Hned v prvním roce členství dle podrobného rozboru příspěvků z ČR do EU a dotací EU do ČR se díky procentu z HDP, přerozdělování zemědělských dotací a slevě pro Velkou Británii jsme se stali čistými plátci. Dle statistik MF ČR jsme v roce 2004 zaplatili na všech odvodech 25109 mil. Kč a zpět získali 24728 mil. Kč, tedy dotovali jsme EU téměř 400 mil. Kč. V této sumě jsou samozřejmě i další odvody ČR např. do EIB, cla nebo splátka ECB ve výši 176 mil. Kč
Jakým přínosem byly pro naši zemi evropské fondy v období 2007–2013?
Dle hodnocení expertů představují Evropské fondy obrovský přínos, expertní odhady ukazují, že díky nim je o víc než o jeden až dva procentní body vyšší roční růst HDP nebo chcete-li nižší pokles, než by byl bez těchto prostředků. Ve skončeném programovém období 2007–2013 bylo k dispozici více než 800 miliard korun. Přínosem byla obrovská zkušenost se samotnou realizací projektů a strategickým řízením, všechny to mělo učit lépe nakládat s veřejnými prostředky.
Ve zmíněném programovém období bylo 24 operačních programů. Ministerstvo pro místní rozvoj jako národní koordinátor pravidelně sledovalo a vyhodnocovalo stav všech operačních programů. Velmi rizikové byly operační programy Životní prostředí, Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný OP, ROP Severozápad, Praha Adaptabilita a Technická pomoc.
Součástí operačních programů byly i ROPy. Regionální operační programy byly zaměřeny na investice na úrovni regionů a rozhodovalo se o nich na úrovni Regionálních rad regionů soudržnosti. Významné problémy se dotkly především dvou z nich, neznamená to tedy, že by jako celek nefungovaly. Mají ale svá specifická rizika, tak jako ostatní programy. Hlavní příčinou problémů byl nedostatečně nastavený kontrolní a auditní systém, svou roli v tom do jisté míry sehrála také úmyslná pochybení jednotlivců. Této situaci bohužel nahrávala i složitost systému přidělování dotací. Praxe ukázala výhodu ROPů i v rychlosti administrace, ale ani tento model nedokázal účinně řešit všechny regionální problémy. I přes existenci regionálních operačních programů docházelo ke zvětšování rozdílů mezi jednotlivými regiony republiky a tudíž zcela nenaplnily jeden ze základních cílů politiky soudržnosti. V čerpání peněz z Evropské unie patří Česká republika k těm nejhorším. Nyní se hovoří, že ČR nevyčerpá až 70 miliard Kč.
K celé situaci již od počátku přispělo dlouhodobě pomalé čerpání evropských fondů v České republice. Některým operačním programům se nedaří dosáhnout na roční limity čerpání a tím nenávratně přišly o část evropských finančních prostředků. Rok 2013 byl kritický, protože se sešly termíny pro dočerpání alokací z let 2010 a 2011, tedy dvojnásobný objem finančních prostředků. Česká republika neměla výjimku jako Slovensko a Rumunsko, které mohly čerpání protáhnout na tři roky, tedy mají o rok déle na využití přidělených prostředků.
K určitému „chaosu“ při využívání fondů došlo také tím, že stejně jako stávající nové programové období začalo předchozí programové období se zpožděním. Aby se využilo co nejvíce prostředků z fondů, narychlo se připravovaly projekty, které nebyly nejpotřebnější, ale bylo je možno rychle realizovat a získat tak dotace. Nešlo se tedy cestou efektivity a potřebnosti, ale cestou rychlosti a možnosti čerpání tzv. „levných peněz“. Když to přeženu, tak máme v některých místech „levně postavené“ akvaparky, ale není k nim přístup po sjízdné komunikaci (prosím chápejte jako imaginární příklad). Navíc systém přípravy a vlastní realizace podmíněné výběrovými řízeními dle naprosto nevyhovujícího zákona o veřejných zakázkách nyní přináší „ovoce“ příjemcům dotací ve formě odvodů a platebních výměrů za někdy směšné závady, které byly ale zpravidla závadami až při následné kontrole.
Kvůli nedostatkům v nastavení kontrolního a auditního systému pozastavila Evropská komise plošné čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů. Kvůli chybovosti v projektech vyšší než je přípustná dvouprocentní hranice byly Evropskou komisí navrženy finanční opravy, tedy korekce, v některých operačních programech. Hrubým odhadem se zatím jedná o dvě až tři procenta částky pro programové období 2007–2013. Peníze z těchto finančních oprav byly vráceny zpět do jejich rozpočtů a mohly za ně být realizovány další projekty. Přesto nebo právě proto je ČR nyní v situaci, kdy bude pravděpodobně nevyužito již zmiňovaných 70 miliard Kč.
Prioritami programového období 2014 – 2020 jsou růst a zaměstnanost. Stanoveno bylo jedenáct cílů, které bude z Evropských strukturálních a investičních fondů možné podporovat. ČR se tedy soustředí na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, sociální začleňování a boj s chudobou a integrovaný územní rozvoj. Z uvedeného vyplývá, že již nebude možné platit z fondů vše jako v minulém programovém období. Připravuje se také nový monitorovací systém, který umožní sledovat nové výzvy na jednom místě, vše vyřídit elektronicky a tím by se mělo zrychlit a zefektivnit vyřizování žádostí. Důraz bude na využití integrovaných nástrojů – integrované územní investice a integrované plány rozvoje území.
Ing. Pavel Hojda, stínový ministr průmyslu, obchodu a dopravy KSČM
