zkusme oddělit formu a obsah. To, co už tady padlo, že se vykostil nějaký návrh zákona a vložilo se to do jiného, už tady zaznělo, že občas se to stává, tak to je ta formální stránka věci. Možná byla dána tím, že paní ministryně měla snahu, aby se ten celý proces urychlil. Ale zkusme se podívat na tu obsahovou stránku věci. Celá Česká republika pravděpodobně ví, že nejdřív mělo být A a to A mělo být eNeschopenka, a to byla podmínka nutná, nikoliv dostačující pro to, aby se zrušila karenční doba. Položme si otázku, kdo je konečný zákazník v tom lobbistickém řetězci. Občan, zaměstnanec - lékař a konečným zákazníkem je přece podnikatel resp. firma, která toho zaměstnance zaměstnává. A ta eNeschopenka vlastně slouží pro to, aby ta firma věděla a mohla se okamžitě zařídit pro to, aby mohla zajistit svoje zakázky. Nakonec když to nepřímo řeknu, tak vlastně konečným zákazníkem je nakonec ministryně financí, a to je výběr daní a Česká republika jako taková a nakonec my všichni, jako poslanci jsme z toho přece placeni.
A co se vlastně stalo. Nejdřív se stalo B a teď se diskutuje o tom, zda to A bude v nějaké podobě. Já si myslím, že občas je nutné přiznat, že člověk udělá chybu a že ta chyba se tady stala v průběhu těch předcházejících - řekněme - tří čtyř měsíců, a že proto bychom se měli vrátit k tomu jako k celku. Nechci říct komplexně, protože já to slovo taky nemám rád, ale podívat se na to, že jestliže jsme si řekli, že nejdřív A, a omlouvám se, až na jednu poslankyni to neví, že A byla eNeschopenka, byla to podmínka a prostě takhle to politické rozhodnutí bylo ke zrušení karenční doby, tak samozřejmě, abychom my, podnikatelé, jsme mohli vůbec plnit zakázky a tím pádem je nakonec plní i ten státní rozpočet, tak přece nemůžeme udělat tak radikální chybu, jak teď vypadá, že bychom udělat mohli.
Tak je potřeba přiznat, že chyba se stala a kdybychom měli být fér, tak si myslím, že koaliční rada by se mohla následně poradit o tom, jestli se posune náběh karenční doby s náběhem eNeschopenky v podobě, která bude funkční. A to si myslím, že to by bylo nejvíc fér pro všechny strany a hlavně pro to, aby podnikatelé mohli mít alespoň nějaký řídící nástroj k tomu, aby mohli nějakým jiným způsobem nahradit ty lidi, kteří nám samozřejmě v procesu výroby a v procesu organizace práce budou chybět. Já si myslím, že tohle by bylo nejvíc fér. A jestliže eNeschopenka nebude k 1. 7., tak jak mně nakonec signalizovali i ředitelé České správy sociálního pojištění, že vlastně se to k 1. 7. nedá stihnout, tak teď nevím, jestli se to dá stihnout, nebo nedá stihnout. Oba dva, jak ředitel, tak náměstek u mě byli a říkali, že se to nedá stihnout, tak je potřeba si občas přiznat pravdu a udělat k tomu ten krok, který by byl fér. To znamená, svázat tyto dvě věci a říct reálný termín, který může fungovat.
A, páni doktoři, promiňte, vy jste v tomto procesu nebo v tom řetězci, jedna ze složek, spíš jako servisní složka, takže vy k tomu samozřejmě musíte také takto přistupovat, ale to rozhodující je, vždycky vnímat, kdo je konečný zákazník všech našich zákonů a procesů, které se snažíme v České republice nastavit. Ještě jednou. Prosím vás, trošku moudrosti a nikoliv ideologie a mysleme na Českou republiku jako na celek.
Děkuji vám za pozornost.
