem nikde definovaný, proto je zapotřebí jej vyložit v kontextu dotčených právních předpisů. Domníváme se, že je na místě použít spíše restriktivního výkladu ve smyslu výše uvedených principů a judikatury, dle kterého není osobou zúčastněnou každá osoba nacházející se na staveništi, ale pouze ty osoby, které jsou oprávněné, resp. povinné pořizovat záznamy do stavebních deníků dle § 157, resp. 158 stavebního zákona. Tímto výkladem bychom tedy zúžili okruh účastněných osob na stavebníka, stavbyvedoucí, osobu vykonávající stavební dozor, osobu provádějící kontrolní prohlídku stavby a osobu odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských prací, popř. další osoby vypočtené ve výše uvedených paragrafech.
Zatímco stát, územní samosprávní celek, či jiný veřejnoprávní subjekt podepisuje elektronický dokument ze zákona vždy uznávaným elektronickým podpisem - § 5 zákona 297/2016 - soukromé osoby povinnost vlastnit elektronický podpis nemají. Není tedy vyloučeno, že v průběhu provádění stavby vyjde najevo, že některá z osob zúčastněných není oprávněná uznávané elektronický podpis využívat. Jak v takovém případě postupovat?
Máme za to, že situace, kdy některá ze zúčastněných osob nemůže v určité chvíli záznam ve stavebním deníku elektronickým podepsat, není nepřekonatelnou překážkou pro vedení elektronického stavebního deníku. Domníváme se, že dokument podepsaný uznávaným elektronickým podpisem lze nahradit autorizovanou konverzí originálu listinného dokumentu. Autorizovanou konverzí si dokument zachová sílu elektronického originálu a zároveň je zaručena je nezměnitelnost.
Listinná verze dokumentu by tak byla v této situaci nejprve podepsána osobou k tomu oprávněnou v písemné podobě, následně by byla provedena autorizovaná konverze dokumentu do elektronické verze, například prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT na městském úřadě, u notáře, advokáta a podobně. Takto zkonvertovaný dokument by se posléze připojil k elektronickému stavebnímu deníku jako elektronický záznam.
Vyhláška totiž výslovně umožňuje, aby provedení zápisu do stavebního deníku proběhlo nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracovalo. Z tohoto pohledu tedy dojde k tomu, že listinný dokument bude převeden do elektronické formy a následně doje k elektronickému zápisu do elektronického stavebního deníku ve vyhláškou stanoveném limitu. Nebude se tak jednat o kombinovaný stavební deník, který by kombinoval písemné a elektronické zápisy, ale stále o deník čistě elektronický.
Na shora uvedeném nic nemění ustanovení vyhlášky, které říká, že osoby vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158, stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Taktéž platí při změně těchto osob v průběhu stavby.
Ačkoliv právní předpisy neznají elektronický ekvivalent otisku razítka, jsme toho názoru, že výše citované ustanovení vedení elektronického stavebního deníku nijak nebrání. Také tyto dokumenty mohou být nejprve vytvořeny v listinné podobě, následně konvertovány, včetně otisků razítek, prostřednictvím autorizované osoby, jak je uvedeno v bodě 3.7 tohoto stanoviska.
Podle našeho názoru je rozhodnutí, aby tato osoba vlastnila elektronický podpis, protože to je jediný požadavek uvedený v právních předpisech. Podle našeho názoru není možné nad rámec příslušných právních předpisů tyto požadavky rozšiřovat nad splnitelnou mez. Například elektronické razítko, které neexistuje. Jak již bylo výše uvedeno, jediný ústavně konformní právních předpisů je takový, aby bylo reálně možné stavební deník elektronicky skutečně vést.
I přes výše uvedené se ale domníváme, že by tento postup měl být spíše výjimkou, než pravidlem. Veškeré dokumenty by měly být primárně autorizovány pomocí uznávaného elektronického podpisu, nikoliv konverzí. Ta by měla být použita pouze jako nouzový postup. Já se s tímto hodnocením mimochodem ztotožňuji.
Přístup k elektronickému stavebnímu deníku na staveništi. Kromě uvedeného nelze opomenout ani další podmínky vedení pro stavební deník stanovené zákonem. Vzhledem ke specifičnosti elektronického stavebního deníku je potřeba zmínit především podmínku přístupnosti stavebního deníku na staveništi po celou dobu průběhu práce všem oprávněným osobám. Podle našeho názoru je tato podmínka splnitelná i například prostřednictvím dálkového přístupu ke cloudové službě.
Ostatní náležitosti elektronického stavebního deníku, jako například číslování stran, absence volných míst, či provedení zápisu do stavebního deníku nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracovalo, se svou povahou od náležitosti stavebního deníku v listinné podobě v podstatě neliší a jejich realizace je spíše technickou otázkou. To však nemění nic na skutečnosti, že tyto podmínky musí být při vedení elektronického stavebního deníku také dodržen.
Závěrem. Vedení stavebního deníku v elektronické podobě je za splnění zákonných předpokladů podle našeho názoru možné. Výklad všech souvisejících předpisů pak musí být takový, aby tento postup byl reálně možný.
Za druhé. Základním předpokladem pro možnost vedení elektronického stavebního deníku je skutečnost, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu. To je především stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoby provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoby odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských prací. V případě státu a správních orgánů lze tuto podmínku podle našeho názoru považovat za automaticky splněnou.
Za třetí. Pro případ, že by bylo třeba provést do elektronického stavebního deníku záznam a podepsat ho osobou, u které to přes výše uvedené není právně možné, lze podle našeho názoru postupovat tak, že bude vyhotoven listinný záznam, který bude následně autorizovanou konverzí listinného originálu převeden do elektronické podoby, která bude posléze ve lhůtě stanovené příslušnou vyhláškou - to je do druhého dne - do stavebního deníku vložena. Pro společnost First information systems zpracovává právní kancelář Kruták & Partners.
Na tyto závažné skutečnosti jsme byli nuceni reagovat, jak už jsem říkal, přípravou pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, takzvané DEPO, sněmovní tisk 756. Zde v této části 163., která reprezentuje změnu zákona č. 47/2020, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu, stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Prostřednictvím tohoto nosiče jsme posunuli účinnost ustanovení části čtvrté, tedy té upravující elektronické razítko, která nově nyní nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Ještě k výše uvedenému stanovisku ČKAIT. Musím dodat několik poznámek. Za prvé. To stanovisko se netýká námi prosazené povinnosti vést stavební deník elektronicky. To se týká elektronického stavebního deníku jako takového. Tato Sněmovna poslední novelou vůbec nesáhla na to, jak se má elektronický stavební deník vést, nebo jaké požadavky jsou na podpis projektanta. To všechno už dávno platí a dělá se to dobrovolně zcela běžně.
Elektronický stavební deník už je ve své vyhlášce zakotvený 14 let. Pokud by to byla skutečně pravda, co se ve stanovisku, které jsem ocitoval, píše, v tom předchozím, tak to neplatí od 1. ledna 2021, ale už od 1. ledna 2007, kdy vyhláška poprvé připustila možnost vést stavební deník elektronicky. Snad zde nebude nikdo tvrdit, že 14 let se elektronicky deníky vedly tak, že se dělaly na papír a pak se na Czech POINTu skenovaly.
Než však 1. 1. 2022 začne platit možnost využívat elektronické razítko, dovolím si ještě jednou nastínit ten možný postup, který by šlo uplatnit již v tomto roce. Víme, že od 1. ledna 2021 stanovuje stavební zákon povinnost u stavby - bla, bla, bla - stavebním režimu vést deník v elektronické podobě. Pardon, to přeskočím. Podle autorizačního zákona osoby autorizované podle tohoto zákona opatřují dokumenty v souvislosti s výkonem jejich činnosti autorizačním razítkem.
Ze stanoviska MMR, ze kterého jsem citoval výše vyplývá, že stavebník bude muset v přechodném období vést stavební deník v listinné podobě a průběžně konvertovat do elektronické podoby jako celek podle zákona 300/2008. Tento postup nicméně ve finále popírá účel zákona a to zajistit vedení plnohodnotného elektronického stavebního deníku. Zhojení absence elektronického razítka by přitom bylo možné i jiným postupem, než navrhuje MMR ve svém stanovisku.
To je má otázka zde na paní ministryni, zda by tato změna výkladu podle ní byla možná. A sice stavební deník jako dokument by byl opatřen titulní stranou originálně vyhotovenou v listinné podobě opatřenou autorizačním razítkem autorizované osoby, která provádí zápisy do tohoto deníku. Tato titulní strana by byla řádně konvertovaná do elektronické podoby podle zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech. Jednalo by se tedy o titulní stranu obsahující elektronickou verzi původního razítka na listině.
Integrita stavebního deníku, tedy svázání této titulní strany se zbytkem stavebního deníku, který by byl veden již pouze elektronicky, by bylo možné využitím technologie uznávaných elektronických podpisů.
Autorizovaná osoba by elektronicky podepsala uznávaným elektronickým podpisem jednak titulní stranu deníku s otiskem svého razítka a dále by takto podepisovala záznamy do stavebního deníku. Stavební deník by tedy byl opatřen autorizačním razítkem ve smyslu autorizačního zákona na titulní konvertované straně, ale bylo by jej možné prakticky vést v plnohodnotné podobě s využitím uznávaných elektronických podpisů. Ztotožnění tohoto dokumentu a razítka by přitom autorizovaná osoba mohla provést kdykoliv, a to podpisem titulní strany dokumentu svým razítkem a svým uznávaným elektronickým podpisem.
Já mám tady poslední tři věty. Myslíte, že bych to mohl dočíst?
Vzhledem k tomu, že právní předpisy nedosahují, neobsahují žádné další požadavky na elektronickou podobu či formu stavebního deníku, lze jej při přiměřeném dodržení požadavků na obsahové náležitosti listinného stavebního deníku vést v jakémkoli elektronickém formátu či softwaru.
S tímto návrhem se kromě MMR chci ještě obrátit na Ministerstvo vnitra, neboť autorizační zákon je v jeho gesci. Nicméně stanovisko MMR bude, troufnu si říct, kruciální. Věřím, že tento postup by MMR mohlo přijmout za svůj a umožnilo by praktický a racionální výklad daného ustanovení, který je v podmínkách demokratického právního státu zakotveného v článku 1 Ústavy žádoucí.
Děkuji za pozornost i za případnou odpověď.
