Já nechci, aby to vypadalo tak, že ten svět je černo-bílý. Někdo je ten, kdo chrání ty pacienty, a někdo je ten, kdo je nechrání. Přece to není nic proti pacientům. Já jenom říkám, že ten výstřel je prostě veden špatným směrem.

Dám příklad. Tuším, že to je v zákoně o spotřebitelském úvěru, kde je jasně napsáno, co všechno musí obsahovat reklama na úvěr. Protože dřív se to také zneužívalo. Prostě se tam dala úroková sazba. Všichni víme, úroková sazba může být nula a ten člověk se pak nedoplatí. Takže tam musí být dneska výše RPSN, výše měsíční splátky, musí tam být, kolik ten člověk přeplatí. A víte, jak to stejně dopadlo? Takhle je to regulováno. A stejně to dopadlo tak - a já to při svých přednáškách ukazuji - půlminutovou reklamu a tahle ta informace je těch pět řádků, když si to zastavíte, těch posledních deset vteřin dole. Doporučuji všem. Takže ono ne vždy jde regulovat všechno.

Já s tím, co říkali moji všichni předřečníci z klubu hnutí ANO, souhlasím, ale ať se to řeší někde jinde, ať se to řeší směrem k tomu zadavateli. Ať ten má nějaké povinnosti. Neumím si představit praxi, že ten, kdo šíří tu reklamu, tak může jít do vnitřností. On může zkontrolovat, jestli ten zadavatel dodržel všechny zákonné předpoklady, to ano. Ale nemůže jít přece do vnitřností zkoumání, jestli to má ty či ony prvky.

Kdybych dal jiný příklad, ať to není jen o financích. Když si koupím auto na základě reklamy, kdy mi bude namlouváno, že je nejbezpečnější, a pak se mi něco stane, tak se přece také nemůžu vymlouvat na to, že jsem si to auto koupil na základě reklamy a myslel jsem, že to je nejbezpečnější vůz na trhu. Jinými slovy, rozumím tomu pozitivnímu záměru, nemám nic proti spotřebitelům a proti klientům samozřejmě, ale pojďme to řešit správným směrem.