Možná něco mezi Zemanem a Klausem... Ke Klausovi můžeme mít spoustu výhrad: nezvládnutou privatizaci a levný rozprodej národního bohatství, amnestii či to, že podepsal Lisabonskou smlouvu a podal přihlášku do Evropské unie. Ale určitě se jako prezident choval jako státník a myslím, že mnoho z těch, kteří ho moc nemuseli jako premiéra či předsedu ODS, ho pak uznávali jako prezidenta. Bohužel si to na závěr velmi pokazil amnestií, Lisabonskou smlouvou nebo chilským perem. Dnes má někdy dobré postřehy, ale řekl bych, že někdy dost zbytečně rýpe a štve ho, že hlavní prapor vlastenectví a odboje proti EU převzala SPD. Také mu někdy právem byla vyčítána arogance. Ale snažil se, minimálně ve srovnání s pravdoláskaři a socany, hájit národní zájmy.

Zeman i Klaus mají podobné to, že jsou oba vzdělaní a oba hájí národní zájmy. Na Zemanovi se mi líbí, že je více lidový a neprosazuje bezbřehý ekonomický liberalismus. Zemanovi lze vyčíst, že se někdy chová až moc drsně, i když na druhou stranu, někdy je to potřeba.

Každopádně ze současných politiků jich moc nedosahuje úrovně ani Zemana, ani Klause. Možná paradoxně Tomio Okamura svou lidovostí a svým bojem za národní zájmy i svou pracovitostí a zaťatostí. Andrej Babiš se bohužel vždy nakonec skloní před Bruselem, i když se bije v prsa, jak hájí národní zájmy. Generál Petr Pavel jako kariérní komunista a potom kariérní vlezdobruselista by též nebyl dobrou volbou. Do Ameriky jezdila „na školení“ i Lenka Bradáčová. Paní Němcová by mohla spíš odejít na odpočinek a Tchaj-wanec Vystrčil je poněkud trapný a směšný. Možná se v ODS tito dva požerou mezi sebou. :-)

Takže to vidím docela bídně. A kdyby šel Tomio na prezidenta, kdo by pak dělal premiéra? :-)