Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, když přišlo téma hospodaření České televize, tak já jsem se samozřejmě také na to podíval a hned velmi krátce jsem zjistil, že tady ve státě dánském není něco v pořádku. Následně na to, abych nebyl nařčen z nějaké předpojatosti, tak jsem si zadal svůj vlastní nezávislý externí audit na hospodaření České televize. Zároveň jsem tam položil jako základní otázky, které jsem si myslel, že jsou naprosto zásadní. A první otázka, kterou jsem na auditory položil, byla, zda je hospodaření České televize vyrovnané, nebo deficitní. Já jsem věděl, že je deficitní, protože když se podíváte na trendy od roku 2011 do roku 2018, tak ty trendy jsou naprosto zřejmé. Výsledky, aniž bych chtěl tady jakkoli zasahovat do fungování České televize, jsou naprosto zřejmé. Za toto období, i když se bavíme o výročních zprávách roku 2016 a roku 2017, ale říkám, že jsou ty trendy naprosto zásadní, z České televize, z jejich finančního majetku, jinými slovy účty v bankách zhruba vytekly dvě miliardy Kč. Ty dvě miliardy Kč jsou dány tím, že samozřejmě hospodaření České televize je opravdu reálně deficitní. Když se podíváte i na výsledovky roku 2016 a 2017, tak tam vidíte zhruba každý rok v běžném roce - půl miliardy ztráta, která je nicméně pak vyrovnána tím, že se vyrovnává fondem televizních poplatků. To jsou zásadní věci, které pak samozřejmě mě vedly k tomu, že jsem se začal dívat na celé hospodaření České televize detailněji a detailněji a narážel jsem stále na více a více pochybností. Nikoliv pochybností, ale prostě číslo je číslo a tak jak jsem říkal na tom semináři, který vyvolala Česká televize, na kterém se zúčastnilo zhruba 60 poslanců, tak jsem tam kladl otázky a v podstatě na žádnou z těch otázek Rada České televize, která je vlastně kontrolním orgánem České televize, nebyla schopna odpovědět. Odpovídali naprosto formálně a nebyli schopni odpovědět na žádnou konkrétní otázku, kterou jsem položil.
Číslo je číslo, zvlášť když je vedeno naprosto korektním auditem Ernst and Young, tam ten problém já vůbec nevidím, to je prostě auditová organizace, která vám sepíše, že všechno děláte korektně, všechno děláte správně. A není to otázkou toho, jestli Česká televize jim položila otázku, jestli hospodaření České televize je do budoucna takto udržitelné v daném stavu. Ale prostě udělali účetní audit. A všichni víme, co to je účetní audit. Samozřejmě srovnají zákon a srovnají jednotlivá čísla, jestli odpovídají realitě. A to odpovídá realitě. Proto já naprosto jednoznačně důvěřuji auditu Ernst and Young, stejně tak jak důvěřuji tomu, co sám jsem nahledal, protože samozřejmě v tom byznysu už dělám léta, i když uznávám, že Česká televize není úplně klasický byznys. Ale na to, že má sedm miliard - zhruba, necelých sedm miliard - obratu, tak aby každý rok ztrácela zhruba půl miliardy, někde mezi 300 až 500 milionů každý rok, a dováděla to překrytím fondu televizních poplatků a svým finančním majetkem, tak je to alarmující pro všechny z vás. Protože to jsou veřejné peníze, jsou to peníze koncesionářů a samozřejmě když si přečtete jednotlivé zprávy, tak tam je všude v podstatě explicitně napsáno, že pokud se nezvednou velmi záhy koncesionářské poplatky, tak Česká televize bude mít hospodaření prakticky vedoucí do krize. A jestliže se podíváme na jednotlivé konkrétní částky, tak jak jsem říkal, např. finanční majetek z 3,8 miliardy, nebudu tady říkat úplně přesně ty konkrétnosti, které ale přesně vím, tak mají teď na majetku, respektive na finančním majetku 1,8 miliardy Kč.
Zároveň když se podíváte do bilance, tak mají závazky do roku 2022 a dále, což je další záležitost otazníku, tak mají nasmlouvané především třeba sportovní přenosy, což každý bezpochyby vítá, ale ty závazky jsou ve výši 1,2 miliardy Kč - zhruba. A když se podíváte, což přiznali taktéž na tom semináři, co je bude stát převod televize na DBT2, tak přiznali, že ty investice budou zhruba v rozsahu 1,4 miliardy Kč. Takže už vidíte, že z hlediska cash flow je to samozřejmě situace dlouhodobě neudržitelná, pokud management, respektive Rada České televize nepřivede management k tomu, že je potřeba ušetřit každý rok půl miliardy Kč.
Je nutné si tam uvědomit několik zásadních věcí, do kterých jsem ještě samozřejmě nemohl ani zasáhnout, a to je, v jakém stavu jsou nákupy jednotlivých služeb, jednotlivých položek, protože např. v ostatních službách mají v roce 2018 418 mil. Kč. Je potřeba se také podívat, proč mají pohledávky delší než 365 dní zhruba 37 milionů v roce 2016, 36 milionů v roce 2017 a 35 milionů v roce 2018, a každý rok na ně dělají opravné položky. Jak je možné, že management tyto peníze nevymáhá po svých dlužnících. Takže to je z hlediska samotné bilance.
Z hlediska samotné výsledovky, když se na to podíváte, tak je naprosto zřejmé, že to, co se deklarovalo Radou České televize, že hospodaření je vyrovnané, tak není to pravda, je deficitní a nakonec se to tam také dočtete, že je deficitní. Protože tam jsou uvedeny konkrétní částky.
Takže co s tím? Na semináři jsem kladl konkrétní otázky, slova tam padala poměrně široká, řekl bych, že to mělo charakter spíš takový, že Rada České televize je spíš takové panoptikum lidí, kteří si hrají na to, že nějakým způsobem kontrolují ředitele České televize. Já nezpochybňuji jejich profesionalitu v jejích jednotlivých částech. Já zpochybňuji profesionalitu v tom, že oni mají kontrolovat hospodaření České televize a možná i nějaké strategické směry. A je zcela evidentní, že to neprokázali.
Když se podíváte na samotné odpisy, tak odpisy jsou v posledních sedmi letech 3,4 miliardy Kč a investice jsou ve výši 3 miliardy Kč. Takže i ta informace o tom, že Česká televize významně investuje, je nepravdivá. Ona sžírá sama sebe, když se podívám i do výsledku auditu, který já jsem zadal, ještě jednou opakuji, zadal jsem a zaplatil jsem ho ze svých vlastních peněz, tak ta odpověď na moji první otázku, jestli je hospodaření vyrovnané či deficitní, tak je napsáno jednoznačně - z pohledu právních předpisů lze hospodaření klasifikovat jako vyrovnané. Je zde nutno však podotknout, že z pohledu reálné ekonomiky, z pohledu podnikatelského dochází ke krytí nákladů z naspořených zdrojů minulých období, a zde je markantní pokles těchto zdrojů, kdy dochází ke stravování sama sebe. Jinými slovy skutečně Česká televize žije z minulosti, žije z podstaty a jak jsem říkal, pokud neušetří půl miliardy ročně, velmi záhy bude naprosto jasné, že v průběhu následujících dvou až tří let to dopadne na všechny občany v České republice, kteří mají televizi, a bude muset být zvednutí koncesionářských poplatků.
Je to tak. Já nechci kritizovat Českou televizi za cokoli, co oni dělají. Jenom tady stále hovořím o těch faktech, která vycházejí z výroční zprávy. A myslím si, že v tomto je naprosto zřejmé, že já pro hospodaření České televize, byť je to tedy označené rok 2016, 2017, opravdu hlasovat nemohu. Tohle to není v pořádku.
To, co Česká televize má samozřejmě za některé problémy, které nejsou vázány možná snad úplně managementem jako takovým, je nutné korektně říct, že mají taková některá residua minulosti, například že mají hasičský sbor o 50 členech, že mají Kavčí hory, které jsou zbytnělé. A nerozumím tomu, proč dodneška nepřišli aspoň s myšlenkou, že se sestěhují do jedné budovy. Dneska celý svět je digitalizován. Proč tam furt zaměstnávají trvale tři tisíce zaměstnanců? Jenom pro zajímavost, mzdy dělají České televize kmenových zaměstnanců 33 %. A k tomu mají nasmlouvaných dalších tisíce lidí externistů, které nedokážu ještě z těch výročních zpráv vyhodnotit, kolik každý z nich bere.
Takže celý ten obraz vlastně ukazuje naprosto na jasné věci, které bych shrnul asi do následujících čtyř bodů, možná pěti bodů. Je to takový řekněme smrtící mix pomalu umírající organizace.
První bod už jsem říkal, a to jsou závazky, které jsou ve výši zhruba 1,2 miliardy korun.
Druhá položka je odpisy versus investice, už jsem o tom hovořil, plus samotné provozní náklady investic.
Třetí záležitost je to, co je naprosto zřejmé a vidíte to během tří minut, když se na to podíváte, a to je ten pokles finančního majetku zhruba o 2 miliardy korun od roku 2011. Samotné mzdy zaměstnanců 33 % z celkových výnosu, což je jasné, že pokud to není firma typu softwarové firmy, anebo nějaké kreativní firmy, tak s 33 % mzdových nákladů nepřežije žádná firma na světě.
A pak už jsou takové zajímavé položky jako ostatní služby, které jsou třeba ve výši 408 milionů. A mohli bychom to pitvat dále a dále a tnout do všech živých jednotlivých tekoucích krví orgánů v té společnosti a v každém bych našel nějaké pochybení, anebo nějakou řekněme slušně nehospodárnost.
A to je celkové moje hodnocení, které je podloženo i tím nezávislým auditem, který samozřejmě je nejjednodušší vždycky zpochybnit. Ale mě určitě nikdo zpochybňovat nebude, protože já si myslím, že tomu rozumím.
A musím ještě přiznat jednu věc, protože všichni jste to věděli a každý z vás mě tady zastavoval, že pan Dvořák mě oslovil, jestli by si se mnou mohl udělat včera schůzku. A já samozřejmě nejsem člověk, který by se před kýmkoli schovával, takže jsem si tu schůzku s ním udělal. A zkritizoval jsem ho mnohem tvrději než to, co teď tady říkám ve Sněmovně, protože vím ještě řadu dalších a dalších detailů, které mi ale nepřipadá slušné tady vůbec zveřejňovat, protože některé věci jako odměny za vyrovnané hospodaření, to by mi připadalo podpásové, abych před vámi hovořil, jaké odměny si tam vypláceli. Ale celkový obraz je naprosto zřejmý a je to opravdu nezbytné udělat s Českou televizí turn around a je potřeba v České televizi zavést pořádek.
Samozřejmě že někdo může říct, že nepořádek je v řadě různých státních či polostátních organizací. To je samozřejmě možné. Ale teď se bavíme o České televizi. A jestli někdo chce slyšet pravdu, tak jsem se ji vám pokusil zprostředkovat. Děkuji vám za pozornost. Děkuju. (Velký potlesk poslanců ANO a SPD.)
