Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, příspěvek na péči, který dnes v prvním čtení probíráme, se má podílet na zajištění sociálních potřeb při zvládání základních životních potřeb člověka. Cílem této dávky, která se poskytuje na základě posouzení těchto potřeb je umožnit si nakupit služby od laiků či profesionálů a co nejdéle setrvat v přirozeném sociálním prostředí, tedy doma. Aktuálně se týká 360 tisíc osob, které pobírají některou z jeho forem, a dvě třetiny příjemců tvoří senioři nad 65 let věku, nicméně příjemci příspěvku jsou lidé různého věku s odlišnou tíží zdravotního stavu, jejichž sociálně ekonomická situace je odlišná, a samozřejmě se liší i forma a druh poskytované podpory, pomoci a péče.
Příspěvek na péči se zvyšoval od 1. 8. 2016 o deset procent a naposledy došlo ke zvýšení v roce 2019, o tom už tady kolegové mluvili. Došlo k tomu ze senátní iniciativy ČSSD a byly navýšení příspěvky pro příjemce ve třetím a čtvrtém postižení, ovšem pouze pro ty uživatele, kteří nevyužívají pobytová sociální zařízení. ODS i poskytovatelé sociálních služeb od počátku s tímto řešením nesouhlasili. Kvituji proto, že dnes máme tento materiál na stole a tato nerovnost se, doufám, narovná.
Novela ruší sníženou výši příspěvku na péči ve třetím a čtvrtém stupni pro uživatele pobytových sociálních služeb. Jde opravdu o systémové řešení, neboť potřeba péče je dle přiznaného stupně závislosti stejná a nemění se přechodem do pobytové sociální služby nebo naopak. Není tedy důvod, aby stát některé příjemce příspěvku na péči podporoval významně méně než jiné. Někteří z těchto příjemců mají dokonce zajištěné sociální služby, které nejsou podporovány z veřejných zdrojů, a proto se domníváme, že navržená úprava je stabilizačním prvkem financování pobytových sociálních služeb, která má navíc širokou podporu.
Ještě bych chtěl dodat, že pokud jde o reálné využití příspěvku, musím doplnit, že stále schází důsledná kontrola jeho využívání na rozdíl od pobytového zařízení, kde se celý příspěvek vrací do systému a využijete se na skutečnou péči v terénu, kdy může dojít a dochází k jeho zneužívání v neprospěch ošetřované osoby. Kontrola z pozice státu není téměř žádná, pracovní úřady, které to mají na starosti, jsou v hlubokém záklonu úkolovém i personálním, například v padesátitisícovém Jablonci, kde žiji, je na pracovním úřadě pouze jedna úřednice na celou tuto oblast.
Téma kontroly účelného využívání příspěvku na péči, například zpřísněním kritérií pro jeho využití, tak zůstává dalším důležitým úkolem v této oblasti. Česká republika je jednou ze dvou zemí EU, která má nastavenu výplatu příspěvku na péči v hotovosti bez faktické kontroly jeho použití. A dle analýz není až sedm miliard vynaložených prostředků na příspěvky využíváno řádně k zajištění péče. Děkuji za pozornost.
