Ano, děkuji. Dámy a pánové. Víte, já bych se na to radši podíval prostřednictvím trhu, co si přeje trh. My jsme zhruba asi před dvaceti roky na Sdružení automobilového průmyslu připravili takovou koncepci technického vzdělávání od mateřských školek přes základní školy, přes střední školy a vysoké školy a nakonec i doktorské studium. Stejně tak nakonec to pak převzala i tady tu rétoriku tady tohoto směru technického vzdělávání Svaz průmyslu a dopravy. Všichni podnikatelé, všechny firmy, které směřují k tomu, co dneska Českou republiku podporuje, a to je vlastně průmysl a jeho návazné a paralelní pilíře. Uvědomme si, že průmysl dělá pro Českou republiku zhruba 35 % hrubého domácího produktu. A dneska vzdělanost v oblasti technického vzdělání, i když odečteme od toho ty kvazi technické obory, které jsou ve středních školách, tak vlastně vzdělávání je spíš jenom v oblasti zhruba 18 % studentů, kteří jsou opravdu technicky vzděláni.
A teď navazuji na to, co říkal nakonec i tady pan profesor Vondrák prostřednictvím předsedajícího, co říkal Martin Kolovratník a nakonec, co říkal i pan kolega Václav Klaus prostřednictvím předsedajícího, my něco školíme odmala a snažíme se to samozřejmě technicky směřovat k tomu, aby ta budoucnost České republiky, která je malinká zemička na světě, a my jen máme šanci se uživit pouze v některém směru, ne ve všech směrem toho vějíře vzdělávání, který dneska už máme, tak probůh, to přece není možné, abychom odstoupili právě ve vazbě na to, když potřebujete nejenom v oborech průmyslu, ale potravinářství, zemědělství a nakonec i v těch průmyslech stále více dynamicky se rozvíjející jako zdravotnictví, tak potřebujeme prostě mít technickou přírodovědnou vzdělanost podpořenou maturitou z matematiky.
Všichni si to přejí tady v České republice, všichni o tom hovoříme. A my, kteří jsme vzděláni v sedmdesátých a osmdesátých letech, tak si přece všichni pamatujeme, jak jsme měli vysoké nároky. A pokud ty vysoké nároky nezměníme a budeme stále jít tou cestou, že umožníme vysokoškolské vzdělání 60 % lidí, tak kde máme tu přirozenou Gaussovu křivku, kde vysokou školou by měli projít opravdu lidé, kteří na to mají. A maturita z matematiky je prosím vás samozřejmě jeden z přirozených výběrů a filtrů toho, kdo na tu vysokou školu se dostane. To si přiznejme. To přece není špatně, když 20 nebo 30 % studentů neudělá maturitu z matematiky. No tak prostě na to nemají. A budou pracovat například v oboru zdravotní sestra, ale bez maturity z matematiky. Vždyť v čem je problém? Akorát nebude studovat vysokou školu, protože ten člověk na to prostě neměl.
A další věc je, když se na to podíváte z hlediska filozofie a z hlediska psychologie osobnosti, tak onkologie lidské psychiky říká, že když postavíte nějakou vyšší bariéru, tak bifurkace lidské osobnosti pak ukáže, že tu bariéru jsme schopni překonat. Ti, kteří chtějí. Ti, kteří nechtějí, tak jí nepřekonají. Ale ti, kteří chtějí, tak není vůbec problém, aby tu maturitu z matematiky udělali. A my si vzpomeňme, co jsme tenkrát v sedmdesátých a osmdesátých letech museli.
Na středních školách přece nebyl problém, abychom derivovali a integrovali nakonec i v trojnásobném integrálu. A pak, když jsme potřebovali vysokou školu a potřebovali jsme udělat např. u prof. Novotného zkoušku z pružnosti a pevnosti, tak jsme byli schopni integrovat nakonec i v polárních souřadnicích, protože - a do dneška si na to pamatuji a do dneška jsem aplikačně - jinak tu firmu bych neposunul tam, kde je dneska. Děkuji. (Hluk v sále.)
